KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Poslanci ODS, TOP 09 a strany Věci veřejné schválili ve středu v prvním čtení základní parametry návrhu státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 135 miliard korun. KSČM a ČSSD předlohu kritizovaly především za její jednosměrnost – je postavena pouze na výdajových škrtech a zcela ignoruje možnost příjmů, například zavedením progresivní daně.

Z opozice se pro vládní představy nezvedla jediná ruka. Šéfové KSČM Vojtěch Filip a ČSSD Bohuslav Sobotka sdělili, proč jejich strany návrh vlády nepodpoří. Kritika se týkala i snižování platů ve veřejné sféře. V rozpravě vystoupilo přes 20 zákonodárců a na vládu se snesla sprcha opoziční kritiky, většinu věčně nepřítomných ministrů to však pramálo zajímalo. Věděli, že s koaliční stoosmnáctkou v zádech je už dopředu rozhodnuto.

V prvním čtení poslanci schvalují základní rozměry rozpočtu: výdaje, příjmy, schodek a způsob jeho vypořádání.

Tak pravila vláda

V úvodu premiér Petr Nečas (ODS) sněmovně zdůraznil, že vláda musí řešit otázku zadlužování i deficitu rozpočtu. Ten má podle něj výrazný strukturální charakter, a pokud se nezmění, bude se ČR zadlužovat i v dobách růstu. Po schválení úsporných zákonů musí vláda přijít s hlubokými strukturálními reformami na výdajové straně rozpočtu. »Dlouhodobá konsolidace veřejných financí je možná pouze cestou reforem,« prohlásil s tím, že vláda je o nich připravena jednat napříč politickým spektrem. K tomu snad jen dodejme, zatím názory opozice vůbec nebere v úvahu.

Cynický (doslova) ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) řekl, že vláda neměla šanci za krátký čas od svého nástupu systémové změny provést. Rozpočet je sestaven na základě změn některých parametrů. Kdyby kabinet neprovedl nic, schodek by prý činil 6,3 % HDP a překračoval by 200 miliard korun. Navrhovaný schodek 135 miliard korun (4,6 % HDP) je podle Kalouska nepřekročitelný. Pokud by se státní příjmy vyvíjely lépe, než se očekává, budou použity na snížení deficitu. Kdyby příjmy byly nižší, vláda by opět snížila výdaje, zdůraznil. Ke konci příštího roku by měl celkový státní dluh dosáhnout 1482,5 miliardy korun a rovnat se zhruba 38,9 % HDP. »Jde o relativně nízkou hodnotu zadlužení a absolutní číslo nás nemusí děsit,« řekl ministr financí, který na jaře strašil řeckým scénářem. Ale trend je podle něj takový, že nyní poloplná sklenice by brzy přetékala. Proto je nutné projednat zásadní změny penzijního systému, zdravotního pojištění, sociálních dávek a také novou daňovou legislativu. V roce 2012 by měl být podle Kalouska schodek na úrovni 3,5 % HDP, o rok později 2,9 procenta. V roce 2016 by měl být rozpočet vyrovnaný.

ČR by mohla přijít o ekonomickou suverenitu

Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip poukázal, že z 35 slibů, které vláda dala ve svém prohlášení, není plněn snad jediný. Pokud jde o rozpočet, zdůraznil, že jen úspory neřeší samotný problém, který má ČR. »Proč se na něj dívám i z pohledu úspor jako na rozpočet, který je nesprávný? Je to proto, že úspory se hledají na mzdách. Tedy tam, kde se nedá nic ze státního rozpočtu zašantročit, nedá se nic zamlžit. A v tomto ohledu mohu říci, že se nedají ti, kteří pobírají mzdu, okrást, alespoň ne beztrestně. Úspory se však nehledají tam, kde se hledat mají, tj. na veřejných zakázkách, kde předražení už je zamlžováno, kde se o něm může diskutovat, může se o něm dokonce lhát,« řekl.

Vláda podle Filipa prohlubuje hospodářskou krizi, neboť se nepokusila najít recept na to, jak se vypořádat s problémy, které sužují ČR, její ekonomiku a její budoucnost. Aniž by zpochybňoval potřebu úspor, míní, že vláda by měla hledat možnosti, jakým způsobem omezit krizové jevy v české ekonomice, ať už jde o situaci na tuzemském či na zahraničních trzích. Vláda neříká, jak se k tomu postaví, jakým způsobem zajistí větší míru zaměstnanosti, a tedy i vyšší odvody do sociálního a zdravotního pojištění, a jakým způsobem bude hledat řešení pro regiony, které jsou nejvyšší nezaměstnaností sužovány.

»Já tomu rozpočtu nevěřím. Nemohu mu věřit, protože nestojí na číslech, která by alespoň byla v souladu mezi ministerstvem financí a Českou národní bankou,« řekl Filip. Celkový rozpočet v žádném případě neřeší hospodářskou krizi, poškozuje občany ČR a, žel, vede k dezintegraci veřejného sektoru. Státní rozpočet ČR může vést podle předsedy ÚV KSČM až k poklesu či ztrátě její ekonomické suverenity. Nerad by zažil, aby se ČR stala hříčkou v rukou věřitelů, a to i bez státního bankrotu.

Vládě chybí odvaha

Stínový ministr financí KSČM Jiří Dolejš považuje návrh, pokud jde o řešení problémů, za zbabělý, pouze udržovací. Škrty v rozpočtu budou dusit spotřebitelskou poptávku. Spotřeba domácností přitom podle něj tvoří zhruba polovinu HDP. Vládě mj. vyčetl, že se nesnaží hledat »chytré škrty a chytré řezy«. Jako příměr použil sadaře, který se chystá prořezat korunu stromu. Chce-li proklestit korunu, »nemůže zplanýrovat každou větvičku a nechat holý klacek«. Dolejš také připomněl, že návrh je postaven na zákonech, které dnes neplatí, je tedy problém o základních parametrech rozpočtu vůbec hlasovat.

A proč zbabělý rozpočet? Vláda nebyla dostatečně kreativní při hledání řešení problémů, podstatné odkládá »na potom«, nenašla odvahu k tomu, aby už před volbami řekla voličům, co je doopravdy čeká. A bere pouze slabým, kteří se nemohou bránit, ale neobrací se na silné ekonomické hráče, aby pomohli zhojit poškozenou ekonomiku. Jde mu o daňovou progresi pro korporace vlastněné většinou cizím kapitálem, jejichž zisky jdou ze země.

Odpovědnost je nahrazena drzostí

»Šetříte na státních zaměstnancích, kterým chcete snížit platy, takže mnozí vysoce kvalifikovaní pracovníci odejdou. Rušíte a snižujete sociální dávky, příspěvky na nemocenskou. Berete peníze zdravotně postiženým, kteří se nemohou bránit. Chcete šetřit na dětech, když mladým rodinám omezujete, respektive berete porodné a snižujete rodičovský příspěvek. Na seniorech, kteří celý život pracovali a tvořili hodnoty, a teď musí platit za doktora a za léky, bez nichž se neobejdou. A ještě jim všem zvýšíte dolní sazbu DPH, což povede ke zdražení potravin a dalších základních životních potřeb. To má být politika vlády, která sama sobě dává přívlastek vláda zodpovědnosti? Tomu tedy říkám troufalost nebo spíše drzost,« nešetřila vládu Marta Semelová (KSČM). Velkou pozornost věnovala nezaměstnanosti. Poukázala na to, že pouze čtvrtina evidovaných bere podporu v nezaměstnanosti, která dnes činí v průměru 5780 korun měsíčně.

Kultuře chybí peníze

V to, že návrh rozpočtu se pokusí napravit dlouhodobé podfinancování kultury, doufala stínová ministryně kultury KSČM Ivana Levá. »Bohužel, plánované výdaje na kulturu klesnou z 8,2 na 7,3 miliardy v roce 2011. Ke zvýšení výdajů dochází jen ve výdajích na výzkum a vývoj o zhruba necelých 113 milionů, což vítám, a potom ve zvýšení výdajů na činnost církví a náboženských společenství. Jde o nárůst asi o 100 milionů korun. Tato položka tak činí téměř 20 procent z celkového rozpočtu ministerstva,« uvedla. V rozpočtu zcela postrádá program společně financovaný ministerstvy školství a kultury, jehož cílem by bylo vést děti a studenty k porozumění kultuře.

Koalice vyhnala lidi do ulic

Za »vládní hru čísel« označil návrh rozpočtu místopředseda ÚV KSČM Stanislav Grospič. Je přesvědčen o tom, že vláda útočí na sociální smír, sociální dialog a výrazně chce i sociálně rozdělit českou společnost. »Hrozí jí nejen nárůst chudoby, ale i pravicového extremismu,« prohlásil. Rozpočet je založen na jednostranných škrtech, kdy na straně jedné se výrazně snižují sociální výdaje a na straně druhé vláda nijak neřeší otázku podpory hospodářského růstu, investic do vzdělání, které mohou vytvořit a přinést dlouhodobá pracovní místa a posílit konkurenceschopnost ČR a lidí v ní žijících. »Poprvé za 21 let také v novodobé popřevratové historii ČR doslova vyhnala vláda pravicové koalice lidi do ulic. O tom byla demonstrace zaměstnanců veřejného sektoru 21. září v Praze. Vláda před ní strčila hlavu do písku, a přestože se demonstrace uskutečnila pouhých 2,5 měsíce od chvíle, kdy se ujala moci, reagovala na oprávněné požadavky zaměstnanců tím, že se zastrašit nedá,« zdůraznil Grospič. Tvrdí, že deset hlavních rozpočtových škrtů, na nichž je rozpočet postaven, ukazuje, že vláda nemá žádnou hospodářskou ani sociální strategii. Právě těchto deset škrtů vyhnalo odboráře do ulic a způsobilo, že trvá stávková pohotovost odborů.

O čem se nesmí mluvit?

Stínový ministr práce a sociálních věcí KSČM Miroslav Opálka se mj. zamyslel nad obrazem ČR - vše se děje pro zisk a pohodlí vyvolených. »Vedle toho stále vlečeme půlmilionovou armádu nezaměstnaných a nízké mzdy musí stát dorovnávat podporami, na které nemá. Zato velkoryse plníme závazky spojencům a vysíláme své občany do vojenských misí,« poznamenal. Předložený rozpočet tento problém neřeší. Vláda využívá situace a programově neřeší radikální navyšování státních příjmů. »A tak dále klesá naše konsolidovaná složená daňová kvóta a stále nerostou nejnižší mzdy. Kdybychom jen zvýšili naši daňovou kvótu na průměr EU, dosáhli bychom vyrovnaných veřejných financí. Ale o tom se nesmí mluvit nahlas. Co kdyby o tom lidé začali přemýšlet?« položil otázku.

Rozvoj železnice se zastaví

S plány v rozpočtu v oblasti dopravy na zajištění výstavby, údržby a běžného chodu dopravní infrastruktury nesouhlasil stínový ministr dopravy KSČM Pavel Hojda. Je pro něj nepřijatelné, aby příjmy a výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury byly z roku na rok kráceny zhruba o třetinu, tj. z 96 na necelých 61,3 miliardy korun. Hlavní propad příjmů fondu se čeká jak z fondů EU na stavbách železniční infrastruktury, tak z úvěrů Evropské investiční banky. Takové oslabení finančního zabezpečení fondu bude mít podle Hojdy negativní vliv nejen na realizaci dopravních staveb, ale i na zaměstnanost ve stavebnictví a navazujících oborech. »Takovýto rozpočet prakticky zastaví potřebný rozvoj a modernizaci železniční sítě, zejména koridorů, plánovaných a potřebných akcí z prostředků Operačního programu Doprava,« uvedl.

Stát by měl platit víc

»I když českým zdravotnictví proteklo - a to někdy doslova a do písmene - v roce 2009 287 miliard korun, představuje to pouhých 7,9 procenta HDP. Přitom průměr států EU je okolo 8,5 procenta… Celkové výdaje na zdravotnictví se mezi roky 2003 až 2008 sice zvýšily o 35 procent, ale alarmující je skutečnost, že přímá spoluúčast pacientů za stejné období vzrostla o 123 procent a v roce 2008 po zavedení tzv. regulačních poplatků se zvýšila ze 14,8 na 16,6 procenta,« informovala stínová ministryně zdravotnictví KSČM Soňa Marková. Pokles hospodářského růstu se pro pravicovou vládu stal důvodem k omezování veřejných výdajů na zdravotnictví. Příkladem je naprosto chybné rozhodnutí nezvýšit v příštím roce platby na zdravotní pojištění za děti, důchodce a nezaměstnané, tedy za tzv. státní pojištěnce. Přitom právě v platbách zdravotního pojištění existuje velká nespravedlnost a zvýšení plateb za státní pojištěnce před volbami slibovaly všechny politické strany. K potřebným krokům, které by vedly k navýšení příjmů, se vláda nechystá, nejen v rozpočtu zdravotnictví. Pouze jednostranně škrtá, uvedla.