USA za válku v Iráku zaplatí tři bilióny dolarů
Držitel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz se ve své nové knize věnuje válce v Iráku a důsledkům, jaké konflikt měl a bude mít na lidi od Wall Street po provinční africké město. Stiglitz spočítal, že skutečné náklady na válku jsou mnohem vyšší, než uvádí Washington.
Ekonom se totiž zabýval nejen rozpočtovými statistikami, ale i dílčími útratami a jejich následky, napsal deník Guardian. Válka podle Stiglitze přijde Spojené státy na tři bilióny dolarů.
Stejnou částku vynaloží na konflikt zbytek světa. Závěr kontrastuje se zprávou vlády Spojených států, která v roce 2005 oznámila, že válka zatím stála 500 miliard dolarů.
Stiglitz knihu nazval The Three Trillion Dollar War (Válka za tři bilióny dolarů). Spolupracoval na ní s Lindou Bilmesovou. Některé jejich závěry jsou zcela nové.
USA vstoupí příští měsíc v Iráku do šestého roku konfliktu. Vojenské operace v zemi je přišly dráž, než 12letá přítomnost ve Vietnamu a na dvakrát víc, než konflikt v Koreji. Washington utratí v Iráku a Afghánistánu měsíčně 16 miliard dolarů jen na provoz bojů (navrch běžných výdajů ministerstva obrany), což představuje roční rozpočet OSN.
Značná část prostředků se ztrácí. Známé je zmizení téměř devíti miliard dolarů z Fondu pro rozvoj Iráku, na nesrovnalosti v rozpočtu ministerstva obrany USA ukázaly všechny audity za posledních deset let.
|
Válečný konflikt v číslech podle Stiglitze: |
|
| 16 miliard dolarů | částka, kterou USA měsíčně zaplatí za provoz bojů v Iráku a Afghánistánu (navíc k běžným armádním výdajům). |
| 138 dolarů | suma, kterou americká domácnost měsíčně financuje současné operace |
| 25 miliard dolarů | částka v USA spojená s růstem cen ropy, jenž je následkem bojů |
| 3 bilióny dolarů | výdaje na působení americké armády v Iráku |
| 3 bilióny dolarů | výdaje na konflikt, jenž zaplatí zbytek světa |
| 5 miliard dolarů | výlohy na 10 dní válčení v Iráku |
| 1 bilión dolarů | úroky z půjček na válku, které USA zaplatí do roku 2017 |
Zamlčovaná fakta
Stiglitz s Bilmesovou poukazují na řadu opomíjených faktů a nepravd. Jeden z příkladů: v lednu 2007 americká vláda odhadla, že posílení v Iráku bude stát 5,6 miliardy dolarů. To se ale podle autorů týkalo jen bojových jednotek během prvních čtyř měsíců. Tisíce dalších vojáků ve statistikách chyběly.
Oficiální částky nezapočítávají ani náklady na platby v případě úmrtí či péči o zraněné, i když současný poměr mezi zraněnými a mrtvými 7:1 je nejvyšší v amerických dějinách. Také tady ovšem svádějí statistiky k omylu: počítají se jen zranění v boji, nikoliv například při nehodách nebo Američané postižení chorobami (ti tvoří dvě třetiny lidí, kteří potřebují v Iráku lékařský zákrok).
Chybí strategie
Podle Stiglitze chybí administrativě prezidenta George Bushe konzistentní strategie, což se v Iráku obrací proti Američanům samotným. Ekonom zmiňuje příklad soukromých bezpečnostních služeb. Jejich pracovníci si ročně vydělají i desetkrát víc než vládní vojáci. Jelikož je těžké získat před odchodem do Iráku pojištění, kompenzuje jim to vláda v prémiích. Je tedy mnohem výhodnější být strážcem v bezpečnostní firmě, než sloužit v armádě.
„Vytváříme tak soutěž sami mezi sebou,“ řekl Stiglitz, jenž upozornil i na některá nefér pravidla v armádě.
Vojáci příkladně platí za ztrátu a zničení výstroje i v případě, že k újmě přišli v boji. „I když vyletíte do povětří, budou chtít zaplatit za ztrátu přilby,“ uvedl Stiglitz, jenž dál poukázal na podezřelé armádní zakázky, mezi nimiž vyčnívá kontrakt pro Halliburton na několik let a v hodnotě 19,3 miliard dolarů. Smlouva byla uzavřena bez předchozího tendru.
Stiglitz, který je znám svou kritikou globalizace a jejího dopadu na chudé země, v případě Iráku také upozorňuje mimochodem na to, že by bylo levnější přenechat zakázky v souvislosti s obnovou místním firmám.
Stiglitzova kniha se věnuje i v souvislosti s konfliktem často diskutované ropě. Poukazuje na to, že boje a jejich následky cenu ropy navýšily. Cena suroviny na světových trzích se za posledních pět let vyšplhala z 25 dolarů za barel na čtyřnásobek. Důsledky jsou dalekosáhlé v USA a na celém světě.
Zdroj: Novinky.cz, 3. 3. 2008
