KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Vážený pane Lukáši Krausi,

děkuji za otevřený dopis adresovaný mé osobě, ÚV KSČM a členské základně naší strany. Míníte-li oslovení "soudruzi" upřímně, jde pravděpodobně o Vaši individuální snahu pozitivně řešit vztahy dvou významných levicových politických stran České republiky. Připomínám, že výzva delegátů VII. sjezdu naší strany všem členům a sympatizantům ČSSD deklarovala ochotu postavit se společně pravici a k hledání východisek z nazrálých negativních jevů ve společnosti.

Vyjadřuji souhlas s konstruktivní a demokratickou diskusí a dodávám, že lze do ní zapojit celou řadu odborníků jak z ČSSD, tak z KSČM, my jsme na to připraveni. Čelní funkcionáři ČSSD se skutečně vyjádřili o možné povolební spolupráci s KSČM, avšak její dikci podmiňují usnesením bohumínského sjezdu. Musím konstatovat, že podmiňovací způsob v komunikaci není konstruktivní metoda pro sblížení stanovisek. KSČM v minulosti, za zřetelné převahy hlasů levice v Poslanecké sněmovně PČR, vícekrát vyjádřila ochotu podpořit menšinovou vládu ČSSD a není vinou naší strany, že vše nakonec bylo jinak. Přímá účast KSČM v levicové vládě po podzimních předčasných volbách do Poslanecké sněmovny je spíše hypotetickou než reálnou záležitostí, přesto odpovím na Vaše otázky tak, jak jste je zaslal.

1. KSČM plně respektuje členství ČR v NATO, nebude vytvářet žádnou činnost, která by vedla k oslabení pozice ČR v rámci NATO.

Odpověď:

KSČM nesouhlasila se vstupem ČR do NATO a občané neměli možnost se k němu vyjádřit. Členství bere pouze na vědomí jako dočasný stav. NATO prochází krizí své identity, další rozšiřování neposiluje, nýbrž snižuje stav bezpečnosti Evropy a světa. Těžkopádnost, složitost rozhodování, nízká akceschopnost a maximální závislost na Spojených státech jsou faktory, signalizující potřebu změny k nahrazení soudobé Aliance systémem celoevropské bezpečnosti. Jsme toho názoru, že v dlouhodobějším horizontu to může vést ke zrušení NATO jako nadbytečné organizace tak, jako byla ukončena činnost Varšavské smlouvy. Studená válka již neexistuje.

KSČM nemá potřebu vytvářet činnosti k oslabení pozice ČR v NATO. V podstatě to činí a činily samotné jednotlivé vlády ČR již od vstupu do Aliance. Neplnění Washingtonské smlouvy v čl. 5 o kolektivní obraně, neplnění dalších závazků vůči NATO, zejména vojensko-technického a bezpečnostního charakteru. Nejvíce však poškodilo dobré jméno ČR v Evropě a částečně i v NATO tzv. humanitární bombardování Jugoslávie a jiné kroky v rozporu s mezinárodním právem, uznání samostatnosti Kosova, přímá účast na agresivní válce USA proti Iráku. Naprostá nekompetentnost vedení rezortu obrany v uplynulých letech. Tam je třeba hledat nízký kredit ČR v zahraničí, nikoliv v kritických postojích KSČM.

2. KSČM plně podporuje severoatlantickou vazbu.

Odpověď:

Na místě by byla spíše otázka na podporu vazeb k větší emancipaci Evropy a její nezávislosti na Spojených státech. Ale budiž. Původní úmysl o kolektivní obraně severoatlantického prostoru se rozplynul přijetím strategické koncepce NATO z roku 1999 o možnosti vojenského zásahu mimo hranice členských států Aliance. Je těžké vyjadřovat podporu severoatlantické vazbě a vztahům, založených na rétorice hodnot demokracie a míru v situaci, kdy se vůdčí země Aliance – Spojené státy nevzdaly doktríny prvního jaderného úderu. Pod záminkou boje s terorismem uskutečnily vojenské operace proti třetím zemím na základě vykonstruovaných faktů, licoměrně označených za rizika pro USA a svět. Těžko podporovat smysluplné vazby mezi členy NATO, když Spojené státy určují, kdo je darebácký stát a terorista, rizika či ohrožení poměřují svojí bezpečností a vyžadují od spojenců aktivní vojenskou účast v misích. Je složité souhlasit s vazbami mezi státy NATO, když většina z nich má obavy vyjádřit svůj názor na umístění amerického radaru na území ČR. Není možné nevidět podíl části zemí NATO na tzv. barevných revolucích na Ukrajině a v Gruzii, ve kterých nyní vládne chaos, bída a místo prosperity jsou zdrojem bezpečnostních problémů.

Plně se stavíme za čl. 1 mezinárodního paktu o občanských a politických právech, že každý národ má právo na vlastní režim, který si zvolí,  a na využívání svých zdrojů. To doktrína z roku 1999 popírá. Sjednocující se Evropa potřebuje pro svou skutečnou emancipaci vlastní bezpečnostní a zahraniční politiku, protože její zájmy nejsou totožné se zájmy USA, a tak jednání nemůže být ve vztahu podřízenosti a nadřízenosti, ale partnerské. Proč podporovat vazby mezi státy Aliance, z nichž část vazalsky participuje na agresích USA za účelem podílu na obchodu, získaných surovinách, zejména ropy a zemního plynu. Prostě nelze podporovat severoatlantickou vazbu za podmínek, že všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější. Otázka „plné“ podpory severoatlantické vazby je pro KSČM irelevantní, za nosný pilíř severoatlantického prostoru považuje mocenské postavení USA a jeho zájmy v Evropě a ve světě, zájmy zemí Evropy sdružených v NATO a EU jsou až druhořadé.

3. KSČM plně podporuje a respektuje členství ČR v EU i po ratifikaci Lisabonské smlouvy

Odpověď:

KSČM proces evropské integrace považuje za objektivní a podporuje jej, má však výhrady k její současné podobě. Plná podpora a respektování členství v EU jsou silná slova, která ve stoprocentní podobě nejsou transparentní téměř v žádné významné politické straně ČR. V politických stranách existuje většinová podpora nebo většinové odmítnutí. To druhé platí také pro KSČM. Vztah k evropské integraci vyjadřuje KSČM účastí ve volbách do EP, svým zastoupením se podílí na prosazování levicového programu a obhajování zájmů ČR na mezinárodní úrovni. Proces ratifikace Lisabonské smlouvy není ukončen. Je však zřejmé, že Lisabonská smlouva je výrazem byrokratického přístupu a nerespektování vůle občanů, což EU následně oslabuje a posiluje váhu nejsilnějších zemí Unie. Ve výlučné pravomoci si ponechává celní unii, měnovou politiku, pravidla hospodářské soutěže, společnou obchodní politiku či uzavírání mezinárodních smluv, týkajících se pravomocí Unie. KSČM bude mít vážné výhrady k současné podobě Evropské unie i po ukončení českého procesu ratifikace Lisabonské smlouvy.  

4. KSČM plně podporuje ústavní pořádek ČR a vzdává se třídního boje své předchůdkyně – KSČ, či jakéhokoliv násilného a nedemokratického prostředku vedoucího ke změně demokratického, pluralitního systému ČR.

Odpověď:

Otázku v uvedeném znění nemůžeme podepsat. Navrhujeme alternativní znění: KSČM plně respektuje Ústavu, ústavní pořádek ČR i zákony, i když je si vědoma toho, že tyto zákonné normy vyjadřují především zájmy pověstných „horních deseti tisíc“ ČR. Distancuje se od chyb minulosti, ale navazuje na pozitivní stránky – především na úsilí o sociálně spravedlivou společnost a rovnoprávnost občanů. Je pro zásadní systémovou změnu od kapitalismu k socialismu, ale jde jí o socialismus humánní a demokratický, bez chyb minulosti. Třídní boj ve společnosti není vynálezem komunistů ani marxismu. Jeho existence je objektivní fakt, vyplývající z rozporných zájmů tříd, je potvrzený dějinami a probíhá i v současnosti. Jeho formy se ovšem mění, rozhodně nemusí probíhat násilím, ale také jako soutěž různých forem vlastnictví při trvání na rovnosti jejich postavení, idejí politických stran, účastí odborů a významných společenských skupin. KSČM se neorientuje na ozbrojený a násilný boj, nebo nedemokratický převrat. Dosažení změny sytému považuje za možné výhradně za použití ústavní cesty, demokratickými volbami, jako výraz vůle občanů této země souhlasících ze systémovou změnou.

5. KSČM se omlouvá všem občanům za totalitní a nedemokratické upořádání před rokem1989 a hluboce lituje všech zmařených životů, poškození občanských práv a svobod a toto jednání jednoznačně odsuzuje jako totalitní.

Odpověď:

Řada těchto chyb, deformací i zločinů je objektivní skutečnost, zejména v náhledu na padesátá léta minulého století. Byla ovlivněna specifickými okolnostmi – neustálými útoky a provokacemi kapitalismu vůči formujícímu se socialistickému uspořádání, za pomoci celé škály forem a prostředků, včetně ekonomického embarga nebo balancování na samém okraji třetí světové války. Ve vyostřeném třídním boji docházelo k nepravostem a porušování práva na obou stranách „barikády“. Svůj význam měla také zaostalost poměrů v řadě zemí budujících první formu socialismu, velmocenský tlak vedení SSSR i nedostatečné poznání řady společenských procesů řídicími strukturami tehdejší KSČ. KSČM se lidem této země za uvedené období již omluvila a svou omluvu má trvale přístupnou ve svých dokumentech. Zároveň připomínáme, že i kapitalistický systém je zatížen velkými zločiny a systémovými vadami, za které se nikdo neomluvil a nikdo omluvu nepožaduje.

Obraz minulosti, podávaný oficiálními zdroji v současném systému, je celkově zkreslený a v řadě momentů nepravdivý. Kromě toho je již řadu let účelově využíván ve vybraných časových úsecích (před volbami) jako nástroj snižování kreditu dlouhodobě třetí nejsilnější politické síly zemi – KSČM.

 6. KSČM plně respektuje soukromé vlastnictví.

Odpověď:

KSČM programově respektuje všechny formy vlastnictví (soukromé kapitalistické, malovýrobní, společenské – státní, zaměstnanecké, vlastnictví společenských organizací, regionů i obcí). Kritizuje současné jednostranné vyzvedávání a prosazování soukromého vlastnictví zneužívající monopolu politické moci vládnoucích elit. Ve svém dlouhodobém programu se orientuje na svobodnou ekonomickou soutěž různých forem vlastnictví v demokratickém politickém prostředí, ve kterém se dle našeho názoru prosadí jako nejefektivnější společenské vlastnictví v různých formách.

Závěrem

Pane Lukáši Krausi, vítám Váš úmysl vložit výše uvedené odpovědi na intranet ČSSD jako podklad pro diskusi. Také KSČM na svých internetových stránkách ukáže, jak Vaše otázky, tak odpovědi, ale i případný průběh diskuse. Může to vést k ujasnění pozic a hledání společných stanovisek a tím i k posunu úrovně spolupráce ČSSD a KSČM.

S pozdravem

JUDr. Vojtěch Filip, předseda ÚV KSČM