KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Jak hodnotíte výsledky komunálních a senátních voleb? Proč KSČM v senátních volbách neuspěla?

Z výsledků senátních voleb nemůže mít KSČM radost, protože ani jeden z našich kandidátů nepostoupil do druhého kola, neumístil se mezi dvěma nejúspěšnějšími. Čtyři kandidáti obsadili v pomyslné soutěži třetí místo, devětkrát byli na čtvrtém místě…

Ale poprvé od roku 1996, kdy se volí do horní komory parlamentu, KSČM podle mě neprošla sítem prvního kola… To je velký neúspěch.

Je to tak. Problém je však složitější, než na první pohled vypadá. Zdaleka se nejedná jen o to, že volby do Senátu probíhají podle většinového systému. Spíš jde o pokračování tendence, která se projevila na jaře při volbách do sněmovny. Ani tam nebyl výsledek pro KSČM nijak příznivý. Pro řadu našich aktivních členů, funkcionářů, pro široký aktiv podílející se na přípravě voleb, to bylo značné zklamání, které přetrvává až do současnosti. Projevilo se to například, hovořím o komunálních volbách, sníženým počtem kandidátek, které KSČM postavila samostatně nebo jako součást nějaké volební koalice. Sice na druhé straně narostl částečně počet kandidátek tzv. nezávislých, ve kterých není účast KSČM viditelná, ale nemůže to vynahradit úbytek, ke kterému došlo. To se nyní na podzim projevilo snížením počtů hlasů, které kandidátky KSČM dostaly.

Vraťme se k senátním volbám. Proč kandidáti KSČM neuspěli?

Naši kandidáti z pohledů odborných, lidských i morálních kvalit snesli plné srovnání s kandidáty největších politických stran. Ovšem v průběhu předvolební kampaně se vykrystalizovala situace tak, jako by se jednalo na úrovni pravice o souboji ODS a TOP 09 a na úrovni souboje levice a pravice o souboj – teď si dovolím říci – spojenectví TOP 09 a ODS, a ČSSD. Tomu asi částečně podlehli i voliči a ve větší míře vybírali právě z těchto dvou možností. Nevolili tedy v takové míře ostatní politické strany.

Za dva roky jsou další senátní volby. Jaké ponaučení vyvodí KSČM z těch letošních?

Důsledná hloubková analýza výsledků nás teprve čeká. Nechci předbíhat, ale domnívám se, že bude nutné, aby strana příští nevolební rok zkonsolidovala své řady. Hlubokou analýzu je nutné udělat nejen z pohledu centra, ale i na úrovni krajů, okresů až po základní organizace. A ruku v ruce s konsolidací stranických řad musí dojít také ke konsolidaci stranické politiky. Tím narážím na některé excesy, ke kterým došlo v průběhu uplynulých měsíců ze strany buď bývalých členů strany – například v mosteckém senátním obvodě, nebo tam, kde docházelo při sestavování kandidátek k rozporům.

Buďte konkrétní, prosím.

Byly proti sobě postaveny generace. I u nás došlo k některým rozporům mezi generací nejzkušenějších a generací nastupující. Nebyly dodržovány zásady pro primární volby, které ÚV KSČM schválil už v roce 2007. To pak vyvolávalo určité antipatie mezi členy, které se někdy v některých místech přenášely do širšího okruhu členů a sympatizantů.

Je důležité, aby Senát změnil barvu a pootočil se doleva. Za ČSSD bude ve druhém kole bojovat 22 kandidátů, za ODS 19, za TOP 09 pět, za KDU-ČSL tři. Jak se zachovají voliči KSČM?

Je třeba, aby se změnila politická struktura Senátu jako celku. Ve druhém kole se ve 14 obvodech střetnou kandidáti ČSSD s ODS. V dalších třech budou kandidáti ČSSD soupeřit s kandidáty KDU-ČSL. To jsou asi základní místa, ve kterých je široký prostor pro to, aby naši členové a příznivci podpořili zástupce levice v těchto soubojích. Nejde pouze o vůli. Jde také o vyjádření snahy ze strany toho, kdo pomoc potřebuje. My očekáváme, že se úspěšní kandidáti ČSSD obrátí na naše kandidáty, kteří nepostoupili, nebo na naše volební štáby. Věřím, že se dohodnou.

Nečekal jste větší podporu pro KSČM?

Musím přiznat, že celkově jsme v prvním kole čekali větší podporu pro levici – nejen pro ČSSD jako středolevou politickou stranu, ale také pro jedinou skutečně levicovou stranu v ČR, kterou je KSČM.

Bohužel řada tradičních voličů KSČM tam, kde neměla možnost podpořit své kandidáty do obecních zastupitelstev, protože tam nebyla kandidátka KSČM, k volbám nešla, i když se tam konaly volby do Senátu. Nebo do Senátu nevolila.

Pokud jde o komunální volby, KSČM oproti roku 2006 přišla zhruba o tisícovku zastupitelů. Není to příliš velký počet?

U KSČM došlo i k poklesu hlasů, které získala. Je to obecně způsobeno snížením počtu kandidátek, tj. snížením možnosti, že volič si mohl mezi možnostmi vybrat právě KSČM. Druhý důvod nenajdeme ve statistikách ČSÚ. Jde o to, že došlo k poměrně výraznému posunu příznivců KSČM i v místech, kde KSČM nemá širokou členskou základnu a kde jsme ani v minulosti nemohli postavit plnou kandidátku. Tentokrát v řadě obcí vznikly kandidátky nikoli pod hlavičkou, ale za účasti a z iniciativy KSČM jako nezávislé kandidátky. Kandidáti na nich v určitém procentu také uspěli. Kdybychom chtěli porovnávat situaci teď a před čtyřmi lety, museli bychom je připočítávat, protože KSČM s jejich prací počítá.

Kolik takových lidí asi je?

Řádově se jejich počet pohybuje ve stovkách. Takže skutečný úbytek našich zvolených zastupitelů je výrazně menší, než ukazuje statistika.

Překvapilo vás, že v komunálních volbách získali víc než před čtyřmi lety lidovci?

KDU-ČSL se soustředila na menší obce, na ty, ve kterých byly obtíže se sestavením kandidátky. V řadě míst tak existovala pouze jedna kandidátní listina nebo třeba dvě neúplné. Na kandidátkách KDU-ČSL byl výrazně vyšší podíl bezpartijních, kteří budou zastupiteli, ve srovnání s námi. Když se podíváme na počet získaných hlasů, zjistíme, že KSČM má méně zastupitelů v oficiálních statistikách a přitom získala výrazně více hlasů. KSČM kandidovala i ve větších obcích, ve městech, ve statutárních městech – a uspěla. Zatímco v malých obcích, jde-li o KDU-ČSL, stačilo 15 až 20 hlasů na získání mandátu, ve velkých obcích jde i o stovky.

Jde-li o statutární města, na jedné straně tu jde o velké úspěchy třeba v Havířově, na straně druhé o propad třeba v hlavním městě, kde KSČM bude mít namísto šesti pouze tři zastupitele…

Významnou roli hrálo rozdělení Prahy na sedm volebních obvodů. Navíc došlo ke snížení počtu členů městského zastupitelstva, a pak pro jednotlivé politické strany došlo ke zvýšení minimálního procenta, při kterém má možnost strana vstoupit do zastupitelstva. Podíváme-li se dnes na politickou mapu Prahy, reprezentuje ji pouze TOP 09, ODS, ČSSD a KSČM.

Překvapilo vás, že k volbám přišlo víc lidí než před čtyřmi lety?

Průměrná účast byla v porovnání s rokem 2006 vyšší. Účast stoupá i proto, že do větších měst vstoupila »vysoká politika«. Počet kandidátek nejen nezávislých sdružení pod různými názvy, ale i počet politických stran se zvýšil. Nevím, zda je to dobře, nebo špatně. Pokud třeba v patnáctitisícovém městě vznikne 13 kandidátek, síly jsou příliš rozdrobeny a může se stát, že i velmi kvalitní kandidáti, kteří by mohli městu prospět, zvoleni nejsou.

Způsob volby do komunálních voleb je složitý zvláště pro starší lidi. Také pro členy volebních komisí není jednoduché hlasy spočítat. Nemělo by se to do budoucna zjednodušit?

Osobně jsem se voleb na různých úrovních zúčastňoval nejen jako kandidát, ale i jako člen okrskových a také okresní volební komise. Dnes máme jen okrskové a pak ústřední státní volební komisi.

Není to zcela ideální, protože kontrolní funkce z pohledu místních, městských a okresních volebních komisí nebyla zcela zanedbatelná. Mohly kontrolovat práci jednotlivých okrskových komisí. Byla to kontrola »laická«, zástupci veřejnosti, volebních stran. S rozvojem techniky dospěly úřady k tomu, že žádné kontrolní místo s výjimkou samotné okrskové volební komise neexistuje. Pokud souhlasí součty, pokládá se výsledek za správný. I samotná technika, upozorňovala na to před volbami média, umožňuje poměrně jednoduchým zásahem platný volební lístek znehodnotit či upravit. Pokud někdo uvažuje o zjednodušení možnosti volby pro voliče, je to oprávněné, ale možnost volit volební stranu jako celek, nebo stranu a některé jednotlivce, nebo jednotlivce z různých stran, je z pohledu vyjádření voličova přání dostatečně demokratická. Sčítání hlasů je složitější než u jiných voleb, zjednodušení je jistě možné. Změna zákona však asi teď nespěchá. Lidi nyní víc trápí jiné věci.