Nejhorší je situace v Řecku, kde nárůst činí 17 procent, v Irsku počet sebevražd vzrostl o 13 procent naopak ve Finsku jen pět. V Británii činí nárůst deset procent. Zabije se 6,75 Britů ze sta tisíce. Jedinou ze sledovaných zemí, kde počet sebevražd klesl, bylo Rakousko, které bylo ekonomickou krizí postiženo nejméně.
Zajímavý je rozdíl mezi starými členy EU a zeměmi, které do ní vstoupily v roce 2004. Zatímco průměrný růst počtu sebevražd v Rakousku, Finsku, Řecku, Irsku, Nizozemskou a Velké Británii v roce 2008 stoupl ve srovnání s předchozími lety v průměru o sedm procent, v České republice, Rumunsku, Litvě a Maďarsku to bylo jen o procento. Pak ale růst pokračoval a i v nových zemích činil nejméně pět procent.
Rostla nezaměstnanost, rostl počet sebevražd
Ve sledovaných zemích během té doby stoupla nezaměstnanost o třetinu, v Řecku se počet nezaměstnaných zdvojnásobil, v Irsku dokonce ztrojnásobil.
Jeden člen výzkumného týmu, sociolog David Stuckler, zprávu komentoval slovy: „Je to totální zvrat. Před recesí počet sebevražd klesal, a pak začal růst skoro ve všech zemích, které jsme sledovali. Skoro jistě je tento růst spojen s finanční krizí.“
Počet sebevražd souvisí také s dopady krize a jejich řešením. Finsko má silnou sociální síť a v něm proto není nárůst tak velký.
Rostl i počet depresí
Stuckler navíc varoval, že krize se podepisuje na duševním zdraví: „Sebevraždy jsou jen vrcholem ledovce. Sebevražda je celkem vzácná, ale tam, kde vidíte nárůst sebevražd, vidíte i nárůst pokusů o ně a nárůst nových případů depresí.“
BBC uvedla, že v Británii vzrostlo množství předepsaného antidepresiva Prozac (prodávaný také pod jménem Deprex a Flumirex) za poslední čtyři roky o 40 procent.
Podle něj také s ekonomickou krizí přibyl i počet úmrtí na srdeční choroby a rakovinu, naopak se snížil počet obětí na silnicích.
