KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Témata TK: Odchody lékařů z českého zdravotnictví, hrátky kolem dosazení nového policejního prezidenta a další vlna privatizace státního majetku.

Miloslava VOSTRÁ, místopředsedkyně ÚV KSČM

Budu se vyjadřovat k tématu, které už několik týdnů hýbe naší společností a to je zdravotnictví, resp. odchody lékařů z nemocnic. Vaším prostřednictvím bych si dovolila udělat jakousi výzvu k lékařům. „Vážení lékaři, vím, že řada z vás je nespokojena s ohodnocením své práce. Rozhodla se podávat výpovědi a odcházet do zahraničí. Chápu vaši beznaděj, ale mám pocit, že se může postupně změnit i ve zklamání z nedocenění a špatného ohodnocení vaší práce. Vláda vám patrně v odchodu bránit nebude. Podle posledních informací, a to i ze strany opozice, např. pana hejtmana Ratha, budou tyto odchody využity k uzavírání nemocnic, modifikaci nemocnic na centra následné péče a k dalšímu omezení lékařské péče, která bezesporu nejvíce dopadne na občany, ale i na střední zdravotnický personál. Věřím, že i vy jste si kladli otázku, jak se to odrazí na jeho práci a co budou např. ty zdravotní sestřičky dělat, pokud většina lékařů v některých nemocnicích odejde.

Každý z vás tu má své rodiny, děti, a bezesporu jen arogance vládních představitelů vás donutila k tomuto kroku. Všichni se uskrovňujeme. Policisté a hasiči prošli na konci roku hromadným podepisováním dobrovolného snížení mezd. Zdravotnictví se určitě musí změnit. Není přece možné, aby oprava ve značkovém servisu, hodinová sazba byla vyšší než sazba lékaře.

Chtěla bych vás vyzvat k jednání u kulatého stolu. A to nejen ředitele nemocnic, ale především vás, lékaře. Věřím, že bychom mohli přimět vládu k řešení této situace, a kroky, které budou dohodnuty, budou základem zdravotní reformy celého systému. Víme a chápeme to, že váš krok byl tím posledním, který jste po letech varování a proseb učinili. Vy, jako lékaři, jistě chápete, že život člověka nesmí být ohrožen. A právě proto je třeba najít řešení, jež umožní zvládnout tuto situaci, která je v našem státě naprosto nová. Většina z nás neodchází z domova dobrovolně. A já bych byla velmi nerada, abych na návštěvu lékaře chodila, promiňte mi tu nadsázku, se slovníkem a tiše přemýšlela, kterým jazykem bude pan doktor hovořit. Většina z nás se tu narodila, tady žijeme, většina z nás tady i zemře. Ale nemám pocit, že smrt musí být předčasná“. Děkuji.

Pavel KOVÁČIK, předseda PK KSČM

Přeji vám, aby ten rok 2011 byl alespoň o trochu lepší než rok 2010. Všichni to budeme potřebovat, protože to, co teď začíná dopadat na občany ČR, kteří mají děti nebo je chtějí mít, to není nic hezkého. Nicméně témata, ke kterým se chci vyjádřit jsou dvě. Prvním je otázka podivných hrátek kolem policejního prezidenta, druhým je několik poznámek k další vlně privatizace, jak jsme se z otevřených zdrojů měli možnost v uplynulých dnech dozvědět.

Hrátky kolem odvolání a nato výběru nového policejního prezidenta. Tzv. výběrová komise, jak byla navržena, je pouze jakýsi podivný hybrid. Není ustavena ani na čistě odborném ani na čistě personálním principu, ani na čistě politickém principu. Je to jakási směs přístupů, kterými se pan ministr John snaží vzbudit dojem, že výběr nového policejního prezidenta bude nadstranický, nepolitický, nezávislý. Dosaďte si jaká chcete další adjektiva.

Proč věcně odborný přístup, který KSČM upřednostňuje. Z celého seznamu navržených komisařů snad by vyhovovala pouze 3 jména – Moravcová, Salivar, Štěpánek. Ostatní buď neznáme nebo už jsou vybráni panem ministrem či někým z jeho okolí na základě principu, který nám není jasný. Pokud by měl být princip – složení výběrové komise – politický, a musím říci, že tento princip apriorně neodmítáme, pak by v ní samozřejmě měli mít zástupce všechny parlamentní politické strany, a zastoupení by mělo být na základě nominace těchto stran, a my bychom volili přístup i ze zástupců politických stran, kteří jsou členy výboru pro obranu a bezpečnost. Je to logické, přirozené, věcně a odborné vedle politické stránky správné.

Fakt, že pan ministr zařadil mezi členy komise zástupce čtyř stran a pátou vynechal, je nepřijatelný. Vnímáme jej jako vulgární porušení demokratických zásad. To, že ministr vnitra, tedy nejvyšší státní úředník v té oblasti, kterou spravuje, dělí parlamentní strany na demokratické a nedemokratické a činí tak veřejně, svědčí o tom, že nerespektuje ani Ústavu ČR, ani rozhodnutí instituce, kterou sám řídí, ani vůli občanů ČR. Projednání navržených osobností před jejich jmenováním s členy výboru pro obranu a bezpečnost PS navzdory tomu, co dosud je, považujeme za nezbytné. Nejen proto, že to je ta poloha, která je přirozeně příslušná, ale také proto, že zatím vždy, když měl být jmenován nový policejní prezident, byli kandidáti projednáni i ve výboru. Nemyslím si, že by se mělo stát novým pravidlem, že tento dosud dodržovaný princip by měl ministr vnitra obcházet. Obchází-li jej, jde o politický, parlamentní demokracii naprosto neodpovídající nesmysl.

Česká republika, ať se to komu líbí nebo nelíbí, a my to respektujeme, je parlamentní demokracií, a tudíž volení činitelé ani státní úředníci si nemohou dělat co chtějí, ale mohou činit pouze to, co jim dovoluje Ústava a zákony této země.

Chci učinit ještě jednu poznámku. V uplynulých měsících jsme se zde z tohoto místa vyjadřovali k principu výběru ministra vnitra. A řekli jsme, že jeho výběr jako úředníka, ústavního činitele, který řídí nejen policii, ale má daleko širší kompetence a dosah, by měl být učiněn na základě dohody všech parlamentních politických stran. Pakliže to tak nebude, bude vždy převládat jednostranný politický přístup při tomto výběru. A vidíme např. v osobnosti současného ministra vnitra, kam až může vést onen jednostranný politický přístup nebo koaliční kšeftování něco za něco. Myslím tím post za post, aby bylo zcela jasno.

Stejný princip by měl být uplatněn i u výběru policejního prezidenta. Ani ministr vnitra, ani policejní prezident přece není apriorně ten, který by měl uplatňovat volební program strany při výkonu své funkce, ale měl by být především ten, kdo zajistí nezávislost, nestrannost, objektivitu a také respektování zákonů všemi těmi, kteří jsou jeho podřízenými.

Pokud se týká druhého tématu. Dozvěděli jsme se, že stát, někteří činitelé možná začínají uvažovat, možná už to mají rozpracované, připravují další vlnu privatizace. Pod průhlednou záminkou zbavit se všeho nepotřebného, co jednotlivá ministerstva zatím mají. Možná poslední vlna privatizace, protože už pak nebude co privatizovat. Musím říci, že odmítáme, a to tak že naprosto a zásadně, aby do soukromého vlastnictví mohly přejít takové podniky, které ještě neprošly transformací a jmenovitě jsou to např. budějovický Budvar, Lesy ČR, Česká pošta. Odvolávám se, co se týká Lesů ČR zejména, na principy obsažené v nedávno prezentované dřevěné knize, kterou pan náměstek ministra představil poslancům i širší odborné i laické veřejnosti a kde je jasně řečeno, že se s privatizací nepočítá, ani s tzv. převodem na a.s. Myslím si, že to je rozpor slov a činů a že by občané měli být varováni, že se chystá rozkradení toho posledního, co ještě stát, tedy všichni občané, vlastní.

Pravda, konečné slovo prý budou mít ministerstva. Já jen pro ilustraci – kandidáti na prodej, výzkumné ústavy potravinářství, lesního hospodářství a myslivosti, rostlinné výroby, zemědělské techniky, živočišné výroby, veterinářství, meliorace a ochrany půdy, to by se možná s přivřením všech očí dalo pochopit, že do výzkumu může nějakým způsobem vstoupit soukromý kapitál za předpokladu, že to rozhodující slovo si tam ponechá stát. Ale co mě naprosto děsí je, že kandidáty na privatizaci jsou i takové ústavy jako třeba Zkušební ústav elektrotechnický v Praze, Fyzikálně technický ústav v Ostravě, Zkušební ústav strojírenský, textilní, Technický zkušební ústav Praha, tedy ty ústavy, které garantují svými výroky, že to či ono zboží, ten či onen výrobek odpovídá státem stanoveným normám, předpisům. Nejen českým, ale i evropským. Jak se potom má dosáhnout nezávislosti v rozhodování těchto institucí. Kde potom má být to, že stát by měl prostřednictvím rozhodnutí těchto ústavů, že ten či onen výrobek, produkt či služba odpovídá zdravotně technickým, bezpečnostním, hygienickým a dalším normám.

Myslím si, že rozprodejem těchto institucí stát nezíská nic než řadu dalších možných průšvihů a žalob. A to, že ušetří na platu ředitele nebo na investicích do těchto ústavů, bude velmi draze vykoupeno tím, že pozbude nástrojů nezávislého posuzování. Rád bych řekl, že ani v tomto případě poslanecký klub KSČM nejenže nepodpoří privatizaci těchto institucí, ale bude proti ní ostře vystupovat a budeme dělat všechno pro to, aby to všechno byl jen špatný sen.

ODPOVĚDI NA DOTAZY NOVINÁŘŮ

Miloslava VOSTRÁ

Akce v ulicích. Musím říci, že celý PK a všichni naši zástupci a členové podporují akce, které jsou organizovány odboráři. Takže samozřejmě je naším prvotním zájmem zejména ochrana zaměstnanců. Pokud se týká samostatných akcí, tak samostatnou akci jako takovou, abychom vyzvali lidi do ulic, v nejbližších dnech určitě neplánujeme. Máme v plánu naše záměry prosazovat zejména jako poslanecký klub zde na parlamentní půdě. A to je spíš parketa předsedy klubu. Samozřejmě, veškeré akce, které budou odboráři vyhlašovat, budeme podporovat. Dovolte, abych připomněla, že to má být vláda rozpočtové odpovědnosti a boje proti korupci. A jsme neustále v situaci, kdy se snaží jeden ze skandálů sice vyšetřovat, nicméně nenápadně zametat pod koberec. To jsou věci, které se občanům nelíbí, nelíbí se jim plošné škrtání. To je v pořádku, protože miliardy utíkají jinými směry. Připomeňme si různé zakázky, provize atd. V tomto ohledu mají všechny akce, které pořádají odboráři, naši podporu a samozřejmě se jich zúčastníme.

Pavel KOVÁČIK

Doplním to, co mi patří do kompetence. Otázka byla, co bude dělat strana. Klub je nástrojem strany pro prosazování programu. Řeknu konkrétní příklad. Mluvil už jsem o občanech, kteří mají rodinu nebo si ji hodlají pořídit. Pro nás a tyto občany je naprosto nepřijatelné, aby např. porodné tak, jak je od 1.1. t.r. bylo vypláceno pouze na první dítě. Připravujeme legislativní návrh, který by tuto situaci upravil, protože zásadně odmítáme při současném vývoji demografické křivky, aby se zde takovým způsobem zaváděla politika jednoho dítěte.