KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Kupónová privatizace, která se stala největším majetkovým podvodem devadesátých let, však vytvořila základ pro majetkový převrat. Ten byl dokončen koncem devadesátých let. Výsledkem tohoto převratu bylo obnovení kapitalistického tržního hospodářství a jemu odpovídajících společenských vztahů. Jedním z jeho společensko-ekonomických jevů je i nezaměstnanost. Dalo by se téměř fatalisticky říci, že nezaměstnanost patří k průvodním jevům tržní ekonomiky a lidé se s ní prostě musí smířit. Ekonomové, kteří prosazují více či méně liberální pohledy na ekonomiku, by určitě uvedli, že určitá nízká úroveň nezaměstnanosti je zcela přirozená a vyskytuje se ve všech vyspělých státech. Také by jistě vzápětí dodali, že ze sociálního a politického pohledu je nebezpečná především nezaměstnanost dlouhodobá. V zemích s vysokou nezaměstnaností - a především s výrazným podílem dlouhodobě nezaměstnaných, zejména mladých lidí - může docházet k projevům sociální nespokojenosti.

Z pohledu té části společnosti, která má rozhodující podíl na ekonomické moci a jejím prostřednictvím i na moci politické, nejde zdaleka jen o skutečnost, že dlouhodobá nezaměstnanost poškozuje ekonomiku. Z jejího pohledu může vysoká a dlouhodobá nezaměstnanost podkopávat důvěru v dané společenské uspořádání a politický systém. Udržení sociálního smíru se stává základem politiky, ale tlumení sociálních rozdílů v době vysoké nezaměstnanosti způsobuje na druhé straně značné zatížení veřejných rozpočtů. To je způsobeno tím, že roste vyplácení sociálních dávek a příspěvků na zákonné zdravotní a důchodové pojištění za nezaměstnané. Roste tak tlak na zvýšení veřejné finanční intervence na aktivní politiku zaměstnanosti, která by přinesla nová pracovní místa. Na druhé straně se snižují daňové příjmy veřejných rozpočtů, protože lidé, kteří nemají práci, nemají také z čeho platit daně. Nezaměstnanost má nejen negativní dopad na ekonomické celospolečenské příjmy a příjmy jednotlivců, ale z pohledu nezaměstnaných má i výrazný negativní sociální a psychologický vliv. Nezaměstnaní se cítí být v důsledku vyřazení z trhu práce vyloučeni ze společnosti. Tento pocit se týká jak lidí v předdůchodovém věku, tak i mladých lidí, především čerstvých absolventů škol.

Jednou z hlavních položek zaměstnavatelů jsou náklady na cenu pracovní síly, které jsou vyjádřeny mzdou či platem. Protože míra zisku je pro ně rozhodujícím ukazatelem, snaží se zaměstnavatelé v neregulovaném tržním hospodářství cenu pracovní síly stlačit na minimum. Tomu odpovídá i jejich zaměstnanecká politika. Určitá část tzv. stálé nezaměstnanosti jim vytváří tzv. potřebnou míru volnosti výběru na trhu práce. Problém z pohledu těch, kteří jsou nuceni prodávat či pronajímat svou pracovní sílu, spočívá v tom, že nevlastní žádné výrobní prostředky. Prodej či pronájem pracovní síly je často rozhodujícím a jediným zdrojem k zabezpečení svých základních životních potřeb. Nejistota na pracovním trhu, možnost ztráty zaměstnání nebo dlouhodobá nezaměstnanost tak vrhá velké skupiny obyvatel do ekonomických a sociálních problémů. U mladých lidí, absolventů škol, vede často nemožnost sehnat prvé zaměstnání - uchytit se na pracovním trhu - k dlouhodobým závažným sociálním i psychickým problémům. Ty se následně promítají například do ekonomických možností založit si vlastní rodinu a zajistit pro ni dostupné bydlení. Navíc tyto problémy s sebou mohou přinést další společensky nežádoucí jevy – např. drogovou závislost či kriminalitu, ale i projevy politického extremismu a rasové nesnášenlivosti.

PODÍVEJME SE VŠAK BLÍŽE NA PROBLEMATIKU MLADÝCH NEZAMĚSTNANÝCH, ZEJMÉNA ABSOLVENTŮ ŠKOL, KTEŘÍ NEMOHOU NAJÍT PO UKONČENÍ STUDIA UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE.

Podle definice zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, patřili mezi absolventy-uchazeče o zaměstnání pouze ti nezaměstnaní absolventi, u nichž od úspěšného ukončení studia uplynuly nejvýše dva roky. Nový zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, již pojem absolvent-uchazeč o zaměstnání nedefinuje. Pouze vyčleňuje uchazeče, kterým je potřeba věnovat zvýšenou péči při zprostředkovávání zaměstnání. Do této kategorie až do roku 2009 spadali absolventi středních škol v rámci kategorie „fyzické osoby do 25 let věku“. Samostatně byli uváděni pouze absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Po novele zákona o zaměstnanosti, která vstoupila v platnost 1. ledna 2009, již absolventi celkově nejsou vnímáni jako riziková skupina, která by měla ztížený přechod na trh práce. Zvýšená péče je od ledna věnována pouze mladým lidem do 20 let věku, což odpovídá maximálně době 2 let po ukončení středního vzdělání.

Ukazateli uplatnitelnosti absolventů škol, které jsou nejčastěji uváděné, jsou absolutní počty nezaměstnaných absolventů a míra nezaměstnanosti.

Míra nezaměstnanosti absolventů vyjadřuje, kolik procent absolventů zůstalo bez zaměstnání a přihlásilo se do evidence na úřadech práce. Zjišťuje se zpravidla dubnová a zářijová hodnota. V období letních prázdnin přichází na trh práce velké množství čerstvých absolventů. Z tohoto důvodu je také zářijová míra nezaměstnanosti absolventů vyšší než dubnová. Dubnová hodnota tak lépe vypovídá o celkové situaci těchto lidí na trhu práce, protože trh měl dostatek času, aby vlnu čerstvých absolventů škol absorboval.

V dubnu 2009 byly míry nezaměstnanosti absolventů následující:

• absolventi středního vzdělání s výučním listem – 13,4 %, z toho:
  • absolventi nižšího středního vzdělání s výučním listem kategorie vzdělání E (tj. vyučení v učebních oborech odborných učilišť a učilišť) – 25,3 %,
  • absolventi středního vzdělání s výučním listem kategorie vzdělání H (tj. vyučení v oborech SOU) – 12,0 %,
• absolventi středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem a absolventi nástavbového studia po vyučení kategorie L – 11,8 %, z toho:
  • absolventi středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem kategorie L/0 – 10,5 %,
  • absolventi nástavbového studia po vyučení – 13,1 %,
• absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou – 7,8 %,
• absolventi gymnaziálního vzdělání – 2,4 %, ti však většinou pokračují ve studiu,
• absolventi vyššího odborného vzdělání (s výjimkou konzervatoří) – 6,8 %,
• absolventi vysokoškolského vzdělání – 3,1 %.

V porovnání s dubnem 2008 došlo k meziročnímu nárůstu míry nezaměstnanosti u všech těchto kategorií vzdělání (s jedinou výjimkou, a to u absolventů gymnaziálního vzdělání). Porovnáme-li míry nezaměstnanosti absolventů, pak je patrné, že nižší míry nezaměstnanosti vykazují absolventi s vyšší vzdělanostní úrovní.

Z hlediska struktury nezaměstnaných podle profesí je třeba uvést, že po ukončení základní školy pokračuje v České republice převážná část populace dále ve středním vzdělávání. Odborným vzděláváním prochází téměř 80 % žáků. V roce 2008 vystudovalo téměř 39 % absolventů odborného vzdělávání v učebních oborech, 8,5 % v maturitních oborech s odborným výcvikem a 52,5 % v oborech středních odborných škol. Řada zaměstnavatelů si v letech 2007 a 2008 stěžovala na nedostatek pracovníků určitých profesí. Jednalo se především o kvalifikované dělníky pro zpracovatelský průmysl, řemeslníky (především ve stavebnictví), ale i o vysoce kvalifikované odborníky pro technické profese. Mezi jinými chyběli například soustružníci, nástrojáři, zámečníci, svářeči, šičky, horníci, zedníci, klempíři, obkladači, řidiči kamionů atd. Zcela určitě se na tomto stavu podílí trh s pracovní silou a dehonestace určitých profesí ve společnosti.

V oborové struktuře připravovaných absolventů vykazují jednu z nejnižších hodnot míry nezaměstnanosti zdravotnické obory. Dobré postavení na trhu práce mají rovněž absolventi elektrotechnických oborů středních škol. V rámci strojírenských oborů míra nezaměstnanosti sice s nástupem krize stoupla, ale stále patří mezi nižší.

U stavebních oborů s nástupem hospodářské krize došlo k výraznému útlumu tohoto odvětví (především snížením poptávky po výstavbě komerčních staveb) a nezaměstnanost vyučených a absolventů nástavbového studia se prudce zvýšila, u vyučených je dokonce nadprůměrná. V současné době nelze očekávat příliš brzké znovuoživení tohoto odvětví, proto bude situace letošních absolventů rovněž poměrně obtížná. Míra nezaměstnanosti absolventů zemědělských oborů ve všech porovnávaných kategoriích vzdělání překračuje desetiprocentní hranici. U ekonomických oborů se míra nezaměstnanosti přesunula z nízkých podprůměrných hodnot k hodnotám průměrným. U oborů skupiny gastronomie, hotelnictví a turismus je míra nezaměstnanosti pro všechny kategorie středního vzdělání blízká průměru. Nezáviděníhodná je situace absolventů v oboru textilní výroby a oděvnictví. Zde zejména absolventi učebních oborů hledají obtížně uplatnění na trhu práce, a to v důsledku omezení textilní výroby, která není schopna konkurovat dovozům levného textilu. Zaměstnání hledají těžko i absolventi oborů skupiny ekologie a ochrany životního prostředí. Svízelná situace nastává pro absolventy učebních oborů skupiny technická chemie a chemie silikátů, kde jsou vedle chemiků připravováni také skláři, keramici a výrobci šperků.

V dubnu 2009 celková míra registrované nezaměstnanosti v České republice dosahovala 7,6 % a na úřadech práce bylo registrováno celkem téměř 456,7 tisíc nezaměstnaných. Celkový počet evidovaných nezaměstnaných absolventů a mladistvých v dubnu 2009 činil 26,7 tisíc; podíl nezaměstnaných absolventů na celkové nezaměstnanosti tak dosahoval 5,9 %. V meziročním porovnání se celkový počet nezaměstnaných absolventů zvýšil o 7,6 tisíc, rovněž se zvýšil i počet všech nezaměstnaných, a to o 140,6 tisíc. Podíl nezaměstnaných absolventů a mladistvých na celkové nezaměstnanosti mírně klesl především vlivem razantního nárůstu počtu všech nezaměstnaných - tím rostoucí počet nezaměstnaných absolventů zaujímal menší část.

Z výše uvedených statistických údajů jednoznačně vyplývá, že nezaměstnanost mladých lidí a absolventů škol není způsobena tím, že tito lidé nechtějí pracovat nebo si hledat uplatnění na trhu práce. Absolventi škol jsou znevýhodněni nedostatkem pracovních zkušeností a návyků, a také nedostatkem zkušeností s hledáním zaměstnání. Hospodářská krize se odrazila i v již tradičním tvaru křivky vývoje počtu nezaměstnaných absolventů, a to hlavně u skupin s nižší úrovní vzdělání. Ke zmírnění dopadů ekonomické krize na vlnu čerstvých absolventů škol v posledních letech přispívá rozšířená nabídka terciárního vzdělávání. Díky novým možnostem pokračovat ve studiu nepřechází významná část absolventů se středním vzděláním a maturitní zkouškou na trh práce.

Nezaměstnanost mladých lidí není v žádném případě způsobena tím, že by tito lidé v rozhodující míře nebyli ochotni vzdělávat se, prohlubovat si svou kvalifikaci a pracovat. Je dána tím, že kapitalistický ekonomicko-společenský systém nezaměstnanost sám vytváří.

Z hlediska snížení a postupného odstranění nezaměstnanosti u mladých lidí je třeba vytvořit pro ně takové společenské podmínky, které jim toto umožní.

Právo na první zaměstnání pro mladé absolventy škol je jednou z cest, jak toho dosáhnout. V současném soukromokapitalistickém tržním hospodářství by však toto právo muselo být současně provázáno s novým systémem daňových úlev pro zaměstnavatele, kteří poskytnou zájemci první zaměstnání po ukončení školy. Tento krok však zároveň vyžaduje i plánovitou podporu rozvoje školství a celé vzdělávací soustavy. Vyžaduje, aby stát na základě analýzy aktuálních i předpokladu budoucích potřeb rozvoje národního hospodářství motivoval rozvoj nedostatkových oborů ve vzdělání a středním učňovském odborném školství. Aby podpořil i provázanost studia s praktickou přípravou. Především ale vyžaduje plánovitou koncepci státu strategie podpory a rozvoje rozhodujících průmyslových odvětví a na ně navazujících služeb tak, aby docházelo k obnově a vytváření nových dlouhodobých pracovních příležitostí.

Diskutujte na toto téma na webových stránkách KSČM

On-line rozhovor k tématu - 7. května 2010 s Miroslavem Opálkou