KSČM Frenštát pod Radhoštěm

HRADEC KRÁLOVÉ - Nezbytnost hledat a nacházet nové a hlavně společné cesty v prosazování levicového smýšlení i politické práce byla popudem k organizování mezinárodního teoretického semináře, na němž se k aktuálním politickým i vážným teoretickým tématům dneška vyjádřili zástupci několika levicových politických proudů a stran.

Sobotní seminář uspořádaly v královéhradeckém kongresovém centru Aldis Společnost pro evropský dialog a Futura, a. s.

Předseda Společnosti pro evropský dialog (SPED) Jiří Málek označil za hlavní úkol nalezení toho, v čem se levice shodne a neshodne v chápání politické a společenské reality současnosti. Seminář se především snažil zúročit poznatky z chování voličů v našich nedávných parlamentních volbách, k němuž se vyjádřili jak zástupci KSČM, tak ČSSD i SPOZ, a stranou nezůstali ani zástupci Strany demokratického socialismu (SDS) a levicoví myslitelé. Nechybělo ani zamyšlení nad volebními výsledky zemských voleb v Německu a poněkud chaotickým programovým dialogem německé strany Die Linke, jak o něm hovořila Joana Gvaldiecká z polského centra Nadace Rosy Luxemburkové ve Varšavě. Nejen zajímavými sociologickými závěry výzkumu voličské orientace před polskými prezidentskými volbami přispěli levicoví intelektuálové ze Společnosti Ferdinanda Lassala ve Vratislavi.

Názorově pestrou debatu otevřel zřejmě nejmladší účastník Václav Kovalčík (KSČM) z Náchoda pokusem shrnout hlavní paradoxy nedávné volební kampaně. Spatřuje je nejen v mediálním útlaku a šikaně levice a ve zmanipulovaném rozporu mezi mladou a starší generací. Jiří Hudeček (SDS) z Prahy hovořil zejména o absenci společenských hodnot, jakými jsou solidarita a rovnost v současném kapitalismu. Podle něj je dána samotnou jeho podstatou a akcentací individualismu a současným kultem mládí. To, co se odehrálo před volbami, Hudeček nepovažuje jen za výstřelek, ale za symptom současnosti. Tím více je nutné hledat společné levicové koncepty, které by oslovily širší vrstvy společnosti, protože v parlamentních volbách prohráli levicově smýšlející lidé.

Pětina lidí závislá

na sociálních dávkách

Paradoxy u nás existují už v samotné daňové soustavě, jak konstatoval Miroslav Tejkl (ČSSD) z Chrudimi. Podle něj máme nízké daně z příjmů a vysoké odvody zdravotního a sociálního pojištění, které prodražují pracovní sílu. Navíc jsme unikátní i daňovou regresí. Východisko Tejkl vidí ve snížení odvodů sociálního a důchodového pojištění a zvýšení daně z příjmu včetně progresivního zdanění. Přitom by část daňových výnosů byla povinně směrována do prvního pilíře důchodového pojištění. Jiří Blecha z pražského Klubu společenských věd uvedl, že kromě 520 tisíc nezaměstnaných z oficiálních statistik je ještě 185 tisíc v tzv. boční kolonce a 363 tisíc lidé bylo nuceno odejít do předčasného důchodu. Ve skutečnosti je tedy na čerpání peněz ze sociálních dávek a důchodového fondu odkázáno přes milion lidé v produktivním věku. To je více než 20 % ekonomicky činných obyvatel státu, jichž je celkem 5,5 milionu. Pětina lidé tedy do systému nic nedodává, ale čerpá z něho. Pak jsou díry ve státním rozpočtu zákonité.

Potřebu rozvinout spolupráci s levicovými internetovými servery zdůraznil Stanislav Blaha z východočeského serveru Outsider, zatímco Ivona Vostrá (KSČM) z Hradce Králové se zabývala vztahem mladých lidí ke společenské realitě. Jiří Málek (SPED) z Prahy připomněl, že stále platí řetězec ekonomika - zájmy - politika. Levice musí vycházet ze zájmů lidí.

Reformy musí mít

levicovou alternativu

Další bohatá diskuse jednoznačně ukázala, že společným jmenovatelem nedávných českých parlamentních voleb a očekávaných polských voleb prezidentských se, mj. s ohledem na fakta výzkumu vratislavských sociologů, ukázala skutečnost, že lidé často volí v rozporu se svými ekonomickými zájmy. Velmi přesvědčivě to ukázal Michal Syska z Lassardovy společnosti ve Vratislavi. V Polsku má 60 % občanů v ekonomických otázkách levicové názory, které odmítají komercionalizaci zdravotnictví a školství, stejně jako zmenšování role státu, ale volí stranu Občanská platforma, která usiluje o naprostý opak. Není to jen důsledek marketingové kampaně, ale i národních specifik a historie. Nová polská vláda se rozhodla pro šokovou terapii a dají se očekávat sociální protesty v momentu, kdy si lidé uvědomí, že vláda jde proti jejich zájmům. Na konkrétních datech sociologického výzkumu dokumentoval situaci před prezidentskými volbami jeho kolega Jaroslav Klebaniuk.

Velkou roli hraje marketingové vedení volební kampaně, jíž může levice jen těžko konkurovat. Levice nemá peníze, ale má myšlenku, tak zdůraznil nezbytnost teoretického levicového poznání na bázi metodologie marxismu, na níž se levicové proudy shodnou, Radim Valenčík z Prahy. K nezbytnosti nabídnout levicovou alternativu ekonomických reforem se jednoznačně  připojili všichni účastníci semináře. Roli skrytých elit, které finančně určují mediální působení a stojí za úspěchem TOP 09 a VV, zdůraznil Lubomír Štěpán (KSČM) z Hradce Králové. Jan Šlemerda (SEL) upozornil na možný osud středních vrstev, které už vládnoucí elity nepotřebují, a jimž vážně hrozí ztráta společenského postavení, proletarizace. I tyto vrstvy by měla levice umět účinně oslovit.

Celodenní seminář uzavřel za pořadatele Jiří Málek, který ocenil jeho podnětnost a doporučil bilaterální dialog rozšířit i na zástupce levice dalších středo- a východoevropských zemí. Generální ředitel spolupořádající společnosti Futura Milan Špás vyslovil závěrem přesvědčení, že se nejpozději za rok zástupci středoevropské levice na teoretickém semináři opět v Hradci Králové sejdou.

14. 6. 2010, Taťána LANKAŠOVÁ