Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tak jak to vlastně je?

21. 3. 2008

Ve čtvrtek ráno nám Česká televize připravila opět další agitku,
dokonce zakončenou výzvou nejen k rozpuštění KSČM, ale i ve víře, že komunisté budou postaveni mimo zákon, protože jde o zločineckou stranu. Pokud rozumíme těmto slovům správně, pak je třeba je pozatýkat, poslat stejně jako tomu bylo za Hitlera do koncentráků a jakoukoli komunistickou literaturu spálit na náměstích podobně jako tomu bylo za jezuitů či v nacistické křišťálové noci . Šlo o rozhovor s paní Zdenou Mašínovou. Jak jinak, její myšlenky měly ovlivnit statisíce diváků, kteří při ranní kávě se ještě nestačili obléci a spěchat do zaměstnání. Sdělila nám, že bojovat tak, jak bojovali její bratři, v té době to byla nutnost . Proč? Protože byli v rodině vychováni v zásadě nesmíme se poddat zlu a násilí . Pokud jde o ono násilí, pak asi měla na mysli někoho jiného, než své bratry. I o oné nutnosti je možné diskutovat, i když chápu, že mnozí potomci těch, kteří něco před i po únoru ztratili - tedy výsadní postavení a třeba velký majetek - spokojeni moc nebyli a řešili to po svém. Dokonce i odporem. Ostatně některé už předem vycvičil Svaz brannosti, jenž nebyl organizací komunistickou, jak se nám svěřuje v jednom rozhovoru její bratr, ale národně socialistickou (viz Tři roky, Přehledy a dokumenty k československé politice v letech 1945-1948, které podle americké verze z roku 1986 vydal v roce 1991 Melantrich, str.672).

Prý jejich metody, jak prohlásil v Právu 1.března Milan Paumer, nebyly nijak nepřiměřené. Šlo přece vždy o přisluhovače režimu. Vojenský historik Eduard Stehlík, jenž o oné době neví vůbec nic, nám dokonce tvrdí, že v pěti případech z šesti (?) byli tito lidé (tedy zavraždění - pozn. kz) ozbrojeni a kladli ozbrojený odpor, padli tedy v boji... Dva přišli o život, když se skupina pokoušela získat zbraně. Třetí při pokusu o získání peněz. Obojí patří k partyzánskému boji v týlu nepřítele. (MF Dnes 5.3.). Skutečně? Proč tedy matka obou bratří i paní Zdeny vstoupila do KSČ? Proč jeho strýc, Ctirad Novák, jako člen vyšetřovací komise v Jeseníku se měl údajně podílet na likvidaci zdejších fašistů bez soudu, což sice bylo vyšetřováno, ale podle zákona o promlčitelnosti tehdejších činů, odloženo? Proč syn Josef neudělal maturitu, ač v té době ještě široko daleko jeho rodina měla známé? Proč... atd.? Podivné ovšem je, že vojenský historik Stehlík se zmiňuje o tom, že vlastně šlo o válku v týlu nepřítele . Nebo už někde vyčetl, že byla světová válka?

Pan důstojník Stehlík říká i další polopravdu. Strážmistr Kašík sice ozbrojen byl, ale vůbec se nebránil, hasič Lecián, který jen náhodou zůstal naživu, ozbrojen nebyl, strážmistr Honzátko sahal po zbrani až teprve ve chvíli, kdy byl hrubě napaden a minimálně dva z německých policistů byli zastřeleni ze zálohy a úplně zbytečně. Jak to ale bylo s penězi? Prý je potřebovali na financování odporu. Paumer ve zmíněném rozhovoru se zmiňuje jen o tom, že si koupili dva motocykly a zbytek jim vzala měnová reforma. Omyl. Švéda za Rošickému ukradené peníze si koupil dva gauče, darling a sedmnáct tisíc dal ženě na domácnost, Mašínové koupili tři motocykly, z toho jednu pětistovku, Josef si ponechal 20 000 Kč, Janata 50 000, Novák 17 000 atd. Na nákladní auto už peníze nevybyly. A zbraně? Ještě před krádeží v Kaňku, kde získali 1440 balíčků donaritu, 21 balíčků střelného prachu a 64 rozbušek, měli dva kulomety, sedm samopalů, čtrnáct pušek, dvanáct pistolí, šest tisíc nábojů, sedm kulometných pásů, pět útočných granátů. Takže žádní málo nebezpeční chudáčkové. Proti nim většinoou stáli nebránící se lidé. Takže, jak to vlastně je doopravdy?

15. března 2008, Jaroslav KOJZAR