KSČM Frenštát pod Radhoštěm

1. Co KSČM soudí o pravicových návrzích na reformu důchodového pojištění?


Pravicové strany volají po reformě důchodového pojištění, poukazují na krizi důchodového systému v důsledku stárnutí populace a růstu počtu důchodců. Tento problém sice také existuje, ale není hlavním a už vůbec ne jediným důvodem nedostatku prostředků na tyto účely. Decentně pomíjejí předisponování zhruba 35 mld Kč přebytků z důchodového pojištění na krytí schodku státního rozpočtu v době Klausových vlád či dlužné částky nesolventních bankrotujících firem na sociálním pojištění (ke konci r.1999 činily nedoplatky cca 50 mld Kč). Bez ohledu na budoucí vývoj byla snížena sazba důchodového pojištění z 27,2 % na 26 %, negativní dopady na důchodový systém má i rostoucí nezaměstnanost a nízký růst mezd.

Pravici jde o prosazení takové reformy důchodového pojištění, která by v konečné instanci zrušila princip mezigenerační solidarity i solidarity jednotlivých sociálních vrstev. V první instanci usiluje o zásadní změnu v proporci té části důchodu, která by byla poskytována na základě principu solidarity průběžným systémem, a té části, na kterou by si zaměstnanec dobrovolně či povinně spořil prostřednictvím připojištění. Konečným cílem ultraliberálních přístupů (např. ODS či US) je stav, kdy si po odbourání průběžného spoření bude každý spořit na svůj důchod výhradně z vlastních prostředků. Po záminkou, že i důchody mají být výrazněji diferencovány podle pracovního výkonu pojištěnce, jsou fakticky výrazně omezeny možnosti dosažení slušného důchodu u značné části pracujících. Ta je dlouhodobě už nyní postihována tlakem zaměstnavatelů, kteří usilují o všemožné redukování nákladů na pracovní sílu (blokování růstu mezd, snižování mezd, zbavování se jakýchkoli příspěvků na sociální pojištění, omezování pracovních sil, přenášení kvalifikačních nákladů na samotného zaměstnance atd.). Nezaměstnanost by tak pro mnoho občanů byla ještě citelnější, i z hlediska možnosti zabezpečit se na stáří. Nelze ignorovat také nebezpečí tunelování soukromých pojišťovacích fondů. Situaci občanů blížících se důchodovému věku, kteří už dnes často mají problémy se zajištěním práce, by dále zhoršovalo další zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu.

Pravicové koncepce předpokládají v přechodném období od průběžného solidárního financování k individuálnímu spoření tři pilíře penzijní reformy:

· přetrvávající, ale svým rozsahem ve srovnání se současností značně omezený průběžně financovaný pevný důchod na principu solidarity (postupně omezovaný až na pouhých 25 % průměrné hrubé mzdy),

· povinné důchodové připojištění v kapitálových fondech (odmítají zaměstnanecké fondy),

· nadstandard - dobrovolné důchodové připojištění v kapitálových fondech.

Pravicové koncepce dále předpokládají zvyšování průměrného věku odchodu do důchodu (okolo roku 2020 na 65 let u mužů a bezdětných žen), prodlužování povinné délky pojištění z 25 let na 35 let doby spoření, podporu možnosti vrátit se z důchodu zase do práce apod.

Celkově je jasné, že tyto návrhy jsou výhodné pouze pro majetné vrstvy, které se nechtějí podílet na solidárním systému, zatímco pro většinu občanů by to znamenalo zhoršení sociální situace.

2. Jaké řešení problémů důchodového zabezpečení občanů navrhuje KSČM?


KSČM uznává objektivní charakter některých problémů vznikajících stárnutím populace. Tyto problémy však chce řešit nikoli na úkor důchodců a zhoršením jejich zabezpečení ve stáří, ale zásadními opatřeními, které by vedly k podpoře porodnosti a mladých rodin s dětmi, opatřeními v bytové, zdravotní, školské aj. politice. Cílem KSČM je vytvořit jednotný sociální systém, jehož základem by zůstalo solidární průběžné pojištění, ve kterém by byla více zohledněna vzájemná solidarita mezi zámožnými a nezámožnými vrstvami. Tento systém by motivoval k pracovnímu výkonu, ale chránil před dopadem nezaviněného vyřazení z výdělečné činnosti. Zároveň by racionálně řešil a vyvažoval problémy mladé i starší generace. Výhledovým cílem KSČM (nad rámec volebního programu) je zvýšení podílu výdajů na důchody na úroveň obvyklou v Evropě, tj. na 13 % HDP.

KSČM podporuje zachování průběžného systému důchodového zabezpečení, který by zaručil, aby byly důchody zajištěny plošně pro všechny na principu generační a sociální solidarity a byly náležitě vázány na příjmy v produktivním věku (63,8 % čisté mzdy, 50,4 % hrubé mzdy) - první pilíř reformy.

KSČM nesouhlasí se zaváděním nuceného pojištění v soukromých fondech a podporuje pouze dobrovolné připojištění s příspěvkem zaměstnavatelů, kterým by byly takto vynaložené prostředky daňově zvýhodněny, příp. se státním příspěvkem, se státní garancí proti zneužití prostředků pojištěnců - druhý pilíř reformy.

V tomto smyslu poslanecký klub KSČM navrhuje, aby osoby samostatně výdělečně činné, tj. podnikatelé, měly pohyblivý vyměřovací základ pojistného podle vývoje příjmů a výdajů na pojistné u této sociální skupiny, jinými slovy, podle toho, jak platí pojistné za své zaměstnance.

Je nutné prosadit i co nejefektivnější formu správy prostředků vybraných na důchodové pojištění, oddělených od státního rozpočtu a veřejně kontrolovaných.

3. Které kroky k zabezpečení finančních prostředků pro systém důchodového pojištění KSČM navrhuje či podporuje?


KSČM navrhuje zavést povinné důchodové připojištění hrazené zaměstnavatelem ve výši nejméně 1 % hrubé mzdy. Rezervy vidíme v účinnějším vymáhání dlužného pojistného od firem, které se snaží obcházet daňové zákony (posílit sankce), v případném státním převzetí závazků za dluhy na pojistném u nesolventních a bankrotujících firem. Je nutné vyvíjet také tlak na úspory v penzijním systému.

Navrhujeme státní dotace do důchodového systému, které by kompenzovaly použití přebytků důchodového systém v 90. letech na jiné účely. Je možná např. podpora důchodového systému z prostředků FNM získaných privatizací majetku, na jehož vytvoření se dnešní generace důchodců významně podílela.

Požadujeme důsledné oddělení důchodového systému od ostatních oblastí státního rozpočtu při zachování státní garance celého systému. Případné přebytky hospodaření důchodového systému by byly povinně ukládány na rezervní fond a další příslušné účty v rámci systému. Nepodporujeme zřízení samostatné sociální pojišťovny, protože by znamenalo zvýšení nákladů na správu asi o 100 %.

KSČM dále podporuje dostatečnou automatickou a včasnou valorizaci dávek a důchodů. Je nutné také vytvořit dostatečnou rezervu pro mimořádnou valorizaci v případě vstupu ČR do EU.

4. Jak se KSČM dívá na podmínky odchodu do důchodu?


Navrhuje především aktivně zajišťovat práci pro občany předdůchodového věku, podle reálných možností ekonomické aktivity předdůchodových kategorií zaměstnanců, nechce připustit věkovou diskriminaci těchto zaměstnanců, ani postih občanů předdůchodového věku, kteří po předchozí dlouhé nezaměstnanosti odešli do předčasného důchodu. Chceme odstranit mzdovou diskriminaci pracujících důchodců. Jsme proti zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu. Podporujeme flexibilitu důchodového věku, při které by se braly v úvahu rozdílné možnosti a schopnosti jednotlivců.