KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Komunisté jsou ochotni o budoucím uspořádání vztahu církví a státu diskutovat, ale musejí být k takovému jednání přizváni. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek 24. dubna sdělil církevní odborník strany poslanec Vladimír Koníček.

Nepřijatelné je pro KSČM, aby restituce církevního majetku překročily 25. únor 1948. K tomuto datu podle něj církve vlastnily zhruba asi jen 5000 hektarů pozemků, teď požadují mnohonásobně víc. Pokud by měl navržený zákon platit, stát podle ministerstva kultury nevydá žádný jiný majetek než ten, který církve a řády vlastnily ještě v den 25. února 1948, to však vládnímu návrhu neodpovídá. Koníček je také přesvědčen, že by se od majetku, který by se měl církvím vracet, a od částky, ke které se dospěje při novém ohodnocení majetku ostatního, měly odečíst všechny příspěvky, které stát doposud církvím poskytl na jejich činnost.

Osobně se Koníček neztotožňuje ani s úplným názvem návrhu zákona. Ten mluví o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi. "Tak, jak je napsán, by do doby nesvobody zahrnul i období první republiky a první poválečné roky, ale možná to je právě to sdělení, které nám tvůrci zákona chtěli podsunout," prohlásil. Podle Koníčka není možné mluvit o nějakém vyrovnání, nějakých křivdách a nemít předtím vyjasněnou podstatu církevního majetku za první republiky a ještě předtím za Rakouska-Uherska, protože ono se to s formou majetku od té doby moc nezměnilo, jak dokládá historická expertiza Univerzity Karlovy.

Poslanec citoval profesora Hobzu z této univerzity, který už před přijetím první pozemkové reformy v roce 1919 prohlásil: "Takzvaný církevní majetek není vlastnictvím církve ani jejích institucí. Je to zvláštní druh veřejného jmění ve státě, jímž volně disponuje stát - dosud ve prospěch kultovních účelů. Tento majetek se utvořil na základě světských předpisů, je spravován v˙první řadě podle státních zákonů a nařízení, je podřízen úplně státní výsosti a může být kdykoliv státními zákony určen pro jiné účely státní. Nelze proto mluvit o konfiskaci tzv. církevního majetku, nýbrž pro jeho eventuální určení pro jiný státní účel." Tolik tedy profesor Hobza, který vyučoval na Právnické fakultě UK i církevní právo. Vládní návrh počítá s vrácením asi třetiny majetku zabaveného církevním řádům, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun, která by se církvím vyplácela po dobu 60 let.

S úrokem by to bylo celkem asi 270 miliard korun. Koníček ale tvrdí, že církve (především církev římskokatolická) měly například pozemky jen propůjčené od státu k hospodaření, ale nevlastnily je. Dokud nebude vyjasněna otázka, zdali všechen majetek, který je tzv. blokován jako majetek dříve církevní, opravdu církvi patří, není možné mluvit o nějakém vyrovnání. Takový je názor KSČM.

"Když jsem se dotázal ministra kultury Václava Jehličky, na základě jakých podkladů připravilo jeho ministerstvo návrh zákona a požádal jsem ho, aby mi je poskytl, dostal jsem pouze seznam pěti podkladů, na základě kterých byl návrh vypracován," uvedl a vyjmenoval je. Jde o seznam institucí, nikoli o konkrétní dokumenty, které předložily. Ani na opakovanou žádost ministr Jehlička Koníčkovi nepředložil nic konkrétního. Co z toho vyplývá? "Odhad majetku provádělo ministerstvo samo, protože v podkladech žádné externí odhady nejsou. Není možné zjistit rozsah majetku, který je předmětem zákona, protože ministerstvo není ochotno tyto údaje poskytnout. Vy požádáte o podklady a oni vám dodají jen jejich seznam," dodal Koníček.

Nejde o vrtoch komunistického poslance. Kdo by se spokojil s návrhem zákona, který ani neobsahuje to, co má převáděný majetek obsahovat? Mnohé informace se objevují v tisku, ale předloha je neobsahuje. Návrh zákona neobsahuje rozsah převáděného majetku, vyplývá z něj, že když církve požádají o všechen blokovaný majetek v majetku státu nebo státních organizací, dostanou jej vydaný. Všechen! "Nebude vydáván majetek v držení obcí nebo jiných právnických a fyzických osob. Ale posoudit, jak velký je tento díl, není možné, protože ministerstvo neposkytuje podklady," zdůraznil Koníček. A jak vznikla částka, kterou by měl stát církvím, především římskokatolické, vyplatit? Je prý konsenzem, ke kterému se v závěru připrav věcného záměru zákona dospělo mezi státem a církvemi a náboženský mi společnostmi. Tak to Koníčkovi napsal ministr Jehlička. Poslanec si nutně musel položit otázku, kdo je v tomto případě stát? K jednání s církvemi byla jako poradní orgán vlády zřízena vládní komise. Ta však, jak Koníček zjistil, vládě žádný materiál nepředložila, což Koníčkovi sdělil Úřad vlády. Nelze se pak divit, že se její členové, mj. i místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) v médiích podivila nad tím, že odškodnění církví by mělo stát přijít na 270 miliard korun.

Jako pikantnost uvedl Koníček citaci z dopisu ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky, na kterého se obrátil se žádostí o poskytnutí podkladových materiálů, které měl ústav poskytnout ministerstvu kultury - tak se to uvádí ve vládním návrhu zákona. Jak tedy zněla odpověď? "K záměru zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi nebyly naším ústavem poskytnuty ministerstvu kultury žádné podklady." Není těch nejasností, a možná i vědomých nepřesností až příliš? Koníček včera před novináři podtrhl, že poslanci nemají žádné podklady, týkající se ohodnocení církevního majetku, podle nichž vláda stanovila, který majetek se bude vracet a jak dospěla k ohodnocení ostatního majetku, za který vyplatí náhradu. Na totéž si stěžuje i ČSSD. Patrně nikdo nic ani neohodnocoval. Myslí si snad vláda, že sněmovna návrh jen slepě odhlasuje? Opozice ho nepodpoří a kritika se ozývá i z řad ODS. Komunisté jsou o budoucím uspořádání vztahu církví a státu připraveni diskutovat, ale musí být k takovým jednáním přizváni. Ani minulá vláda ČSSD, ani současná vláda však do vyjednávacího týmu zástupce KSČM nepozvala.