KSČM a politika zaměstnanosti
8. 3. 2008
1. Jak chcete odstraňovat nezaměstnanost, když je všude v Evropě? I za minulého režimu byla skrytá přezaměstnanost.
Nezaměstnanost není jakési “boží dopuštění”, ale důsledek rozvoje moderních technologií v podmínkách globálního kapitalismu. Dochází k vyřazování člověka jako obsluhy stroje, aniž by se umožnilo jiné využití jeho schopností. Pro kapitalismus je důležitý okamžitý zisk, spoléhá na samočinné působení trhu. Na trhu vymezeném obrovskou mocí nadnárodního kapitálu dochází také k zneužití hrozby nezaměstnanosti, k stlačení ceny práce a maximálnímu vykořisťování těch, kdo práci mají. Úplně se pomíjí např. možnost racionálního rozdělení práce mezi lidstvo v podobě minimalizované pracovní doby, při které by byla zajištěna důstojná obživa a uplatnění pro všechny, kdo chtějí a mohou pracovat.
V podmínkách České republiky narostla nezaměstnanost navíc i díky parazitnímu charakteru českého kapitalismu, který vydělává na spekulacích a tunelování bank a podniků a nechává bez povšimnutí fakt, že pod ničivou konkurencí zahraničního nadnárodního kapitálu zanikají české podniky a česká ekonomika se stává pouhým závislým subdodavatelem zahraničních ekonomických komplexů.
V minulém režimu nebyla přezaměstnanost projevem potenciální nezaměstnanosti, ale neefektivního rozdělování a využívání pracovní síly za situace, kdy byly zajištěny sociální jistoty a nebyla zabezpečena účinná motivace k práci ve shodě se společenskými zájmy.
2. Co konkrétně chcete dělat proti nezaměstnanosti?
Odstraňovat nezaměstnanost chceme především podporou růstu ekonomiky a záchranou průmyslových podniků, podporou investic a promyšlené restrukturalizace za základě prosazování nových oborů a technologií. V současné době je základní podmínkou výraznějšího snížení nezaměstnanosti trvalejší hospodářský růst nad 3 % Hrubého domácího produktu (HDP). Pro příští léta navrhujeme vytvoření nejméně 300 000 trvale udržitelných míst v rámci státního programu odstraňování nezaměstnanosti. K tomuto účelu požadujeme zvýšit objem finančních prostředků na politiku zaměstnanosti minimálně o 1% HDP (10 miliard Kč).
Požadujeme aktivní opatření státu k udržení existujících pracovních míst a vytváření míst nových, podporu malého a středního podnikání (např. daňovými úlevami, úvěry aj.). Podobným způsobem je možné zajistit zaměstnání pro absolventy škol, kteří zatím neměli žádnou praxi, a proto mají velké problémy s hledáním místa.
Je nutné také zdokonalit legislativu, aby zaměstnanci nebyli svévolně propouštěni v důsledku špatného hospodaření nebo chytračení vlastníků a managementu, aby byli více chráněni ti zaměstnanci, kteří pečují o děti nebo jinak nevýdělečně činné osoby. Chceme využít rekvalifikačních kursů i veřejných prací a hmotně stimulovat ty, kteří si skutečně chtějí najít práci, za nezbytnou považujeme ochranu trhu práce před neregulovanou migrací. Podporujeme i opatření k vytváření pracovních míst postupným zkracováním pracovní doby (až na 35 hodin týdně), při zachování mezd a zajištění tlaku na růst produktivity práce.
V rámci opatření proti nezaměstnanosti chceme připravit program “Zaměstnání v obci”, který by využíval možnosti místní a regionální samosprávy zaměstnávat občany ve veřejném zájmu (např. v oblasti veřejné infrastruktury, služeb, sociální péče, udržování veřejného pořádku a zlepšování ochrany životního prostředí). Program se bude opírat o místní instituce služeb zaměstnanosti. A na jejich činnosti se budou podílet regionální zástupci zaměstnanců, veřejné správy i podniků, aby úřady práce byly nejen evidenčním místem, ale aby spolu s ostatními složkami veřejné správy byly aktivním tvůrcem politiky zaměstnanosti
Z Fondu zaměstnanosti chceme dotovat zejména tvorbu pracovních míst pro mladé, občany se změněnou pracovní schopností, živitele početnějších rodin, zároveň hodláme postupovat proti pracovní diskriminaci žen s dětmi, Rómů, osob před důchodem apod. Hospodaření Fondu by bylo podrobeno přísné veřejné kontrole.
Boj proti nezaměstnanosti předpokládá posilovat strategické řízení ekonomiky, bilancovat a plánovat potřebu práce i při zpracovávání regionálních programů rozvoje, sjednocovat požadavky trhu práce s přípravou pracovní síly a reformou středního a učňovského školství.
3. Jak chcete zajistit zkracování pracovní doby? Vždyť na to doplatí všichni, kteří mají úkolovou mzdu.
To, zda někdo je odměňován úkolovou či hodinovou mzdou, nemá co dělat s délkou pracovní doby. Ta je pro obě kategorie pracovníků stejná. Předpokládáme, že zkrácení pracovní doby bude uskutečněno při nezkrácené mzdě, což se odrazí i v konstrukci úkolové mzdy. Pracovníci s úkolovou mzdou mají tedy nadále ve srovnání s ostatními možnost dosáhnout lepší organizací a vyšším výkonem příznivějšího ohodnocení i při zkrácené pracovní době.
4. Jak chcete zkracovat pracovní dobu, když se zvyšuje státní dluh a ve světě hrozí krize?
Naše návrhy předpokládají vytvářet pracovní místa postupným zkracováním pracovní doby až na 35 hodin týdně, při zachování mezd a zajištění tlaku na růst produktivity práce. Současně chceme dbát na respektování zákonem stanovené délky pracovní doby. Jde o opatření veskrze ekonomické, které umožňuje lépe využít fond práce. Nutí podnikatele k tomu, aby místo propouštění stále většího počtu zaměstnanců, což vede k obrovským dopadům v sociální sféře, a neúnosného přetěžování ostatních hledali takové cesty využívání pracovních sil, které by vedly k vyšší efektivnosti a ekonomickému růstu.
5. Jaké zkušenosti se zkracováním pracovní doby mají v zahraničí, zejména ve Francii?
Zavedení zkráceného pětatřicetihodinového pracovního týdne mělo na francouzskou společnost větší dopad, než se zpočátku předpokládalo. Oproti 12 % nezaměstnanosti, za které přebíral vládu premiér Jospin, ustrnula dnes nezaměstnanost na 9 %. Podle vládních průzkumů jde každá šestá nová pracovní příležitost na vrub kratšího pracovního týdne (Financial Times). V období 1996 - 2000 (tedy včetně části pravicové vlády) přinesl efekt kratšího pracovního týdne 265 000 nových pracovních míst. 42,4 % lidí se domnívá, že zkrácený týden přinesl lepší organizaci na trhu práce, proti je méně - 35 %. Podnikatelé v obchodě a službách oceňují nákupy lidí, kteří si mohou lépe organizovat svůj pracovní čas, manažeři zvýšenou výkonnost pracovníků. Se zkrácenou pracovní dobou souhlasily i velké firmy s podmínkou, že se fond pracovní doby bere jako měsíční průměr. To jim umožňuje, aby využívaly klouzavou pracovní dobu a nemusely kvalifikované zaměstnance propouštět, když zrovna nemají větší zakázky.
6. Nevede výše podpory v nezaměstnanosti k tomu, že si lidé nehledají práci?
Všechno lze samozřejmě zneužít (viz např. neplacení daní a sociálního pojištění, spekulace s komunálními byty atp.). Zneužívání podpor v nezaměstnanosti však není tak významný jev, jak se to snaží prezentovat pravicová propaganda. Většina občanů naopak vnímá situaci, kdy si musí chodit pro podporu v nezaměstnanosti, jako ponižující. Pravým účelem této propagandy je zdůvodnit všemožné omezování podpor v nezaměstnanosti a dalších sociálních opatření, aby mohli vlastníci a management řešit ekonomické problémy na úkor většiny občanů a dosahovat co nejvyšších zisků.
Podpora v nezaměstnanosti v České republice svým poměrem k čisté mzdě zdaleka neodpovídá evropskému průměru. Sama o sobě nemůže zajistit nezaviněně nezaměstnaným občanům, zejména rodinám s dětmi, samoživitelům apod. důstojnou životní úroveň. Případy, kdy si ji lidé doplňují různými nelegálními výdělky (např. nelegálním podnikáním) nebo žijí parazitním či kriminálním způsobem života, jsou v celkovém množství nezaměstnaných spíše výjimkou. Velice nemotivující jsou rovněž nízké mzdy v některých odvětvích, které se od podpory příliš neliší. Jde o to vyvážit výši podpory v nezaměstnanosti i dalších sociálních dávek a vytvořit vazbu na mzdy tak, aby byl zaručen motivující účinek pro všechny, kdo mají opravdu zájem pracovat.
KSČM navrhuje sice zvýšení vyplácené podpory tak, aby se postupně přibližovala v poměru k čisté mzdě na průměrnou evropskou úroveň. Rozhodně však nepřichází s demagogickými požadavky zvyšování podpor v nezaměstnanosti za každou cenu. Navrhuje spíše taková opatření, která by posilovala adresnost vyplácených dávek, která by zaměstnavatele motivovala k vytváření pracovních příležitostí a nezaměstnané k nástupu do práce. Navrhuje např. daňovou motivaci zaměstnavatelů k vytváření pracovních míst, příp. jiné garance, dotace apod., vázání podpory v nezaměstnanosti na absolvování rekvalifikačních kursů, možnost dočasného souběhu mzdy i podpory v případě nástupu do zaměstnání. Motivaci k práci chce posílit i zvýšením minimální mzdy s ohledem na úroveň životního minima pro rodinu s dětmi. Chce průběžně valorizovat životní minimum i minimální mzdu.
7. Jaké máte řešení pro regiony, kde jsou podniky v likvidaci?
Především je třeba využít všech možností státu pro záchranu a revitalizaci jednotlivých podniků. Významnou úlohu by zde mohl sehrát Fond národního majetku (FNM) jako podnikatelský subjekt hospodařící s národním majetkem. Při FNM navrhujeme zřídit Fond restrukturalizace místo neživotné revitalizační agentury, který by ve spolupráci s Konsolidační bankou přispěl k ozdravení výrobních podniků. Požadujeme změnit konkursní legislativu, aby bylo preferováno ozdravení ohrožených podniků, včetně účasti státu nebo veřejných institucí na tomto procesu, odkoupit a kapitalizovat závazky významných českých podniků, znemožnit managementu podniků v tísni, aby si udržel své příjmy na úkor zaměstnanců (propouštěním, daňovými úniky, neplacením zdravotního a sociálního pojištění, tunelováním apod.). Vhodnými opatřeními státu je možno podporovat domácí i zahraniční investory, kteří by v daných regionech mohli vybudovat nové podniky nebo investovat do již existujících podniků. Při tom je třeba podporovat zejména investice zaručující tvorbu co největšího počtu nových pracovních míst.
Podporou veřejné dopravy a řešením jejích vleklých problémů způsobených namnoze destruktivní privatizací, ale také podporou bytové výstavby je možné vytvářet podmínky pro pružné přesuny části pracovní síly do jiných regionů.
Tam, kde by přesto došlo ke krachům podniků a masové regionální nezaměstnanosti, je nutné poskytnout přímou i nepřímou pomoc státu a veřejných institucí. Na základě posílení strategického řízení je nutno zpracovávat s předstihem regionální programy rozvoje a vyčlenit na ně příslušné prostředky ze státního rozpočtu, rozpočtu krajů i obcí. Daňovými úlevami i dotacemi a státními garancemi je možno stimulovat soukromé podnikatele k vytváření nových pracovních míst. Podle toho je pak možno provádět rekvalifikační programy i veřejné práce.
8. Restrukturalizace je nutná i z ekologických důvodů - není nezaměstnanost v oblastech těžebních pánví také výsledkem politiky minulého režimu?
Určitá struktura ekonomiky, orientace na některá odvětví těžkého průmyslu (tzv. železná koncepce apod.) odpovídala daným historickým podmínkám a nelze ji hodnotit jednoznačně negativně. Obdobným zaměření průmyslu prošly všechny země, bez ohledu na jejich režim.
Problémem byl spíše způsob řízení, který preferoval extenzivní rozvoj a - podobně jako v západních zemích - nebral v úvahu ekologická hlediska a limity.
Restrukturalizace ekonomiky odpovídající vědeckotechnickému rozvoji a vývoji světového trhu by musela být řešena i v minulém systému, a to prostředky, které by patrně neměly tak ničivý dopad na některé regiony, protože by měla k dispozici značné celospolečenské prostředky, tehdy ještě nerozkradené a nevytunelované. Dopady objektivního světového ekonomického vývoje byly v tomto smyslu pronikavě zhoršeny pohlcením a vydrancováním bývalých socialistických zemí, včetně ČR. Prosazování zájmů nadnárodního kapitálu a kapitálu západních zemí často místo restrukturalizace vedlo pouze k bezohledné likvidaci nepohodlné konkurence. Pustošivě působil i ničím neregulovaný trh.
Samozřejmě existují i vážné ekologické důvody k restrukturalizaci ekonomiky a rekultivaci zdevastovaných oblastí. Jde však o to, aby tato restrukturalizace zajišťovala trvale udržitelný rozvoj v daném regionu, aby byla řešena z hlediska zájmu širokých vrstev občanů, nikoli pouze vlastníků a managementu velkých podniků, případně zahraničního kapitálu. Jde o to, aby se pod záminkou restrukturalizace neprosazovala faktická likvidace českého průmyslu nebo zemědělství.
9. Co chce KSČM v případě volebního vítězství udělat pro zaměstnance?
Je třeba především zajistit další pracovně právní ochranu zaměstnanců, kteří dostávají neúměrně nízké mzdy i těch, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě. Účinněji musí být chráněni zaměstnanci, kteří pečují o děti. Požadujeme výrazně omezit zaměstnávání na dobu určitou tam, kde jsou tímto způsobem přenášena podnikatelská rizika na zaměstnance (zejména v oblasti služeb a obchodu, ale i v oblasti školství, kde stát tímto způsobem šetří a připravuje učitele o zasloužené prázdniny. Zabránit je třeba i nespravedlivým rozdílům v odměňování, zejména rozdílnému odměňování mužů a žen.
10. Jak se KSČM dívá na úlohu odborů a dalších forem podílu zaměstnanců na řízení ?
KSČM všestranně podporuje aktivní a samostatnou roli odborů a je pro rozvíjení nejrůznějších forem účasti pracujících na řízení a zisku. Zákonem musí být stanoveny účinné sankce proti těm zaměstnavatelům, kteří se snažit vytváření odborů ve svém podniku zabránit nebo ji všemožně ztěžují. Je třeba důsledně hájit právo zaměstnanců na odborové sdružování a na stávku a jasně vymezit práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů v rámci kolektivního vyjednávání. Monitorovat dodržování Zákoníku práce a vyvozovat důsledky z jeho porušování ze strany zaměstnavatelů. KSČM už v minulém období prosazovala k tomuto účelu také zřízení zaměstnaneckých rad.
Nezaměstnanost není jakési “boží dopuštění”, ale důsledek rozvoje moderních technologií v podmínkách globálního kapitalismu. Dochází k vyřazování člověka jako obsluhy stroje, aniž by se umožnilo jiné využití jeho schopností. Pro kapitalismus je důležitý okamžitý zisk, spoléhá na samočinné působení trhu. Na trhu vymezeném obrovskou mocí nadnárodního kapitálu dochází také k zneužití hrozby nezaměstnanosti, k stlačení ceny práce a maximálnímu vykořisťování těch, kdo práci mají. Úplně se pomíjí např. možnost racionálního rozdělení práce mezi lidstvo v podobě minimalizované pracovní doby, při které by byla zajištěna důstojná obživa a uplatnění pro všechny, kdo chtějí a mohou pracovat.
V podmínkách České republiky narostla nezaměstnanost navíc i díky parazitnímu charakteru českého kapitalismu, který vydělává na spekulacích a tunelování bank a podniků a nechává bez povšimnutí fakt, že pod ničivou konkurencí zahraničního nadnárodního kapitálu zanikají české podniky a česká ekonomika se stává pouhým závislým subdodavatelem zahraničních ekonomických komplexů.
V minulém režimu nebyla přezaměstnanost projevem potenciální nezaměstnanosti, ale neefektivního rozdělování a využívání pracovní síly za situace, kdy byly zajištěny sociální jistoty a nebyla zabezpečena účinná motivace k práci ve shodě se společenskými zájmy.
2. Co konkrétně chcete dělat proti nezaměstnanosti?
Odstraňovat nezaměstnanost chceme především podporou růstu ekonomiky a záchranou průmyslových podniků, podporou investic a promyšlené restrukturalizace za základě prosazování nových oborů a technologií. V současné době je základní podmínkou výraznějšího snížení nezaměstnanosti trvalejší hospodářský růst nad 3 % Hrubého domácího produktu (HDP). Pro příští léta navrhujeme vytvoření nejméně 300 000 trvale udržitelných míst v rámci státního programu odstraňování nezaměstnanosti. K tomuto účelu požadujeme zvýšit objem finančních prostředků na politiku zaměstnanosti minimálně o 1% HDP (10 miliard Kč).
Požadujeme aktivní opatření státu k udržení existujících pracovních míst a vytváření míst nových, podporu malého a středního podnikání (např. daňovými úlevami, úvěry aj.). Podobným způsobem je možné zajistit zaměstnání pro absolventy škol, kteří zatím neměli žádnou praxi, a proto mají velké problémy s hledáním místa.
Je nutné také zdokonalit legislativu, aby zaměstnanci nebyli svévolně propouštěni v důsledku špatného hospodaření nebo chytračení vlastníků a managementu, aby byli více chráněni ti zaměstnanci, kteří pečují o děti nebo jinak nevýdělečně činné osoby. Chceme využít rekvalifikačních kursů i veřejných prací a hmotně stimulovat ty, kteří si skutečně chtějí najít práci, za nezbytnou považujeme ochranu trhu práce před neregulovanou migrací. Podporujeme i opatření k vytváření pracovních míst postupným zkracováním pracovní doby (až na 35 hodin týdně), při zachování mezd a zajištění tlaku na růst produktivity práce.
V rámci opatření proti nezaměstnanosti chceme připravit program “Zaměstnání v obci”, který by využíval možnosti místní a regionální samosprávy zaměstnávat občany ve veřejném zájmu (např. v oblasti veřejné infrastruktury, služeb, sociální péče, udržování veřejného pořádku a zlepšování ochrany životního prostředí). Program se bude opírat o místní instituce služeb zaměstnanosti. A na jejich činnosti se budou podílet regionální zástupci zaměstnanců, veřejné správy i podniků, aby úřady práce byly nejen evidenčním místem, ale aby spolu s ostatními složkami veřejné správy byly aktivním tvůrcem politiky zaměstnanosti
Z Fondu zaměstnanosti chceme dotovat zejména tvorbu pracovních míst pro mladé, občany se změněnou pracovní schopností, živitele početnějších rodin, zároveň hodláme postupovat proti pracovní diskriminaci žen s dětmi, Rómů, osob před důchodem apod. Hospodaření Fondu by bylo podrobeno přísné veřejné kontrole.
Boj proti nezaměstnanosti předpokládá posilovat strategické řízení ekonomiky, bilancovat a plánovat potřebu práce i při zpracovávání regionálních programů rozvoje, sjednocovat požadavky trhu práce s přípravou pracovní síly a reformou středního a učňovského školství.
3. Jak chcete zajistit zkracování pracovní doby? Vždyť na to doplatí všichni, kteří mají úkolovou mzdu.
To, zda někdo je odměňován úkolovou či hodinovou mzdou, nemá co dělat s délkou pracovní doby. Ta je pro obě kategorie pracovníků stejná. Předpokládáme, že zkrácení pracovní doby bude uskutečněno při nezkrácené mzdě, což se odrazí i v konstrukci úkolové mzdy. Pracovníci s úkolovou mzdou mají tedy nadále ve srovnání s ostatními možnost dosáhnout lepší organizací a vyšším výkonem příznivějšího ohodnocení i při zkrácené pracovní době.
4. Jak chcete zkracovat pracovní dobu, když se zvyšuje státní dluh a ve světě hrozí krize?
Naše návrhy předpokládají vytvářet pracovní místa postupným zkracováním pracovní doby až na 35 hodin týdně, při zachování mezd a zajištění tlaku na růst produktivity práce. Současně chceme dbát na respektování zákonem stanovené délky pracovní doby. Jde o opatření veskrze ekonomické, které umožňuje lépe využít fond práce. Nutí podnikatele k tomu, aby místo propouštění stále většího počtu zaměstnanců, což vede k obrovským dopadům v sociální sféře, a neúnosného přetěžování ostatních hledali takové cesty využívání pracovních sil, které by vedly k vyšší efektivnosti a ekonomickému růstu.
5. Jaké zkušenosti se zkracováním pracovní doby mají v zahraničí, zejména ve Francii?
Zavedení zkráceného pětatřicetihodinového pracovního týdne mělo na francouzskou společnost větší dopad, než se zpočátku předpokládalo. Oproti 12 % nezaměstnanosti, za které přebíral vládu premiér Jospin, ustrnula dnes nezaměstnanost na 9 %. Podle vládních průzkumů jde každá šestá nová pracovní příležitost na vrub kratšího pracovního týdne (Financial Times). V období 1996 - 2000 (tedy včetně části pravicové vlády) přinesl efekt kratšího pracovního týdne 265 000 nových pracovních míst. 42,4 % lidí se domnívá, že zkrácený týden přinesl lepší organizaci na trhu práce, proti je méně - 35 %. Podnikatelé v obchodě a službách oceňují nákupy lidí, kteří si mohou lépe organizovat svůj pracovní čas, manažeři zvýšenou výkonnost pracovníků. Se zkrácenou pracovní dobou souhlasily i velké firmy s podmínkou, že se fond pracovní doby bere jako měsíční průměr. To jim umožňuje, aby využívaly klouzavou pracovní dobu a nemusely kvalifikované zaměstnance propouštět, když zrovna nemají větší zakázky.
6. Nevede výše podpory v nezaměstnanosti k tomu, že si lidé nehledají práci?
Všechno lze samozřejmě zneužít (viz např. neplacení daní a sociálního pojištění, spekulace s komunálními byty atp.). Zneužívání podpor v nezaměstnanosti však není tak významný jev, jak se to snaží prezentovat pravicová propaganda. Většina občanů naopak vnímá situaci, kdy si musí chodit pro podporu v nezaměstnanosti, jako ponižující. Pravým účelem této propagandy je zdůvodnit všemožné omezování podpor v nezaměstnanosti a dalších sociálních opatření, aby mohli vlastníci a management řešit ekonomické problémy na úkor většiny občanů a dosahovat co nejvyšších zisků.
Podpora v nezaměstnanosti v České republice svým poměrem k čisté mzdě zdaleka neodpovídá evropskému průměru. Sama o sobě nemůže zajistit nezaviněně nezaměstnaným občanům, zejména rodinám s dětmi, samoživitelům apod. důstojnou životní úroveň. Případy, kdy si ji lidé doplňují různými nelegálními výdělky (např. nelegálním podnikáním) nebo žijí parazitním či kriminálním způsobem života, jsou v celkovém množství nezaměstnaných spíše výjimkou. Velice nemotivující jsou rovněž nízké mzdy v některých odvětvích, které se od podpory příliš neliší. Jde o to vyvážit výši podpory v nezaměstnanosti i dalších sociálních dávek a vytvořit vazbu na mzdy tak, aby byl zaručen motivující účinek pro všechny, kdo mají opravdu zájem pracovat.
KSČM navrhuje sice zvýšení vyplácené podpory tak, aby se postupně přibližovala v poměru k čisté mzdě na průměrnou evropskou úroveň. Rozhodně však nepřichází s demagogickými požadavky zvyšování podpor v nezaměstnanosti za každou cenu. Navrhuje spíše taková opatření, která by posilovala adresnost vyplácených dávek, která by zaměstnavatele motivovala k vytváření pracovních příležitostí a nezaměstnané k nástupu do práce. Navrhuje např. daňovou motivaci zaměstnavatelů k vytváření pracovních míst, příp. jiné garance, dotace apod., vázání podpory v nezaměstnanosti na absolvování rekvalifikačních kursů, možnost dočasného souběhu mzdy i podpory v případě nástupu do zaměstnání. Motivaci k práci chce posílit i zvýšením minimální mzdy s ohledem na úroveň životního minima pro rodinu s dětmi. Chce průběžně valorizovat životní minimum i minimální mzdu.
7. Jaké máte řešení pro regiony, kde jsou podniky v likvidaci?
Především je třeba využít všech možností státu pro záchranu a revitalizaci jednotlivých podniků. Významnou úlohu by zde mohl sehrát Fond národního majetku (FNM) jako podnikatelský subjekt hospodařící s národním majetkem. Při FNM navrhujeme zřídit Fond restrukturalizace místo neživotné revitalizační agentury, který by ve spolupráci s Konsolidační bankou přispěl k ozdravení výrobních podniků. Požadujeme změnit konkursní legislativu, aby bylo preferováno ozdravení ohrožených podniků, včetně účasti státu nebo veřejných institucí na tomto procesu, odkoupit a kapitalizovat závazky významných českých podniků, znemožnit managementu podniků v tísni, aby si udržel své příjmy na úkor zaměstnanců (propouštěním, daňovými úniky, neplacením zdravotního a sociálního pojištění, tunelováním apod.). Vhodnými opatřeními státu je možno podporovat domácí i zahraniční investory, kteří by v daných regionech mohli vybudovat nové podniky nebo investovat do již existujících podniků. Při tom je třeba podporovat zejména investice zaručující tvorbu co největšího počtu nových pracovních míst.
Podporou veřejné dopravy a řešením jejích vleklých problémů způsobených namnoze destruktivní privatizací, ale také podporou bytové výstavby je možné vytvářet podmínky pro pružné přesuny části pracovní síly do jiných regionů.
Tam, kde by přesto došlo ke krachům podniků a masové regionální nezaměstnanosti, je nutné poskytnout přímou i nepřímou pomoc státu a veřejných institucí. Na základě posílení strategického řízení je nutno zpracovávat s předstihem regionální programy rozvoje a vyčlenit na ně příslušné prostředky ze státního rozpočtu, rozpočtu krajů i obcí. Daňovými úlevami i dotacemi a státními garancemi je možno stimulovat soukromé podnikatele k vytváření nových pracovních míst. Podle toho je pak možno provádět rekvalifikační programy i veřejné práce.
8. Restrukturalizace je nutná i z ekologických důvodů - není nezaměstnanost v oblastech těžebních pánví také výsledkem politiky minulého režimu?
Určitá struktura ekonomiky, orientace na některá odvětví těžkého průmyslu (tzv. železná koncepce apod.) odpovídala daným historickým podmínkám a nelze ji hodnotit jednoznačně negativně. Obdobným zaměření průmyslu prošly všechny země, bez ohledu na jejich režim.
Problémem byl spíše způsob řízení, který preferoval extenzivní rozvoj a - podobně jako v západních zemích - nebral v úvahu ekologická hlediska a limity.
Restrukturalizace ekonomiky odpovídající vědeckotechnickému rozvoji a vývoji světového trhu by musela být řešena i v minulém systému, a to prostředky, které by patrně neměly tak ničivý dopad na některé regiony, protože by měla k dispozici značné celospolečenské prostředky, tehdy ještě nerozkradené a nevytunelované. Dopady objektivního světového ekonomického vývoje byly v tomto smyslu pronikavě zhoršeny pohlcením a vydrancováním bývalých socialistických zemí, včetně ČR. Prosazování zájmů nadnárodního kapitálu a kapitálu západních zemí často místo restrukturalizace vedlo pouze k bezohledné likvidaci nepohodlné konkurence. Pustošivě působil i ničím neregulovaný trh.
Samozřejmě existují i vážné ekologické důvody k restrukturalizaci ekonomiky a rekultivaci zdevastovaných oblastí. Jde však o to, aby tato restrukturalizace zajišťovala trvale udržitelný rozvoj v daném regionu, aby byla řešena z hlediska zájmu širokých vrstev občanů, nikoli pouze vlastníků a managementu velkých podniků, případně zahraničního kapitálu. Jde o to, aby se pod záminkou restrukturalizace neprosazovala faktická likvidace českého průmyslu nebo zemědělství.
9. Co chce KSČM v případě volebního vítězství udělat pro zaměstnance?
Je třeba především zajistit další pracovně právní ochranu zaměstnanců, kteří dostávají neúměrně nízké mzdy i těch, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě. Účinněji musí být chráněni zaměstnanci, kteří pečují o děti. Požadujeme výrazně omezit zaměstnávání na dobu určitou tam, kde jsou tímto způsobem přenášena podnikatelská rizika na zaměstnance (zejména v oblasti služeb a obchodu, ale i v oblasti školství, kde stát tímto způsobem šetří a připravuje učitele o zasloužené prázdniny. Zabránit je třeba i nespravedlivým rozdílům v odměňování, zejména rozdílnému odměňování mužů a žen.
10. Jak se KSČM dívá na úlohu odborů a dalších forem podílu zaměstnanců na řízení ?
KSČM všestranně podporuje aktivní a samostatnou roli odborů a je pro rozvíjení nejrůznějších forem účasti pracujících na řízení a zisku. Zákonem musí být stanoveny účinné sankce proti těm zaměstnavatelům, kteří se snažit vytváření odborů ve svém podniku zabránit nebo ji všemožně ztěžují. Je třeba důsledně hájit právo zaměstnanců na odborové sdružování a na stávku a jasně vymezit práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů v rámci kolektivního vyjednávání. Monitorovat dodržování Zákoníku práce a vyvozovat důsledky z jeho porušování ze strany zaměstnavatelů. KSČM už v minulém období prosazovala k tomuto účelu také zřízení zaměstnaneckých rad.
