Jdi na obsah Jdi na menu
 


KSČM a minulost

8. 3. 2008
1. Proč jste nezměnili název? Získali byste více voličů.

KSČM nepoužívá laciné triky, kterými by se snažila oklamat voliče. Používáme-li pojmy “komunismus”, “komunistická strana”, nelze je směšovat s deformacemi a nedostatky první historické formy socialismu a komunistického hnutí minulosti, jak se to neustále snaží tvrdit propaganda současných vládnoucích vrstev. I minulý režim ostatně nebyl zcela jednolitý a měnil se v různých obdobích. Obsahoval mnoho kladných prvků, zejména v oblasti sociálních práv. KSČM se snaží o skutečném obsahu své politiky občany přesvědčit pravdivými informacemi, otevřeným a čestným jednáním a ve svých rozhodnutích se řídí zájmy většiny společnosti. Komunismus pro nás neznamená minulost, ale demokratickou a humanistickou budoucnost lidstva.



2. Jak se odlišuje KSČM od předlistopadové KSČ? V čem je politika KSČM nová?

KSČM se odlišuje od KSČ zejména v tom momentu její existence, kdy přestala být stranou širokých lidových vrstev a stala se státostranou, ve které o mnoha záležitostech a často i bez znalosti skutečných problémů lidí rozhodovaly jen privilegované špičky. Tehdy byla KSČ pro mnohé jen výtahem k moci či lukrativnímu zaměstnání. Proto se odcizila obyčejným lidem, právě těm, kteří zpočátku tvořili její zázemí. Po r.1989 z KSČM odešli nejprve ti, kterým šlo především o kariéru a zisk a řada z nich se posléze začlenila do nových vládnoucích vrstev. Odešla však i řada dezorientovaných lidí, i těch, kteří nevydrželi perzekuci a antikomunistické kampaně. Dnes se KSČM znovu přiblížila podobě strany neprivilegovaných vrstev, znovu navazuje vztah s mladými lidmi, s dělníky i příslušníky inteligence, ale také s drobnými a středními podnikateli, prostě se všemi lidmi, kteří se živí poctivou prací a žijí ze svého platu. Tito lidé k nám nacházejí cestu, protože začínají chápat, že KSČM skutečně hájí jejich zájmy. Náš aktiv tvoří většinou lidé, kteří často již před rokem 1989 kriticky vystupovali proti různým nedostatkům a dnes se staví proti zvůli pravice. Strana zhodnotila kriticky nedostatky minulosti a začala se orientovat na novou humanistickou a demokratickou podobu socialismu. Tomu přizpůsobila celý svůj systém práce, ve kterém se široce otevřela veřejnosti.



3. Jak se KSČM staví k soukromému vlastnictví? Neodmítá jej?

KSČM neodmítá soukromé vlastnictví tam, kde je schopno zajistit efektivní výrobu, obchod či služby a není spojeno s podvodem a zločinem. Zvláštní podporu je připravena poskytovat také malému a střednímu podnikání. Kritický vztah má KSČM k velkému, globálnímu kapitálu, který parazituje na ekonomickém vývoji finančními spekulacemi, inkasuje vysoké zisky tím, jak nemilosrdně vysává chudší země a jejich obyvatelstvo, zanechává za sebou zdevastované životní prostředí, nezaměstnanost a zhoršenou sociální situaci. Dlouhodobým cílem KSČM není násilné vyvlastnění, ale překonání soukromého vlastnictví na základě rovnoprávné soutěže. Jde o cílevědomé budování společenského sektoru ve (veřejného, samosprávného), ve kterém by se každý zaměstnanec cítil jako vlastník a který by postupně, v ekonomické soutěži v rámci plurality vlastnických forem prokázal svou převahu a klíčovou úlohu ve vztahu k nadnárodnímu a velkému kapitálu. Obavy středních a malých podnikatelů z komunistického znárodňování jsou tedy zcela absurdní, zvláště když jejich podnikům hrozí velmi konkrétní a bezprostřední nebezpečí vyvlastnění v důsledku monopolního diktátu velkého kapitálu.



4. Prosazuje KSČM třídní boj?

KSČM odmítá třídní zášť a neprosazuje ani vyvolávání třídního boje jako svůj programový cíl. Konstatuje ale, že třídy a jejich soupeření existovaly v minulosti a existují i v současnosti. Pojmy “třídy” a “třídní boj” si ostatně nevymysleli komunisté - vznikl již dávno předtím. Vyplývá z podstatných ekonomických poměrů spojených s vlastnickou nerovností a vykořisťováním. Soupeření tříd nemusí mít drsné formy známé z minulosti. Je jím i ekonomické soutěžení, rozšiřování demokracie a lidských práv, ideologické střetávání apod. Existenci soupeření tříd ostatně potvrzuje celá naše polistopadová ideologická, mocenská a vlastnická elita, která zájmy své třídy prosazuje proti většině společnosti. Téměř zadarmo si přivlastňuje výrobní prostředky, odbourává sociální vymoženosti, rozšiřuje nezaměstnanost, stupňuje vykořisťování, přeměňuje demokratická práva v pouhé deklarované a nerealizovatelné fráze, hledá si oporu (zejména vojenskou) v zahraničí apod. Snaží se intenzivně kriminalizovat nepohodlné myšlenky a teorie a zatemnit myšlení občanů, aby považovali kapitalismus za jediný a věčný společenský systém.

Cílem marxismu není vyvolávat nebo rozdmýchávat třídní boj, ale změnit společenské podmínky tak, aby vymizel. Samozřejmě tento proces není a nemůže být nekonfliktní, ale není to KSČM, která porušuje zásadu řešit soupeření tříd v demokratickém prostředí, humánními formami, v souladu s dosaženým stupněm lidské civilizace. Deformace tohoto přístupu vznikly v první a nedokonalé formě socialismu, mimo jiné i pod vlivem velmi špatných zkušeností s třídním bojem, který proti dělníkům a dělnickému hnutí bezohledně vedli kapitalisté a jejich státy. Působily tu i zkušenosti s fašismem a s podporou, kterou mu západ poskytoval, studená válka a bipolární svět apod.



5. Proč stále používáte nemoderní argumentaci? Proč například neodmítla KSČM diktaturu proletariátu?

Pod záminkou opuštění tzv. nemoderní argumentace je KSČM tlačena k tomu, aby opustila kritický pohled na společnost příkrých sociálních rozdílů mezi lidmi, která je vydávána za ztělesnění demokracie a humanity. Jestliže kritizujeme kapitalismus a jeho zlořády, nejde o nic nemoderního, což ostatně dokazuje podobná argumentace početných hnutí a stran na Západě, k nimž se hlásí mnoho mladých lidí. Nemá smysl nahrazovat novými termíny slova, která přesně vystihují podstatu kapitalismu, a vyvolávat dojem, že se v této své podstatě změnil.

Pokud jde o diktaturu proletariátu, jde o pojem, který vznikl v určité konkrétní, historické době a na určitém stupni poznání. V koncepci klasiků marxismu byla diktatura proletariátu vždy chápána jako kontrola většiny společnosti nad vykořisťující menšinou, nahrazující diktaturu buržoasie, pokoušející se zotročovat a vykořisťovat společnost. Diktatura proletariátu byla tedy původně chápána jako vyšší forma demokracie. Deformace tohoto pojetí jsou spojeny s určitou historickou situací, nedokonalostí první formy socialismu, zvláště v SSSR, s bipolárně rozděleným světem a s agresí organizovanou v masovém měřítku proti novému zřízení. KSČM dnes ve svém programu diktaturu proletariátu nemá. Hlásí se k postupnému rozšiřování demokracie, včetně přímé, k demokratickému procesu budování sociálně spravedlivé společnosti, k nové historické formě socialismu.



6. Komunismus byl odsouzen jako zločinný, protože potlačoval lidská práva, proč se s tím nedokážete smířit?

Nebudeme se podřizovat účelovému výkladu historie, který podle potřeby vládnoucích špiček snaží zkreslovat minulost i současnost. KSČM vyvodila z minulosti závěry a politické chyby, které vedly ve svém důsledku i k lidským tragédiím nevinných občanů rozhodně odsuzuje. Tvrzení o lidských právech je však velmi zjednodušené. Neodmyslitelnou součástí práv občanů jsou i práva sociální, a právě na jejich realizaci se minulý režim výrazně soustřeďoval. V tom byla jeho kladná stránka. Dnešní režim sice deklaruje lidská práva a demokracii, ale jeho obhájci se snaží zastřít fakt, že bez sociálních práv demokracie prakticky nefunguje. Platí jen pro ty, kdo mají dost peněz. Zkuste vykládat nezaměstnanému nebo člověku, který za svou práci nedostává už několik měsíců mzdu, že má obsáhlá lidská práva a budete rád, když se vám jen vysměje, protože nemá ani na jídlo pro své děti. Pokud zahrneme do komplexu lidských práv i práva sociální, pak bohužel musíme konstatovat, že i dnes dochází k masovém porušování těchto práv..



7. Proč stále útočíte proti současnému režimu, který je pro demokracii, svobodu a lidská práva?

Oficiální propaganda se snaží vyhýbat termínu “kapitalismus” a místo něho používá nejednoznačné termíny jako např. “tržní hospodářství”, “svobodné demokracie” apod. Snaží se tak budit dojem, že současné, tj. kapitalistické tržní hospodářství je jedinou a věčnou formou tržního hospodářství, že kapitalistická demokracie je jedinou a věčnou formou demokracie, že kapitalismus je jakýmsi vrcholem dějinného vývoje. My se naopak snažíme nazývat věci pravými jmény.

KSČM vychází z pojetí, že současný režim - kapitalismus - stejně jako i jiné historické společenské formace je historicky podmíněný a že se stále více dostává do rozporu s dlouhodobou potřebou rozvoje civilizace, že zavedl lidstvo do bludného kruhu bezohledné honby za ziskem, kde zisková hlediska jsou nadřazena nejen všem právům a potřebám člověka, ale i potřebám a zákonům přežití člověka v přírodě. Uplatňování logiky zisku za sebou zanechává devastaci přírody i osobnosti a sociální rozvrat. Demokracie je za kapitalismu demokracií jen pro menšinu bohatých vlastníků, pro většinu společnosti jsou demokratické svobody i lidská práva pouhou formalitou, jestliže chybí právo na práci a na rovný přístup k vlastnictví, vzdělání, léčebné péči, bydlení apod. Podívejme se jen na to, jak kapitalismus vede k neustálému růstu nezaměstnanosti nebo jak je politická sféra zkorumpovaná a nezřídka propojená s organizovaným zločinem. Prostý občan nemá reálnou možnost nic podstatného ovlivnit.



8. Když státní orgány stíhají propagaci rasismu a fašismu, měly by stíhat také propagaci komunismu a zakázat KSČM?

KSČM je demokratická strana, která nerozněcuje rasovou či třídní nenávist a nesnaží se omezovat lidská práva žádné skupiny občanů. Nesmyslnost kriminalizace historie nebo prosazování principu kolektivní viny je zřejmá v celém civilizovaném světě. Zákaz jakékoliv organizace by musel mít své konkrétní a zákonné důvody. Líčení KSČM jako zločinecké organizace připodobňované k fašismu je bezohlednou manipulací s vědomím občanů. Tuto manipulaci provádějí ti, kterým nejde o nedostatky a deformace minulosti, ale vadí jim, že komunisté kritizují sobeckou politiku a vykořisťování, kterému je většina společnosti v kapitalismu, tedy i v podmínkách ČR, vystavena. Zákaz KSČM by byl nejen porušením platných zákonů, ale také názorným důkazem, že všechna prohlášení o pluralitě a demokracii jsou jen cárem papíru a celý stát místo toho slouží malé mocenské a vlastnické elitě.



9. Občané často slýchají z úst vašich představitelů hesla typu “kupředu k socialismu, ne zpět”. Jak si má občan podobná tvrzení vyložit? Nejde jen o dobře zastíranou koketérii s minulým režimem, také označovaným za socialismus?

KSČM v mnoha svých programových dokumentech jasně řekla, že odmítáme opakovat chyby minulého režimu. Ať už to byla 50. léta a s nimi spojená vlna represí proti jinak názorově orientovaným občanům, ekonomické a sociální nedostatky systému (zaostávání ve vývoji moderních technologií, některé chyby v řízení, zásobování, přílišný důraz na kvantitativní a extenzívní charakter vývoje společnosti atd.), přílišné uzavírání se před vnějším, i když ideově jinak orientovaným světem, zjednodušujícím a někdy až vulgárním nazíráním na ideově odlišně zaměřená hnutí, skupiny, politické či filozofické proudy. Marxismus totiž není a nikdy nebyl o netoleranci k jinak smýšlejícím. Bohužel jeho “brožovaná” podoba v podání některých vykladačů jej jako filozofickou, sociální a politickou teorii v mnoha ohledech poškodila. V očích širší veřejnosti pak z něho vytvořila zjednodušené schéma vyčnívající “povinně” z každého novinového článku, učebnice či vysokoškolských skript. Právě proto, že si tyto nedostatky uvědomujeme, chceme se jim do budoucna vyvarovat.

Socialismus chápeme jako společnost svobodných lidí, budovanou na demokratických a rovnoprávných základech. Praxe vytváření takové společnosti bude respektovat pluralitu vlastnických práv i plné dodržování lidských práv a svobod. Společenský vývoj od r.1990 konec konců doznal významných změn a v žádném případě nepotvrzuje iluze o všemocné a spásné západní podobě demokracie. Nelze ho tudíž svazovat iluzorními tvrzeními o “jediných správných cestách”. Směřování k moderní socialistické společnosti je jednou z cest, jak realizovat lidské tužby po svobodě, spravedlnosti a důstojných podmínkách k životu.



10. KSČM je často označována za stranu určenou k “biologickému” zániku, protože se prý opírá zejména o starší generaci. Jak se vám daří obnovovat rezervoár sil pro další setrvání na politické scéně?

O zániku politické strany nerozhoduje jen masovost její členské základny, ale spíše schopnost oslovit a nabídnout občanům řešení problémů, které je tíží. KSČM si však stále udržuje “jisté” prvenství co do počtu členů - ke 120 000. Z nich do 50 let je dnes více než 16 000. Máme tedy mezi členy solidní počet lidí v aktivním věku, který nemůže vykázat žádná jiná politická strana v České republice. V posledních letech se zvyšuje i zájem mladých lidí o KSČM. Prakticky všechny okresní výbory už poznaly situaci, že se mladí lidé ucházeli přímo o členství v naší straně a rozhodli se vstoupit do politiky aktivně. Argument o zániku KSČM z úst některých politiků lze dnes chápat spíše jako výraz vlastní bezmocnosti a programové bezobsažnosti jejich politiky.



11. Co vlastně můžete nabídnout právě mladým lidem?

Vývoj v posledních letech naznačuje, že mládež jako celek vůbec není lhostejná k současnému dění ve společnosti. Jejich akce protestu (Global Street Party, demonstrace proti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, protifašistické a protirasistické demonstrace aj.) jsou de facto výrazem vzdoru. Samozřejmě že příčiny stavu společnosti, proti kterému protestují, vidí různě a mnozí neuvažují o systémové změně. Jejich akce jsou však významným otevřeným protestem proti současnému režimu. KSČM vnímá, že je nezbytné se na podobné akce zaměřit zejména z důvodu jejich snadné zneužitelnosti extrémistickými uskupeními. Je důležité orientovat se na mladé lidi, protože právě oni jsou jednou z nejohroženějších sociálních skupin ve společnosti. Mezi mladými roste nezaměstnanost. Absolventi škol nadále rozšiřují řady nezaměstnaných, jejich perspektiva, že najdou pracovní příležitost mizí v nedohlednu. KSČM chce s mladými hovořit o jejich problémech a vzájemně si vyjasňovat své přístupy. Mladým nabízíme práci v rámci našeho odborného zázemí, podíl na přípravě zájmových akcí, při přípravě voleb v podobě jejich zařazení na kandidátky, vzdělávání mladých politiků členů i nečlenů strany, komunikaci se skupinami nečlenů, s iniciativami mladých apod. Podporujeme účast mladých lidí v komunální politice, kde získají zkušenosti v práci s lidmi a tím i politický i odborný rozhled. V práci s mládeží je důležité, aby mladí cítili zájem o své názory i problémy a pomoc při jejich řešení.