Jdi na obsah Jdi na menu
 


KSČM žádá naplnění ústavy

Ústavní soud. FOTO - archiv Haló novin

 

 

Občané mají mít možnost rozhodovat v referendu o zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu i o jiných důležitých otázkách veřejného zájmu. Jsou o tom přesvědčeni komunističtí poslanci, kteří opakovaně předložili příslušný návrh ústavního zákona o referendu.

»Demokracie není úplná, není-li součástí ústavního systému možnost, aby o základních otázkách spolurozhodovali občané,« uvádějí předkladatelé návrhu v důvodové zprávě. Institut referenda tak má být významným doplněním soustavy výkonu moci založené na zastupitelské demokracii, který umožní, aby občané vykonávali státní moc nejen prostřednictvím voleb, ale i přímo. »I když po přijetí navrhované právní úpravy bude referendum zřejmě poměrně řídkou výjimkou ve způsobu výkonu státní moci, již samo jeho uzákonění naplní Ústavou deklarovaný přímý výkon státní moci lidem,« míní tvůrci návrhu. Připomínají, že ČR je stále jednou z mála evropských zemí, které ve svém právním řádu institut obecného referenda nemají.

O nápravu tohoto stavu opakovaně usilují právě poslanci KSČM, zatím neúspěšně. »Naplnění Ústavy v rozsahu přijetí zákona o celostátním referendu je jeden z našich základních předvolebních slibů. Opakovaně jsme se o to snažili už v minulém volebním období, ovšem sněmovna pro to nenašla důvod a náš návrh nebyl vůbec projednáván,« uvedl spoluautor normy, místopředseda ústavně právního výboru sněmovny Stanislav Grospič (KSČM). Předpokládá, že nyní, i vzhledem k tomu, že naplnění institutu referenda je obsaženo také v návrhu programového prohlášení vlády, dojde ve sněmovně ke shodě většiny stran a návrh KSČM o referendu bude propuštěn do dalšího projednávání.

Petice se sto tisíci podpisy

Podle komunistické předlohy nemohou být předmětem referenda ústavně zaručená základní práva a svobody, daně, odvody nebo jiné platební povinnosti k veřejným rozpočtům a státní rozpočet. V referendu by se nesmělo rozhodovat ani o výkonu soudní moci, ustavování jednotlivých osob do funkcí a jejich odvolávání z funkcí vyjma prezidenta republiky a také o změnách podstatných náležitostí demokratického právního státu.

Referendum by vyhlašoval prezident. Návrh by mu muselo předložit 101 poslanců nebo 41 senátorů, případně by se pod petici za referendum muselo podepsat alespoň 100 tisíc lidí. Prezident by se také mohl obrátit na Ústavní soud se žádostí, aby posoudil přípustnost vypsání referenda.

Prezident by musel vyhlásit referendum vždy, pokud by šlo o přijetí Ústavy nebo její změnu, o přijetí ústavního zákona anebo přijetí mezinárodní smlouvy, kterou by se převáděly některé pravomoci státu na mezinárodní organizace a instituce. Vyhlašovat by také musel referenda ke vstupu do eurozóny a k vystoupení z EU.

Návrh KSČM nepočítá s tím, že by pro platnost referenda byla nutná stanovená účast voličů. Takováto podmínka není podle komunistů zakotvena ani ve většině demokratických zemí Evropy.

Jde již o třetí zákon o referendu, který leží před poslanci v tomto volebním období. Svůj návrh zákona o referendu předložilo nedávno také hnutí Úsvit. Třetím návrhem zákona o referendu je také předloha KSČM, která má za cíl vyhlásit referendum o zrušení církevních restitucí.