KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Na programu jednání 12. zasedání ÚV KSČM bylo především vyhodnocení voleb a východisek ze současné politické situace.

Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip ve svém úvodním vystoupení zmínil objektivní i subjektivní příčiny výsledku voleb. Mezi objektivní příčiny zahrnul především pokračující atmosféru silného, cíleného antikomunismu, kterým je řada voličů zastrašována a kterému podléhá zejména mládež. Mezi subjektivní příčiny zahrnul i otázku získávání, výběru a nominace kandidátů, s tím, že s jejich výběrem je nutné začít ve větším předstihu, aby měli více času k seznámení voličů se svým programem i osobními kvalitami, a také v širším spektru osobností, aby byli zajímaví i pro voliče z celého spektra obyvatel. Tam, kde nejsme schopni kandidátní listinu sestavit sami, musí KSČM začít hledat spolupráci s dalšími subjekty nalevo od středu, s nimiž nachází styčné programové body. Ve vztahu k hodnocení voleb se odmítavě vyjádřil k planému radikalismu, který nic neřeší a důvěru občanů získat nepomůže. Aby KSČM v budoucnu více uspěla, musí být schopna získat občany tím, že jim předloží kvalitní, reálné a přesvědčivé návrhy na řešení situace. Předseda V. Filip dále konstatoval, že je nyní nejvhodnější čas k tomu, aby KSČM začala realizovat projekt na vytvoření široké platformy spojenectví práce a solidarity. Projekt, který osloví nejen spektrum lidí na levici, který bude hledat styčné body mezi různými uskupeními, bude se opírat o odbory, občanská sdružení i celou škálu subjektů, které mají v programu obhajobu sociálních práv občanů i národní zájmy naší země. Pouze takový projekt může mít šanci uspět proti stále se prohlubující tendenci kapitálu tvořit na objednávku politické strany jako podnikatelský subjekt a kampaně vnímat jen jako nutné náklady pro prosazení podnikatelských zájmů. Pro realizaci projektu spojenectví práce a solidarity je nyní správný čas, protože lidé už hledají odpověď na to, jak mohou efektivně bojovat proti tomu, že vláda odebírá velkému množství rodin příjmy z pracovního procesu i sociálních dávek a decimuje dokonce i střední vrstvy.

V diskusi získal návrh na tento projekt podporu, s tím, že je potřeba tento projekt dále konkretizovat a rozvinout, tak aby sehrálo pozitivní roli při posílení zázemí levicové politiky, aniž by nahrávalo „rozpuštění“ KSČM v širokém hnutí. Místopředseda S. Grospič např.uvedl, že podle jeho názoru je potřeba na příštím sjezdu aktualizovat a konkretizovat program KSČM, v souladu se změněnými společenskými podmínkami.

V diskusi, v níž vystoupilo více než 20 členů ÚV KSČM, se mnozí zaměřili na roli nezávislých sdružení, která dokázala voliče oslovit díky dobře vybranému tématu, ale někdy i díky pouhé od voleb do PS přetrvávající nechuti lidí podporovat tzv. zavedené politické subjekty. V této souvislosti se další diskutující zamýšleli i nad otázkou dlouhodobého obrazu strany, tj. jak je KSČM občany vnímána, zda mají pocit, že jim nabízí reálnou alternativu. Na zasedání zazněla i kritika toho, že došlo ke sporům mezi některými osobnostmi uvnitř strany, které vedly ke kandidatuře bývalých členů proti KSČM, což nás v některých volebních obvodech poškodilo jak ve volbách do Senátu, tak ve volbách do zastupitelstev.

Diskutující hovořili také o tom, že pro úspěch v komunálních volbách hraje klíčovou roli nejen aktivita zastupitelů, ale i jejich schopnost s realizovanými prospěšnými aktivitami seznámit občany, schopnost vzbudit v nich zájem o práci zastupitelstva, využít k tomu efektivně i různá občanská sdružení, podílet se na zakládání i práci občanských iniciativ. V řadě případů i dobře pracující zastupitelé uspěli hůře jen proto, že nedokázali s výsledky své práce v zastupitelstvu seznámit širší veřejnost v obci.

Místopředseda M. Bičík ve svém vystoupení k otázce hodnocení voleb mj. shrnoval různé náměty, jak zlepšit výsledky příštích voleb, které již před zasedáním ÚV KSČM projednával Ústřední operativní volební štáb KSČM. Konstatoval, že se objevily také úvahy o tom, že by bylo možné k volbám do Senátu postavit společného kandidáta více levicových subjektů a nebát se uplatnit diferencovaný přístup k různým volebním obvodům, podle jejich konkrétních podmínek.

Někteří diskutující (např. M. Ransdorf) se zamýšleli také nad tím, že strana by měla více propracovat i svou dlouhodobou  vizi. K myšlence širokého spojenectví M. Ransdorf připomněl, že tato otázka není zcela nová, uvedl příklady z několika západoevropských zemí, kde levice široké spojenectví úspěšně či méně úspěšně realizovala. Vyzval zahraniční oddělení ÚV KSČM, aby zmapovalo tyto konkrétní zkušenosti, aby se KSČM vyvarovala případných chyb.

Plénum ÚV KSČM dále projednalo základní přístupy KSČM ke školství. I k této otázce byla bohatá diskuse, někteří diskutující např. konstatovali, že zvýšení počtu VŠ proběhlo mnohdy na úkor kvality vysokoškolského vzdělání. Otázka „zápisného“ na VŠ byla navržena jako jeden z bodů, na jejichž základě by bylo možné skutečně efektivně utvářet širokou platformu.

ÚV KSČM projednalo i ekonomické a organizační otázky (hospodaření ÚV KSČM za 1. pololetí 2010, úpravu Hospodářských směrnic KSČM a Organizačního řádu KSČM).