KSČM: Hlavním problémem zůstává otázka amerického protiraketového štítu
Stanovisko KSČM k setkání amerického prezidenta Baracka Obamy s představiteli jedenácti zemí střední a východní Evropy v Praze.
Vnímáme schůzku jako informativní a tematické setkání prezidenta Spojených států s těmi partnery v rámci Severoatlantické aliance, kteří v Evropě zaujímají regiony nacházející se v geografické blízkosti Ruska. Barack Obama, který setkání inicioval, si byl vědom nutnosti informovat právě tyto své partnery v Evropě o vývoji v americko-ruských vztazích.
Volba partnerů, jak soudí část medií, nebyla náhodná. Naopak byla promyšlená vzhledem k tomu, že americko-ruské vztahy reagují mnohem rychleji a pragmatičtěji na současné geopolitické změny, než je tomu právě v řadě zemí středoevropského a východoevropského regionu, zasaženého rusofobií nebo zatíženého nerealistickými požadavky na americkou zahraniční politiku.
Americký prezident si je, podle našeho názoru, vědom důležitosti koordinovat postoje americké administrativy s evropskými partnery, aby ze strany některých z nich nedocházelo k iniciativám narušujícím křehký pozitivní vývoj ve vztazích obou velmocí. Zároveň si je vědom často ne zcela realistického vnímání současného Ruska, právě ze strany politických elit některých zemí bývalé sovětské vlivové sféry.
Podle našeho názoru je možno tuto část schůzky amerického prezidenta s evropskými partnery považovat za pozitivní z hlediska zlepšování vztahů regionu s Ruskem. Na druhé straně je třeba mít na paměti, že není v zájmu Spojených států, aby spolupráce Evropské unie a Ruské federace byla příliš úzká a všestranná, jak se o to nesporně ruská strana snaží. A to s cílem vytvořit v budoucnu úzké partnerství EU a Ruska, které by ekonomicky vyvažovalo americkou i čínskou dominanci.
Další důležitou součástí včerejšího (čtvrtek 8. 4. 2010) pražského setkání byla otázka Afghánistánu. Vedle stabilního amerického požadavku, aby spojenci v rámci NATO zvýšili vojenskou přítomnost v kontingentech aliance, se i zde promítá nutnost užší spolupráce s Ruskem. Nicméně, stanovisko KSČM k tzv. vojenským „misím“ zůstává nezměněno a je trvale odmítavé. Považujeme vojenské intervence za nejhorší z možných způsobů řešení konfliktů.
Třetím z důležitých témat byla na schůzce koordinace evropských energetických zájmů se strategickými potřebami USA v oblastech s energetickými surovinami a na surovinových trasách. Zde, podle našeho názoru, dominuje zájem středo- a východoevropských zemí alespoň částečně se vymanit ze závislosti na ruských zdrojích, což je i v souladu se strategickými zájmy USA. Z hlediska globální bezpečnosti však právě energetické potřeby velkých zemí zvyšují rizika bezpečnosti a udržují v chodu válečné konflikty a jejich ohniska.
KSČM si je vědoma toho, že hlavním problémem nadále zůstává otázka rozmísťování prvků amerického protiraketového štítu. Nelze proto brát na lehkou váhu vyjádření Kremlu, že si vyhrazuje právo odstoupit od smlouvy, pokud by americká protiraketová obrana ohrožovala ruské strategické síly.
zdroj: Tisková mluvčí ÚV KSČM
