Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kreml pod praporem boje proti šedé ekonomice čistí ruský bankovní trh

1. 3. 2014

 

 

 

Čtenář ponořený do našich domácích problémů může mávnout rukou s poznámkou: ať si to Rusové řeší. Jenomže ruské banky, pojišťovny a další finanční instituce mají významné vazby i do ciziny, včetně České republiky, a jestliže tam od června 2013 zlikvidovali 29 bank, pak by mohl některý náš občan či občanka zjistit, že se ho to sakramentsky týká.

Lidé, kteří měli v Rusku peníze v těchto ústavech, mohou zjistit, že tam platné předpisy mohou v některých případech znamenat, že vklady jim budou vráceny jen částečně. V Rusku existuje státní pojišťovna bank a každý vkladatel má ze zákona nárok na vyplacení plné hodnoty vkladu jen do výše 700 tisíc rublů, tedy něco přes 400 tis. Kč. V Rusku se prostě čistí bankovní trh.

Regulace podle Basel III

Je to podle oficiálních zdrojů součást boje proti šedé ekonomice a současně uvádění do života mezinárodních bankovních regulací zvaných Basel III. Der Spiegel: »Král Filip Sličný si před 700 lety usmyslel, že získá peníze Templářů, rytířského duchovního řádu, děj se, co děj. I v dnešním Rusku jde o to, aby se co nejvíce financí dostalo de facto pod kontrolu, tedy ne do vlastnictví, státu, jednodušeji řečeno prezidenta Putina. Za Filipa jako záminka posloužilo nařčení z kacířství, za Putina tutéž práci odvádějí bankovní regulace Basel III. Bankéři tak nemají v dnešním Rusku jednoduchý život. Vtip je v tom, že jenom někteří.« Příčinou neutěšené budoucnosti i některých prosperujících bank je přijetí této regulace.

Tato mezinárodní dohoda o standardech bankovního dohledu (nezaměňovat s akcemi Evropské centrální banky) zpřísňuje u retailových bank požadavky na kapitálovou přiměřenost, na odolnost vůči zátěžovým zkouškám a vůči rizikům plynoucím z nízké likvidity trhu. V letech 2010 a 2011, kdy dohoda vznikla, se počítalo s tím, že ji jednotlivé země přijmou v letech 2013 až 2015. Loni však byla lhůta prodloužena až do března 2018.

Dosud kolem 900 bankovních ústavů

Proto také Moskva překvapila, když oznámila, že Basel III začne v Rusku platit již od 1. ledna 2014, stejně jako v Americe a v EU. Výsledek je ten, že mnoho menších retailových bank přijde o živobytí a někteří vkladatelé o část svých úspor. Aby totiž většina těchto bank byla schopna podmínky Basel III splnit, musela by získat značný kapitál, čehož je schopno jen málo z nich.

Je to svým způsobem logické, protože ruský bankovní trh zahrnuje 900 institucí. Tržní podíly jsou v něm rozloženy velice nerovnoměrně. V roce 2012 činil podíl na trhu banky Sberbank (dědic českého ekvivalentu České spořitelny) 26 procent s tím, že zisk činil 316 miliard rublů, VTB 16 %, ale už další Gazprombank jen 6 % se ziskem »pouze« 41 mld. rublů. Dalších zhruba 50 ústavů drží kolem 40 % podílu na trhu. Do zbývajících 16 % trhu se musí vejít více než 800 menších nebo malých ústavů. Zpomalení ruské ekonomiky si v poslední době každým rokem vyžádalo pád několika menších bank. V roce 2011 jich zaniklo 18, v roce 2012 »jen« 11, v první polovině loňského roku šlo jen o tři případy zániku.

Rázná žena v čele centrální banky

Poté přišel »ruský bankovní adrenalin« (Wall Street Journal). Od konce června začala centrální banka aktivně vyhledávat ústavy, o nichž se domnívá, že financují šedou ekonomiku. Co způsobilo takový náhlý obrat? Jednoduchá odpověď zní: v čele centrální banky stanul 24. června nový člověk. Je to Elvira Nabiullinová, drobná tatarská ekonomka, jíž by nikdo nehádal, že v říjnu 2013 oslavila padesátku.

Sloužila pět let jako ministryně pro hospodářský rozvoj. V červnu 2012 se přesunula do Kremlu jako poradkyně Putina. V té době byla jedinou ženou v rámci skupiny G8 v čele centrální banky. Nyní už má kolegyni ve Fedu.

Elvira koncentrovala do svých rukou více moci než její předchůdce Sergej Ignatěv. Vytvořila post superregulátora finančního trhu, který převzal kontrolu i nad nebankovními institucemi, jako jsou penzijní fondy, pojišťovny. Do čela byl posazen Sergej Švecov. Moskevská Mezibankovní měnová asociace publikovala otevřený dopis, v němž vyzvala centrální banku, aby postupovala opatrně, protože jinak riskuje kolaps trhu. Financial Times: »Masivní konsolidace ruského bankovního trhu žene peníze do státních rukou a zároveň hrozí destabilizací celého systému.« Objevují se jiné nadpisy po světě, např. »Ruský bankovní adrenalin«. Zahraniční banky se v Rusku etablují jen obtížně. Každopádně, jaké banky v Rusku zůstanou, to bude rozhodovat stát. Vyčkejme.

Jaromír SEDLÁK