Jdi na obsah Jdi na menu
 


KSČM - školství a vzdělání

8. 3. 2008

Proč prosazujete bezplatné školství? Vždyť prý placené vysokoškolské studium vede k větší odpovědnosti studentů a školné je cestou k zlepšení nepříznivé finanční situace vysokých škol?


Vzdělání není privilegiem, ale je základním lidským právem. Člověk se nevzdělává jen pro sebe, ale pro celou společnost. Proto se jí investice do vzdělání vrátí. Vzdělání patří mezi největší bohatství společnosti a ta by měla mít maximální zájem na vzdělání každého občana, na rovnosti přístupu ke vzdělání. Rozhodující musí být schopnosti a vědomosti jedince, které pak může využít podle potřeb společnosti. Motivaci studentů lze zajistit promyšleným systémem stipendií a kontroly studijních výsledků. Školné – zvláště pokud by bylo nastaveno podle skutečných finančních potřeb vysokých škol - by znamenalo neúnosné zatížení rodin studentů a zvětšilo by sociální bariéru pro přístup ke vzdělání. Odmítáme i návrhy na tzv. symbolickou výši školného, protože jeho zavedení v jakékoli podobě dává možnost zvýšení, které už nemusí být symbolické.

 



2. Nevede bezplatné školství k nižší kvalitě vzdělání?


K nižší kvalitě nevede bezplatné školství, ale současný způsob hospodaření státu, kdy slabý národní stát není schopen vymáhat daně od velkých vlastníků a nadnárodních společností a trpí chronickým nedostatkem prostředků na obecně prospěšné účely. Vzhledem k této chudobě státu školy bojují o jednotlivé žáky a studenty, kteří jim přinášejí navýšení financí od státu. Na základě toho snižují požadavky na přijetí, snižuje se i úroveň maturit. Peníze jsou na prvním místě, úroveň vzdělání až na místě dalším.

 



3. Jak tedy řešit otázku financování vysokých škol za situace, kdy stát je chudý a školné by bylo v rozporu s lidskými a občanskými právy?


Cestou k řešení tohoto problému je vícezdrojové financování, kdy je kromě významné úlohy státu a dalších veřejných institucí (kraj) zvýšena motivace různých firem (včetně soukromého kapitálu) podílet se na spolufinancování nákladů na vzdělání, financovat výzkumné programy vysokých škol aj. (např. příspěvky do vzdělávacích fondů apod.). Vynaložené a daňově zvýhodněné náklady si kapitál vynahradí využíváním kvalifikované pracovní síly.

 



4. Jak by mělo vypadat moderní školství, které dobře připraví žáky a studenty pro praxi?


Převažujícím typem školy musí být státní školy financované z veřejných rozpočtů. Potřebnou vzdělanostní úroveň musí zaručit stát na základě osnov stanovených ministerstvem školství pro všechny typy škol. Jedině tomto základě lze řešit i srovnatelnost jednotlivých škol a možnosti přestupu mezi nimi. Rozvoj školství nemůže být nahodilý - počet žáků v jednotlivých oborech musí brát v úvahu i potřeby společnosti, jinak absolventi ve svém oboru nenaleznou žádné uplatnění. Proto považujeme za nutné rozpracovat národní plán zaměstnanosti do podmínek krajů na základě analýzy jejich profesních potřeb a podle toho stimulovat dotacemi a daněmi kraje, aby přizpůsobily skladbu škol a učebních oborů i účinný systém rekvalifikací realitě. Podporujeme těsné sepětí učňovského a odborného školství s praxí. Jsme pro zřízení krajského studijního fondu, který by poskytoval stipendia žákům s mimořádnými studijními výsledky a studentům a učňům ze sociálně slabších rodin.

Na tomto základě lze připravit koncepci výchovně vzdělávací politiky státu, která by vycházela z moderních vědeckých poznatků, odpovídala nejvyšší úrovni technických znalostí a byla v souladu se světovými trendy (odbornost a respektování lidských práv). KSČM je proti jakémukoliv zpochybňování povinné školní docházky. Je třeba zajistit první zaměstnání absolventů škol.

 



5. Jak chcete dosáhnout garance prvního zaměstnání pro absolventy škol?


Tuto otázku je nutné jasně ošetřit i v zákoníku práce, ale především vytvořit podmínky pro motivaci podnikatelů. S tím počítáme v našem návrhu daňové reformy, v její části, která se bude týkat daňových zvýhodnění při tvorbě pracovních míst. Je samozřejmě nutné, aby tyto daňové úlevy byly skutečně motivující a zároveň aby nešlo jen o krátkodobou záležitost, kdy podnikatelé za státní dotaci nechají absolventy u sebe tři měsíce dělat poslíčky a nenamáhají se je zaučovat, pustit je ke skutečné práci.



6. Jak učinit učitelské povolání přitažlivým pro mladé a schopné lidi?



Za prvé - platy učitelů musí být zvýšeny na úroveň ostatních vysokoškolsky vzdělaných odborníků tak, aby mladí lidé ze školství neodcházeli.

Za druhé - je třeba zvýšit odbornou prestiž tohoto povolání. Například to znamená nepovolovat experimenty jako je tzv. “homeschooling”, kdy děti může vzdělávat kdokoli bez pedagogických znalostí.

Za třetí - je nutné zlepšit pracovní podmínky pedagogů (pracovně právní postavení) a zohlednit zvyšující se nároky (přibývá dětí se specifickými poruchami učení a chování, děti jsou negativně ovlivňovány sdělovacími prostředky i celkovým stavem společnosti). Nesouhlasíme se zaměstnáváním učitelů na dobu určitou, které má často v rámci šetření připravit učitele o placené prázdniny.

Za čtvrté - zachovat vysokoškolské vzdělávání učitelů (mateřské školy - bakalářské, základní a střední školy - magisterské), vytvářet podmínky pro další vzdělávání učitelů.

Za páté - je třeba zřizovat finančně dostupné byty a ubytovny pro učitele.

Za šesté - podporujeme vznik rad škol a spolupráci rodičů, učitelů, zastupitelů a pracovníků krajských úřadů.




7. Jak se stavíte k soukromým a církevním školám? Z jakých zdrojů by měly být financovány různé druhy škol?


Garantem vzdělání musí být stát, který nemůže přenášet odpovědnost za bezplatné vzdělání a výchovu všech stupňů na rodinu. Soukromé školství jako doplňková forma by mělo být financováno svým zřizovatelem, s výjimkou těch škol, na jejichž zachování má stát zájem - např. z důvodů jedinečnosti, zaměstnanosti odborníků v kraji apod.

KSČM nesouhlasí s tím, že církevní školství (jako jediné ze soukromé sféry) je od 1.1.2001 úplně financováno státem. Jsme pro odluku státu od církve včetně financování.

 



8. Co navrhuje KSČM pro vytvoření základů demokratického a sociálně dostupného školství?


KSČM podporuje financování škol, které nevychází pouze z počtu žáků, ale z optimální velikosti tříd, přiměřených úvazků učitelů a zajištění odborné skladby učitelských sborů. Cílem školy je zabezpečení výchovně vzdělávacího procesu, případně podmínek pro mimoškolní zájmovou a sportovní činnost, a ne hledání sponzorů a výdělečná činnost z pronájmu školních prostor nejrůznějším firmám.

Podporujeme vzdělávání na základě vědeckých poznatků, výchovu k úctě k životu a člověku, k demokracii, národním tradicím i k solidaritě mezi národy a míru. Odmítáme rasismus, fašismus a xenofobii.

Prosazujeme bezplatné vzdělávání na všech stupních státních škol, od předškolního po vysoké jako stav, kdy student a jeho rodina, kromě daní, přímo finančně nepřispívá na výuku, platy učitelů či provoz školy. Jsme proti školnému na všech stupních a jakýmkoliv dalším formám poplatků (např. poplatkům za přihlášky, žádosti, promoce apod.).

Prosazujeme předškolní vzdělávání jako součást výchovně vzdělávací soustavy s optimální sítí mateřských škol, s finančně dostupným stravováním pro děti. Jsme pro vytváření podmínek pro stoprocentní povinnou docházku dětí z posledního předškolního ročníku do přípravných tříd při mateřských školách, s příslušným personálním a materiálním vybavením. Postupně přecházet na bakalářské vzdělání učitelek mateřských škol.

Požadujeme povinnou základní školní docházku prováděnou kvalifikovanými pedagogy. Stát by měl motivovat kraje k tomu, aby byla zachována optimální síť veřejných škol. Nesouhlasíme se stavem, kdy pod heslem optimalizace je redukován počet státních škol s bezplatným vzděláním a rodiče jsou nuceni posílat děti do soukromých škol se školným. Nezbytné učebnice a základní učební pomůcky by měly být na základních a středních školách poskytovány zdarma. Navrhujeme zavedení školních autobusů, levné a kvalitní stravování ve školních jídelnách, bezplatný pobyt ve školní družině a školních klubech.

Škola by měla být jednotná, s uplatněním principu vnitřní diferenciace. Počet dětí ve třídách by se měl snížit na maximálně 24 a snížit by se měl i počet hodin výuky.

Plně podporujeme zachování sítě speciálních škol pro děti a mládež s určitým handicapem, ať už fyzickým či mentálním. Jsme pro optimální míru integrace těchto dětí a mládeže do běžných škol.

Jsme pro vytvoření státem garantovaného systému celoživotního vzdělávání.

V mimoškolní výchově podporujeme bezplatné aktivity mládeže a dětí rozvíjené ve volném čase. V rámci prevence kriminality dětí a mládeže a jejich ochrany podporujeme fungování finančně dostupných středisek volného času, navrhujeme vytvářet podmínky pro zájmovou a uměleckou činnost, pro činnost knihoven, tělovýchovných jednot, občanských sdružení a organizací dětí a mládeže.

Podporujeme vytváření sítě poraden pro děti a mládež (obhajoba jejich práv, pomoc mladým nezaměstnaným, prevence proti kriminalitě).a podmínek pro činnost školních psychologů.

 



9. Co navrhuje KSČM pro střední a vysoké školy?


Navrhujeme vytvoření a stabilizaci sítě středních škol, která by zajišťovala potřebné obory celostátně i na úrovni regionů. Podporujeme užší sepětí učňovského a odborného školství s výrobní praxí tak, aby byla zajištěna kvalitní odborná příprava mládeže pro budoucí povolání, v souladu s reálným stavem pracovních míst. Je nutno zajistit dostatečné financování učňovského školství, zvyšovat jeho prestiž, umožnit další vzdělávání učňů, poskytovat rovné šance pro celoživotní vzdělávání.. Podporujeme státní maturitu.

Pro studenty vysokých škol prosazujeme prospěchová a sociální stipendia a dostatek finančně dostupných (státem dotovaných) kolejí a menz. Jsme pro rozvoj vědeckovýzkumné činnosti vysokých škol ve spolupráci s výrobními podniky. Pro vysokoškolské učitele prosazujeme zavedení (po určité době) smlouvy na dobu neurčitou.

 



10. Co navrhuje KSČM pro vzdělávání příslušníků národnostních menšin?


Navrhujeme vytvářet podmínky pro činnost asistentů z menšinových etnik na školách, včetně jejich náležité přípravy. K tomuto účelu by měly být na vysokých školách zřízeny příslušné studijní obory. Podporujeme vznik přípravných tříd pro romské děti a jazykových kurzů pro děti cizinců, které by u dětí napomáhaly odstranění jazykové bariéry, vytváření základních návyků nezbytných pro pobyt na škole. Výchovu navrhujeme zaměřit k vzájemnému porozumění různých etnik, k přátelství, toleranci, vzájemné poznávání tradic a kulturních specifik.