Cirkevní restituce - fakta a argumenty
Vystoupení Vladimíra Koníčka, odborníka na problematiku církevních restitucí a poslance PČR, na Vratimovském odborném semináři dne 27. září 2008 na téma "Církevní restituce - fakta a argumenty".
Název mého vystoupení má být "Církevní restituce - fakta a argumenty". Představitelé církví by vám řekli, že tak, jak je to vládou připravené, o žádné restituce nejde, že jde jen o zmírnění některých majetkových křivd. Zapomínají k tomu dodat, že chtějí nápravu jen z jejich pohledu a hlavně hluboko do minulosti.
Jaký je aktuální stav? Vláda předložila návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi do Poslanecké sněmovny v dubnu roku 2008. Proběhlo skoro celé první čtení návrhu zákona a těsně před přikázáním do výborů bylo jednání na návrh poslance Tlustého přerušeno a zřízena dočasná komise k vyřešení této otázky.
Co vlastně vláda do parlamentu předložila? Musím říct, že žádné konkrétní údaje, jen politickou dohodu o placení církvím po dobu 60 let v roční výši 4 miliardy a 250 milionů k tomu. Jestli byste tam hledali nějaký údaj o velikosti majetku, který má být za oněch celkem 256 miliard vykoupen, takový údaj v návrhu zákona nebyl. Až dodatečně, po vyžádání parlamentem, vláda předložila číselné hodnoty. A jaké konkrétně:
- lesní půdy má být vráceno 181 326 ha,
- zemědělské půdy 72 202 ha,
- 3 600 ha vodních ploch,
- 610 ha zastavěné plochy a
- 3 904 ha ostatních ploch;
- celkem má být vráceno dalších 325 budov. V tomto případě většinou hospodářských, protože stavby sakrální byly převedeny do majetku církví již v minulosti.
V porevolučním nadšení po roce 1989 byl přijat zákon číslo 298/1990 Sb., který předal výčtovou metodou majetek řeholním řádům a kongregacím. Výčet předaných nemovitostí byl poté ještě doplněn zákonem číslo 338/1991 Sb.
Dalších asi 2000 nemovitostí bylo převáděno v letech 1997 a 1998 jen usnesením vlády. Takže, že by církve nemohly vykonávat duchovní činnost ve vlastním, o tom nemůže být ani řeč.
Jak se vyvíjely požadavky církví od roku 1989?
V roce 1993 bylo vydáno stanovisko Ekumenické rady církví, přijaté na plenárním zasedání 26. ledna 1993 v Praze: v bodě 1 se praví: Církve mají zájem o vrácení veškerého majetku zabaveného po 25. únoru 1948. Jsou ochotny přijmout v krajním případě výčet nevráceného majetku se zdůvodněním, k jakému účelu bude použit a komu bude patřit.
Takže na začátku bylo: Chceme všechno, ale přinejhorším nám stačí vědět, že majetek bude použit k bohulibým účelům. Celkový odhad majetku zmiňuje v roce 1995 v publikaci Církev a restituce Mojmír Kalný, který byl v té době vedoucím ekonomického oddělení České biskupské konference a sekretářem její ekonomicko právní komise. V této publikaci se uvádí, že výměra pozemků přihlášených k revizi první pozemkové reformy činila 177 673 ha. Církvi po ní mělo zůstat jen 5 203 hektarů. To bylo ještě před Únorem 1948.
V roce 1996 vládní koalice dne 17. července podepisuje dodatek ke koaliční smlouvě, v němž se zavázala, mimo jiné, ke společnému postupu při prosazování restitucí církevního majetku, o který náboženské organizace přišly před rokem 1948. Josef Lux, Václav Klaus a Jan Kalvoda se dohodli, že stát vrátí zejména katolické církvi 175 000 hektarů lesů zabavených po válce (v hodnotě 17,5 miliardy korun) a přibližně 500 z 2300 budov, které církev nárokovala. A to za předpokladu, že státní rozpočet přestane do čtyř let, tedy do roku 2001, přispívat církvím na jejich činnost a na opravu budov, které nechrání památkový zákon.
Dodatek koaliční dohody nemám k dispozici, ale tyto informace jsem citoval z knihy Budování kapitalismu v Čechách, knihy rozhovorů s Tomášem Ježkem, bývalým ministrem pro privatizaci.
Všimli jste si tohoto data? Zabavené před rokem 1948.
Už 16. dubna 1919, tj. půl roku po vzniku republiky, byl vydán zákon č. 215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového. Ten ve svém §1 nařizuje:
§ 1
Aby byla provedena úprava pozemkového vlastnictví, zabírá se státem velký majetek pozemkový (§ 2), ležící v území Československé republiky, v to čítajíc velký majetek vázaný, a zřizuje se úřad pozemkový.
a v § 2
Velkým majetkem pozemkovým jest rozuměti soubory nemovitostí s právy, která jsou spojena s jejich držením, jestliže výměra náležející v území Československé republiky vlastnicky jediné osobě nebo týmž spoluvlastníkům je větší než 150 ha půdy zemědělské (rolí, luk, zahrad, vinic, chmelnic), nebo 250 ha půdy vůbec.
Takže už po roce 1919 neměl existovat vlastník v rozsahem pozemků větších než 150 ha zemědělské půdy nebo 250 ha vůbec.
To, že pozemková reforma byla pro novou republiku důležitá dokládají i slova prezidenta Masaryka o první pozemkové reformě: „Pozemková reforma je vedle převratu největším činem nové republiky. Je dovršením a vlastním uskutečněním převratu.“
Celé období první republiky bylo obdobím dohadování, který majetek spadá a který naopak nespadá pod tuto pozemkovou reformu.
Po druhé světové válce byl 11. července 1947 vydán zákon č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, kterým byla výměra jednoho vlastníka omezena na 50 ha. A ještě před únorem 1948 došlo k soupisu a záboru tohoto majetku. Po únoru došlo zákonem č. 46/1948 Sb. ze dne 21. března 1948, o nové pozemkové reformě, k trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě.
Takže si to zopakujme:
V roce 1995 samy církve přiznávají nárok na 5000 ha, v roce 1996 chce vláda vrátit 175 000 ha zabraných před Únorem a teď chtějí církve 260 000 ha, údajně zabraných komunisty.
Problém je ten, že chtějí všechen majetek, který je blokován §29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku;
ten zní:
§ 29 (tzv. blokační paragraf)
Majetek církví
Majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku.
Nikde žádný časový údaj vztahující se k majetku. Problém vlastnictví je diskutován také v komisi a byl diskutován už za první republiky. Dokud nebude vyjasněna otázka, jestli je všechen majetek, který je takzvaně blokován jako majetek dříve církevní opravdu patřící církvi, není možné hovořit o nějakém vyrovnání.
Když se jí to hodilo, dovolávala se odlišnosti povahy "svého" a soukromého majetku i sama katolická církev. Za veřejnoprávní instituci se prohlásila i pastýřským listem biskupské konference z 10. 12. 1947, kterým žádala, aby jmění "formálně právně" připsané do vlastnictví církevním subjektům bylo vyňato z revize první pozemkové reformy, stejně jako majetek "státu, samosprávy i jiných veřejnoprávních korporací".
Další otázkou, kterou řeší dočasná parlamentní komise, je cena za pozemky. A tady je stát k církvím velmi štědrý. Za m2 lesní půdy nabízí 27 Kč, za zemědělskou půdu 44 Kč, za vodní plochy 20 Kč a za zastavěnou plochu 1106 Kč za m2. Zkuste se zeptat lidí, kteří dostávali náhrady od státu, v jakých cenových relacích se tyto náhrady pohybovaly. Například náhrady za zábor ve vojenských újezdech se pohybují i v současné době v řádech korun za m2, nikoliv desítky korun.
Když si dáte ty předcházející údaje dohromady s údaji o rozlohách pozemků, tak určitě se v náhradách nebude jednat o 83 mld., jak je v návrhu vlády.
Já bych se chtěl ještě věnovat době splácení. Tu vláda stanovila na 60 let a církve tvrdí, že to byl požadavek vlády. Já jim věřím, že ministr za KDU-ČSL (a teď neříkám jestli financí nebo kultury) chtěl zabezpečit církve na co nejdelší dobu. Vláda navrhla splácet 4,25 mld. ročně. Pak by splácela oněch 83 mld. 60 let a celkem by zaplatila 256 mld. Kdyby ale vláda řekla, že má k dispozici jen o půl miliardy ročně víc, tedy 4,7 mld., pak by splácení trvalo jen 40 let a zaplatili bychom „jen“ 189 mld. A kdyby vláda vyčlenila 6,5 mld. ročně, tak má za 20 let splaceno.
Ale opakuji, celková částka 83 mld. jako náhrada je nesmyslně vysoká a neodpovídá realitě a předpokládám, že v komisi dojde k revizi této částky a úpravě této částky směrem dolů.
Komise také požadovala od ministra kultury, aby vyčíslil, kolik stát podle zákona č. 218/1949 o hospodářském zabezpečení církví dosud církvím vyplatil. Pan ministr komisi oznámil, že takové údaje má k dispozici jen z let 1948 až 1955. A pak až od roku 1990 dosud. Skutečně na vládě nejsou schopni zjistit, kolik bylo církvím vyplaceno, nebo jen nechtějí? Od roku 1990 bylo vyplaceno celkem 11,5 mld. Kč, za minulý rok 1,3 mld. a částka se každoročně zvyšuje, protože není žádné omezení pro počty duchovních.
Jaký je závěr?
KSČM podporuje narovnání vztahu mezi státem a církvemi, ne ale ve variantě předložené vládou.
KSČM podporuje odblokování dosud zablokovaného majetku k nakládání obcím, krajům a ostatním vlastníkům.
A v neposlední řadě KSČM podporuje ukončení financování činnosti církví ze státního rozpočtu.
autor: Vladimír Koníček, poslanec PČR
zdroj: Frýdek-Místek
Název mého vystoupení má být "Církevní restituce - fakta a argumenty". Představitelé církví by vám řekli, že tak, jak je to vládou připravené, o žádné restituce nejde, že jde jen o zmírnění některých majetkových křivd. Zapomínají k tomu dodat, že chtějí nápravu jen z jejich pohledu a hlavně hluboko do minulosti.
Jaký je aktuální stav? Vláda předložila návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi do Poslanecké sněmovny v dubnu roku 2008. Proběhlo skoro celé první čtení návrhu zákona a těsně před přikázáním do výborů bylo jednání na návrh poslance Tlustého přerušeno a zřízena dočasná komise k vyřešení této otázky.
Co vlastně vláda do parlamentu předložila? Musím říct, že žádné konkrétní údaje, jen politickou dohodu o placení církvím po dobu 60 let v roční výši 4 miliardy a 250 milionů k tomu. Jestli byste tam hledali nějaký údaj o velikosti majetku, který má být za oněch celkem 256 miliard vykoupen, takový údaj v návrhu zákona nebyl. Až dodatečně, po vyžádání parlamentem, vláda předložila číselné hodnoty. A jaké konkrétně:
- lesní půdy má být vráceno 181 326 ha,
- zemědělské půdy 72 202 ha,
- 3 600 ha vodních ploch,
- 610 ha zastavěné plochy a
- 3 904 ha ostatních ploch;
- celkem má být vráceno dalších 325 budov. V tomto případě většinou hospodářských, protože stavby sakrální byly převedeny do majetku církví již v minulosti.
V porevolučním nadšení po roce 1989 byl přijat zákon číslo 298/1990 Sb., který předal výčtovou metodou majetek řeholním řádům a kongregacím. Výčet předaných nemovitostí byl poté ještě doplněn zákonem číslo 338/1991 Sb.
Dalších asi 2000 nemovitostí bylo převáděno v letech 1997 a 1998 jen usnesením vlády. Takže, že by církve nemohly vykonávat duchovní činnost ve vlastním, o tom nemůže být ani řeč.
Jak se vyvíjely požadavky církví od roku 1989?
V roce 1993 bylo vydáno stanovisko Ekumenické rady církví, přijaté na plenárním zasedání 26. ledna 1993 v Praze: v bodě 1 se praví: Církve mají zájem o vrácení veškerého majetku zabaveného po 25. únoru 1948. Jsou ochotny přijmout v krajním případě výčet nevráceného majetku se zdůvodněním, k jakému účelu bude použit a komu bude patřit.
Takže na začátku bylo: Chceme všechno, ale přinejhorším nám stačí vědět, že majetek bude použit k bohulibým účelům. Celkový odhad majetku zmiňuje v roce 1995 v publikaci Církev a restituce Mojmír Kalný, který byl v té době vedoucím ekonomického oddělení České biskupské konference a sekretářem její ekonomicko právní komise. V této publikaci se uvádí, že výměra pozemků přihlášených k revizi první pozemkové reformy činila 177 673 ha. Církvi po ní mělo zůstat jen 5 203 hektarů. To bylo ještě před Únorem 1948.
V roce 1996 vládní koalice dne 17. července podepisuje dodatek ke koaliční smlouvě, v němž se zavázala, mimo jiné, ke společnému postupu při prosazování restitucí církevního majetku, o který náboženské organizace přišly před rokem 1948. Josef Lux, Václav Klaus a Jan Kalvoda se dohodli, že stát vrátí zejména katolické církvi 175 000 hektarů lesů zabavených po válce (v hodnotě 17,5 miliardy korun) a přibližně 500 z 2300 budov, které církev nárokovala. A to za předpokladu, že státní rozpočet přestane do čtyř let, tedy do roku 2001, přispívat církvím na jejich činnost a na opravu budov, které nechrání památkový zákon.
Dodatek koaliční dohody nemám k dispozici, ale tyto informace jsem citoval z knihy Budování kapitalismu v Čechách, knihy rozhovorů s Tomášem Ježkem, bývalým ministrem pro privatizaci.
Všimli jste si tohoto data? Zabavené před rokem 1948.
Už 16. dubna 1919, tj. půl roku po vzniku republiky, byl vydán zákon č. 215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového. Ten ve svém §1 nařizuje:
§ 1
Aby byla provedena úprava pozemkového vlastnictví, zabírá se státem velký majetek pozemkový (§ 2), ležící v území Československé republiky, v to čítajíc velký majetek vázaný, a zřizuje se úřad pozemkový.
a v § 2
Velkým majetkem pozemkovým jest rozuměti soubory nemovitostí s právy, která jsou spojena s jejich držením, jestliže výměra náležející v území Československé republiky vlastnicky jediné osobě nebo týmž spoluvlastníkům je větší než 150 ha půdy zemědělské (rolí, luk, zahrad, vinic, chmelnic), nebo 250 ha půdy vůbec.
Takže už po roce 1919 neměl existovat vlastník v rozsahem pozemků větších než 150 ha zemědělské půdy nebo 250 ha vůbec.
To, že pozemková reforma byla pro novou republiku důležitá dokládají i slova prezidenta Masaryka o první pozemkové reformě: „Pozemková reforma je vedle převratu největším činem nové republiky. Je dovršením a vlastním uskutečněním převratu.“
Celé období první republiky bylo obdobím dohadování, který majetek spadá a který naopak nespadá pod tuto pozemkovou reformu.
Po druhé světové válce byl 11. července 1947 vydán zákon č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, kterým byla výměra jednoho vlastníka omezena na 50 ha. A ještě před únorem 1948 došlo k soupisu a záboru tohoto majetku. Po únoru došlo zákonem č. 46/1948 Sb. ze dne 21. března 1948, o nové pozemkové reformě, k trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě.
Takže si to zopakujme:
V roce 1995 samy církve přiznávají nárok na 5000 ha, v roce 1996 chce vláda vrátit 175 000 ha zabraných před Únorem a teď chtějí církve 260 000 ha, údajně zabraných komunisty.
Problém je ten, že chtějí všechen majetek, který je blokován §29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku;
ten zní:
§ 29 (tzv. blokační paragraf)
Majetek církví
Majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku.
Nikde žádný časový údaj vztahující se k majetku. Problém vlastnictví je diskutován také v komisi a byl diskutován už za první republiky. Dokud nebude vyjasněna otázka, jestli je všechen majetek, který je takzvaně blokován jako majetek dříve církevní opravdu patřící církvi, není možné hovořit o nějakém vyrovnání.
Když se jí to hodilo, dovolávala se odlišnosti povahy "svého" a soukromého majetku i sama katolická církev. Za veřejnoprávní instituci se prohlásila i pastýřským listem biskupské konference z 10. 12. 1947, kterým žádala, aby jmění "formálně právně" připsané do vlastnictví církevním subjektům bylo vyňato z revize první pozemkové reformy, stejně jako majetek "státu, samosprávy i jiných veřejnoprávních korporací".
Další otázkou, kterou řeší dočasná parlamentní komise, je cena za pozemky. A tady je stát k církvím velmi štědrý. Za m2 lesní půdy nabízí 27 Kč, za zemědělskou půdu 44 Kč, za vodní plochy 20 Kč a za zastavěnou plochu 1106 Kč za m2. Zkuste se zeptat lidí, kteří dostávali náhrady od státu, v jakých cenových relacích se tyto náhrady pohybovaly. Například náhrady za zábor ve vojenských újezdech se pohybují i v současné době v řádech korun za m2, nikoliv desítky korun.
Když si dáte ty předcházející údaje dohromady s údaji o rozlohách pozemků, tak určitě se v náhradách nebude jednat o 83 mld., jak je v návrhu vlády.
Já bych se chtěl ještě věnovat době splácení. Tu vláda stanovila na 60 let a církve tvrdí, že to byl požadavek vlády. Já jim věřím, že ministr za KDU-ČSL (a teď neříkám jestli financí nebo kultury) chtěl zabezpečit církve na co nejdelší dobu. Vláda navrhla splácet 4,25 mld. ročně. Pak by splácela oněch 83 mld. 60 let a celkem by zaplatila 256 mld. Kdyby ale vláda řekla, že má k dispozici jen o půl miliardy ročně víc, tedy 4,7 mld., pak by splácení trvalo jen 40 let a zaplatili bychom „jen“ 189 mld. A kdyby vláda vyčlenila 6,5 mld. ročně, tak má za 20 let splaceno.
Ale opakuji, celková částka 83 mld. jako náhrada je nesmyslně vysoká a neodpovídá realitě a předpokládám, že v komisi dojde k revizi této částky a úpravě této částky směrem dolů.
Komise také požadovala od ministra kultury, aby vyčíslil, kolik stát podle zákona č. 218/1949 o hospodářském zabezpečení církví dosud církvím vyplatil. Pan ministr komisi oznámil, že takové údaje má k dispozici jen z let 1948 až 1955. A pak až od roku 1990 dosud. Skutečně na vládě nejsou schopni zjistit, kolik bylo církvím vyplaceno, nebo jen nechtějí? Od roku 1990 bylo vyplaceno celkem 11,5 mld. Kč, za minulý rok 1,3 mld. a částka se každoročně zvyšuje, protože není žádné omezení pro počty duchovních.
Jaký je závěr?
KSČM podporuje narovnání vztahu mezi státem a církvemi, ne ale ve variantě předložené vládou.
KSČM podporuje odblokování dosud zablokovaného majetku k nakládání obcím, krajům a ostatním vlastníkům.
A v neposlední řadě KSČM podporuje ukončení financování činnosti církví ze státního rozpočtu.
zdroj: Frýdek-Místek
