Jdi na obsah Jdi na menu
 


V Evropském parlamentu o krizi

3. 2. 2009

Ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Evropského parlamentu (EP) se 10. 11. 2008 konalo veřejné slyšení (konferenční panel) na téma »Dopad posledních hospodářských potíží na evropský průmysl«. Řídil jej první místopředseda ITRE Miloslav Ransdorf.

 



Důsledky pro automobilový průmysl

V obsažné diskusi v přítomnosti též řady zástupců Evropské komise vystoupil generální tajemník Asociace evropských automobilových výrobců Ivan Hodač, který poukázal na velmi složitou situaci v automobilovém průmyslu EU. V ekonomické krizi lidé odkládají nákupy automobilů na další léta, což vede k celkovému poklesu automobilové produkce. Následně to vyvolává pokles i v dalších odvětvích průmyslu (výroba ocele, plastů, chemikálií atd.). Dochází k velkému propouštění lidí. V posledním čtvrtletí v EU klesl prodej aut o 10 procent. Např. FIAT snížil zisk v posledním čtvrtletí o 65 procent,  ačkoliv byl v poslední době v plusu. GM přišel o více než 4 miliardy dolarů, Ford o více než 3 miliardy. Masivně snižují počty zaměstnanců o tisíce. Toyota i Volkswagen rovněž snižují výrobu a propouští. Ani v Číně není lepší situace. Současnou krizi prohlubuje zejména nedostatek důvěry na trhu u spotřebitelů, což je pro trh a tedy i výrobu rozhodující. Jistá naděje nicméně je v příslibu příštího prezidenta USA Baraka Obamy, že jeho vláda poskytne americkým automobilkám pomoc kolem 50 miliard dolarů. Pro automobilový průmysl vůbec jsou nyní klíčové nízkoúrokové úvěry; přehodnocení smluvních závazků plynoucích z protekcionismu v rámci mezinárodních dohod (Jižní Korea, jednání v Doha tad.); dohoda na rozumné regulaci průmyslu v širším mezinárodním rámci. Souhlasil s M. Ransdorfem, že hlavní je dosáhnout rovnováhu na trzích a udělat správné závěry z končícího hospodářského cyklu (Kondratěvova teorie cyklických vln) pro revitalizaci průmyslu.

 

K mikroekonomice

Zástupce výzkumného centra v Bruegelově institutu Zsolt Darvas mluvil o mikroekonomických aspektech. Hospodářské klima od ledna 1985 do října 2008 v EU se velice zhoršilo (stres na trzích, panika, nedostatek likvidity u bank atd.). Byly poskytnuty rizikové hypotéky rizikovým klientům, omezena dostupnost úvěrů a půjček zejména pro podnikatele. Firmy musí platit větší náklady, což je dále tlačí k propouštění zaměstnanců. Měna Euro je nyní slabší než před několika měsíci, i když pro nové členy eurozóny Kypr, Maltu a Slovinsko přináší i jisté výhody v této složité situaci. 80 procent bankovních systémů v nových členských zemích EU je v zahraničních rukou. A když velké banky málo půjčují doma, ještě méně budou půjčovat v zahraničí ve svých odnožích či  filiálkách. Za poslední 3 měsíce z nových členských států EU pocítily bankovní potíže zejména Rumunsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, zatímco Slovensko, Česká republika a Bulharsko jsou na tom lépe, protože mají větší bankovní likviditu.

 

Očima středního podnikatele

Francouzský podnikatel Frederic Soudain, jehož tři podniky se zatím dobře vyvíjí, upozornil na to, že poptávka směrem k malým a středním podnikům (MSP), které tvoří páteř podnikatelské sféry a zaměstnanosti v EU, se v poslední době snížila asi o 25 procent, zejména v oblasti automobilového průmyslu. Je chybou, že se tak vysoce zdaňují zisky MSP, zejména ty, které zůstávají v podniku pro jeho další rozvoj na rozdíl od soukromých zisků podnikatelů. Je nutno lépe ošetřit reálnou ekonomiku EU a více regulovat (kontrolovat) ekonomiku virtuální včetně spekulací. Připomněl slova amerického podnikatele Henryho Forda z roku 1929, že kdyby lidé lépe chápali bankovní a finanční systém a jeho finesy, hned by následovala revoluce. Peníze mají sloužit hospodářství, ale nyní je tomu naopak: finance jsou postaveny nad reálnou ekonomiku. V tom vidí zdroj krize. Růst ekonomiky musí být synonymem udržitelného rozvoje ne v protikladu s ním. Dnes když se chcete např. zúčastnit programů EU, musíte mít dvojí bankovní záruku. Je nutno, aby v příštích volebních kampaních politici odpovídali lidem na hlavní otázku: co uděláte, abyste zlepšili vztah mezi reálnou ekonomikou a finančním sektorem ? Za slabou stránku EU-27 považuje to, že nenašla charismatického lídra, který by vzbuzoval důvěru lidí a vštěpil jim optimismus, jakým je např. nyní Barak Obama.

 

Energie a finance

Předseda a výkonný ředitel společnosti »New Energy Finance« Michael Liebreich upozornil, že podle plánů by se mělo v EU 80 procent zdrojů investovat do čistých energií, ale tuto sumu je schopna vložit do nich jen Amerika, pokud Obama dodrží sliby a svůj důraz na energetický průmysl. Současná hospodářská krize se dotkla celého energetického sektoru. Navýšila se i cena za čisté energie. Dnes však nelze seriózně budovat něco bez financí a klimatické změny se nezastaví kvůli finanční krizi. Navázal poté na Ransdorfovo vystoupení k smutné roli derivátu a dodal, že hypoteční bublina, která nyní praskla první, je spojena s bublinou úvěrovou i derivátní. Konec derivátů však ještě nenastal, avšak musí být zvláště regulovány a potřebují transparentnost (průzračnost), aby bylo zřetelné, kdo komu a co půjčil a jaké z toho plyne riziko. Dosud to málokdo věděl. O to více je nutná kapitálová adekvátnost. Někteří lidé z bank odešli do hedgeových fondů a vše podivně zamotali. Prostě bez průzračnosti postupu to dále nepůjde. Musí být jasno: buď investujete za klienta nebo za sebe ! Nyní došlo k deregulaci systému derivátů, rozbil se systém a proto jej nutno nyní nastolit i s příslušnými "tlumiči".

 

Energetická infrastruktura jako nutnost

Generální tajemník Evropské energetické asociace »Orgalime« Adrian Harris upozornil, že současná situace ještě více zvýrazňuje potřebu vybudovat v EU a vůbec v Evropě dobře fungující dopravní sítě (energetickou infrastrukturu). Potom nebude nutno zbytečně zvedat ceny energií. Když je automobilový průmyslů nucen dělat citlivé změny pokud jde o autotechnologie na snižování emisí, musí se podstatněji změnit i energetická infrastruktura. Reagoval i na Ransdorfovu připomínku, že z řad EK odzněl v ITRE názor, že ta nebude zasahovat proti vysokým cenám energií, protože takové ceny prý působí jako tlak na nutné strukturální změny v unijním průmyslu. Harris řekl, že ony ceny sice mohou přinést změny, avšak není jasné, zda v konečném důsledku vyženou průmysl z EU do třetích zemí. Jestli ano, potom bude třeba zajistit dodávky na dálku, včetně energetických, což budou ovšem další výdaje navíc.  

Diskusi v rámci konferenčního panelu vysoce ocenili i přítomní odborníci.

 

autor: (iva)
zdroj: Brusel