Přečetli jsme ve zpravodaji
Jak to bylo se socialistickou přestavbou Frenštátu p.R.
Se zájmem jsem si přečetl článek Roberta Hanika v lednovém zpravodaji "Zemětřesení na Karvinsku - odstrašující příklad pro Frenštát". S obsahem článku lze souhlasit, protože jistě nikoho z nás, občanů města neláká perspektiva otevření těžby uhlí v jeho okolí.
Zarazilo mě však hodnocení výstavby Frenštátu p.R., kde pan Hanik tvrdí, že "Frenštátsko si za čtyřicet let vlády totalitního režimu, ostatně jako celá země, vytrpělo svoje. Samotné město má dodnes tvář zjizvenou socialistickou přestavbou...".
Jak to s tou přestavbou vlastně bylo? Po skončení 2. světové války mělo město přibližně šest tisíc obyvatel a 80% domů starších sta let. V těchto domech byly z velké části byty malé, s nevyhovujícím sociálním vybavením. V té době se ve městě začaly rozvíjet průmyslové podniky, které daly práci nejen původním občanům, ale také lidem z okolních vesnic i dalším, kteří přichazeli odjinud. Za těch čtyřicet let stoupl počet obyvatel města na zhruba deset tisíc. Pro těchto čtyři tisíce nových občanů bylo nutné postavit nové moderní byty s patřičným sociálním vybavením. Rovněž pro původní obyvatelé města, kteří již nechtěli bydlet v bytech, které neodpovidaly standartu moderní doby. Proto bylo nejdříve vybudováno Sidliště Beskydské a Školská čtvrť. Potom se již nestavělo na zelené louce, ale začalo se s přestavbou starého města, kde staré domy, z velké většiny nevhodné pro modernizaci ustoupily nové zástavbě.
Pro narůstající počet obyvatel bylo vybudováno také kulturní, školské, sportovní, zdravotnické a obchodní zázemí - např. kulturní dům, zimní stadion, krytý bazen, jízdárna, poliklinika, domov důchodců či Základní škola na Záhuní. Došlo k celkové přestavbě a rozšíření Základní školy na Tyršově ulici. Byla postavena Střední škola elektrotechnická a učňovská škola, nyní Střední škola hotelnictví a gastronomie, obchodní střediska Kyčera, Javorník a řada menších samoobsluh. Výstavba byla prováděna velmi citlivě, takže jádro města, náměstí a hodnotné domy v přilehlých ulicích zůstaly zachovány. Ocenil ji také Svaz československých architektů, který architektu Pražákovi udělil cenu za vzornou přestavbu starého města.
Lidé ve městě dostali dobré byty s plnou občanskou vybavenosti, mimo již uvedeného také s dostatečným počtem míst v mateřských školách a jeslích. Byli a stále jsme hrdi na to, že město, které jsme budovali a ve kterém žijeme, je moderní a hezké. Jenom jsme si nějak nestačili všimnout jeho zjizvené tváře socialistickou přestavbou, kterou vidí a o které píše ve svém článku pan Hanik.
Jiří Kadlec
Frenštátský zpravodaj-duben 2009
Oslavili jsme svátek žen
Mezinárodní den žen, významný den České republiky, se slaví na celém světě od roku 1909 na počest a podporu hnutí za rovná práva žen. Také ve Frenštátě p.R. jsme letos, tak jako každý rok,oslavili tento významný den. Stalo se tak v pátek 6. března 2009 za účasti více než padesáti občanů, převážně žen.
O historii a významu tohoto svátku promluvil Jan Oprštěný, který popřál všem přítomným ženám všechno nejlepší. K jeho přání se připojil náměstek hejtmana Moravskoslezkého kraje Karel Konečný, který hostům zároveň krátce přibližil náročnou práci krajských zastupitelů. Po připitku, doplněném písemným přáním a kytičkou karafiátů, setrvali všichni v srdečné pohodě při harmonice a zpěvu ještě více než dvě hodiny.
Jiří Kadlec
Frenštátský zpravodaj-duben 2009
