KSČM Frenštát pod Radhoštěm

V dubnu se Výkonný výbor ÚV KSČM zabýval »aktuální situací z hlediska problematiky kultury a dalším zaměřením kulturní politiky KSČM«, abych použil znění předkládané analýzy. Začněme otázkou: Jak vůbec KSČM chápe kulturu?

 

Kultura je z pohledu KSČM složitě strukturovaný a vnitřně hluboce propojený komplex nejrůznějších tvůrčích aktivit a sfér (např. vzdělávání, estetiky, umění aj., přičemž ji nelze na žádnou z těchto sfér zredukovat); neustále se historicky konkretizuje, nachází nové možnosti, formy a zdroje svého vyjádření.

Toto poznání stvrzuje i dnešní praxe a teorie. Stále znovu se přesvědčujeme o úloze a poslání kultury. Kultura se podílí na celkové způsobilosti člověka, skrze ni a díky ní člověk poznává, osvojuje si svět i sám sebe. Kultura není jen o umění, je to odraz společnosti, hledání alternativ, je to i náhled na život.

Jak komunisté hodnotí její současný stav?

Je nezpochybnitelné, že existují velké rozdíly mezi společenskými vrstvami v přístupu ke kultuře. Na jedné straně máme společenské vrstvy, které jsou kulturně vzdělané, a na druhé ty s nedostatečným kulturním vzděláním. Jedná se hlavně o mládež. Dochází tím ke zjevnému úpadku tradičně vysoké úrovně českého kulturního života. To je způsobeno především tím, že v současné době dochází k prohlubování hospodářské, politické a morální krize společnosti, prohlubují se také rozpory ve společnosti, které ovlivňují vnímání kultury. Tyto krize omezují ve velkém rozsahu možnosti přijímat kulturní hodnoty u většiny veřejnosti. Narůstá tak finanční bariéra pro možnost častějšího kulturního vyžití, v různé míře u různých sociálních skupin. Lidé s malými a středními příjmy, zejména nezaměstnaní a podstatná část důchodců, nemají na kulturu dostatek finančních prostředků.

Zesilují také pokusy využít a zneužít možnosti i prostředky, jimiž disponuje kultura, k manipulaci s vědomím lidí. Je operováno s prvky vulgárního antikomunismu, vyskytují se zjednodušující, černobílé interpretace života, myšlení, lidského úsilí, vztahů společenského i individuálního života v poválečných desetiletích. Interpretace tohoto typu se uchylují k jednostranným, nesprávným generalizacím, zveličujícím nedostatky minulosti a glorifikující nynější buržoazní společnost.

Co konkrétně chtějí komunisté podporovat?

Komunisté musí svou kulturní politiku zaměřit na podporu pozitivních hodnot jako protiproudu proti zápornému vývoji a úpadku. Taková kulturní politika by měla veřejnosti ozřejmovat příčiny záporných jevů, jejich existující i potenciální následky; publikovat stanoviska k jednotlivým aktuálním otázkám a událostem kulturního života; prosazovat opatření, postupy, náměty k využívání daných finančních i jiných prostředků k upřednostňování pozitivních hodnot a činností, ke koncepčnímu a selektivnímu hospodaření formami státních dotací, k ovlivňování vývoje jasnými stanovisky příslušných orgánů.

Přístupy KSČM se musí týkat české kultury jako takové a velmi uváženě, promyšleně zacházet s pojmy jako kultura levicová, pokroková apod. KSČM by se měla prezentovat jako politická síla věnující se této oblasti zásadově a konstruktivně. Reálné návrhy jsou zároveň nejúčinnějším nástrojem získání pozornosti, případně i sympatie kulturní veřejnosti.

Považuji za nutné zmínit, že komunistické hnutí rozpoznalo význam kultury již od svých počátků a bylo s ní vždy, přes všechny nejednou složité a sporné historické etapy, bytostně spjato. I v současných podmínkách považuje KSČM za nutné angažovat se co nejaktivněji na žádoucím vývoji kultury, na naplnění jejího skutečného lidského a společenského poslání.

Jak vnímáte to, že resort kultury dostala KDU-ČSL, a konkrétně Daniel Herman, neúspěšný ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů?

Považuji za výsměch našemu národu, že v tak ateistickém státě, jako je Česká republika, dostala tak důležité ministerstvo do své správy strana, která je úzce spjata s církví, a ještě hůře, ministrem za tuto stranu se stal muž, bývalý kněz a mluvčí České biskupské konference Daniel Herman. KDU-ČSL dává nepokrytě najevo, že ignoruje tradičně převládající pokrokově sekulární charakter českého myšlení, stimuluje antikomunismus a schvaluje účelové zkreslování dějin.

Ministerstvo kultury bylo svěřeno KDU-ČSL v době, kdy proti vůli většiny občanů České republiky byl přijat zákon o tzv. církevních restitucích a církvím je nyní na jeho základě vydáván majetek v hodnotě desítek miliard korun, který jim nikdy nepatřil, a další desítky miliard jim mají náležet jako finanční kompenzace.

Není zde nebezpečí, že tak lidovci ovlivňují tzv. vydávání památek do církevních rukou podle tolik kritizovaného zákona o »vydávání majetku církevním společnostem«?

Podle mého názoru, jak jsem již naznačil, je toto nebezpečí zcela evidentní. Svěření ministerstva kultury do rukou KDU-ČSL považuji za těžkou prohru ČSSD jako hlavní vládní strany, a především předsedy vlády a ČSSD Bohuslava Sobotky. Tímto krokem se jakékoli předvolební sliby ČSSD v otázce tzv. církevních restitucí, i její vládní snahy, jeví jako pokrytectví. Svěřením ministerstva kultury do správy Daniela Hermana se zcela otevřela vrata bezuzdnému rozdávání národního majetku církvím.

Církve nyní dostávají nemalé majetky i peníze. Přitom často slýcháme, že pečovat o kulturní dědictví není rolí církve a že by se o to měl starat stát. Ten však bude mít o to méně zdrojů, pokud nebude změněn rámec zákona o tzv. církevních restitucích.

A co další kulturní aktivity? Nebudou pod vlivem katolické církve, jejímž duchovním Herman donedávna byl, a tudíž nenastává konec laicizace?

V resortu kultury je také problematika mediální politiky a činnost veřejnoprávních médií. A do sféry vlivu KDU-ČSL se přes politicky dosazené náměstky na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dostává problematika vědy, směrů jejího vývoje a způsobu využití příslušných zahraničních dotací.

Zcela rozhodně lze říct, že KSČM nesouhlasí s jednostranným akcentem na křesťanské tradice, s přehlížením tradic osvícenectví a racionalismu a také malým důrazem kultury na národní hrdost, na vlastenectví. Rozhodně nesouhlasíme s pokusy zbavovat se zodpovědnosti za péči o kulturní památky u církví bez ohledu na nabývání rozsáhlých majetků od státu, s vývozem a prodejem kulturního dědictví do ciziny.

Nač se v této souvislosti zaměří KSČM?

Na varovnou situaci v resortu musí KSČM reagovat výrazným zintenzívněním své kulturně politické aktivity. Vyžaduje to ovšem angažovanější, nikoli jen formální přístup funkcionářů strany na všech stupních. Důležitá je i jejich účast na kulturních a diskusních akcích KSČM a spolupracujících občanských sdružení, přiměřená pozornost práci sekce kultury při odborném zázemí ÚV KSČM a pomoc při realizaci vytyčených úkolů vyplývajících ze závěrů jednotlivých materiálů VV ÚV KSČM a ÚV KSČM zabývajících se přístupem KSČM ke kultuře.

V analýze předložené na zasedání se píše o potřebě přijmout jakýsi akční program. Jak to chápat? Co bude obsahovat?

Za současného stavu se jeví KSČM, jejím členům a sympatizantům pracujícím v kulturní sféře, zájmových a profesních kulturních institucích, jako nezbytné vytvoření platného akčního programu kulturně politických požadavků KSČM, který bude vycházet z programových priorit KSČM a bude doplněn o náměty vycházející ze zkušeností kulturních pracovníků. Za tímto účelem je plánováno na podzim tohoto roku svolání širokého celostátního aktivu KSČM ke kultuře. Prioritou programu by mělo být úsilí o koncepčnost a důsledné prosazování hodnotových (estetických a etických) kritérií v kulturním životě ve všech vrstvách společnosti, měla by tak být zajištěna dostupnost kultury všem. Přitom je nutno zdůrazňovat, že kulturní politice KSČM nejde o jednostranné zájmy ideově politické, nýbrž o obranu kultury jako bytostného všenárodního vlastnictví. V tomto programu je potřeba také zdůraznit, že KSČM je pro vlastenectví, ale ne pro antikomunismus, komercionalizaci a církevní restituce.

Akční program by měl postihnout, co je naším cílem pro všechny zúčastněné skupiny občanů – pasivní konzumenty kultury, aktivní amatérské tvůrce kulturních hodnot, profesionální tvůrce hodnot i celou škálu cílů v památkové, archeologické péči, v oblasti muzeí, galerií, knihoven aj. Předpokladem vytvoření takového akčního programu však musí být jeho skutečné naplňování a aplikace ze strany celé strany a jejích orgánů. Bez tohoto základního předpokladu by bylo vytváření akčního programu jen dalším popsaným listem papíru bez skutečného dosahu mezi kulturní, ale i širokou občanskou veřejnost.

KSČM by se měla vyjadřovat i k otázkám širšího dosahu kultury, především k vlivu globální uniformizace a obraně kulturně antropologických rysů etnik, vlivu záporných až škodlivých stránek sociálních sítí, internetu, pojetí tzv. multikulturalismu či konceptům alternativní kultury.

Jakým způsobem však kulturu především podporovat?

Všem občanům by z hlediska politiky KSČM měla být poskytnuta stejná možnost konzumace kultury, tj. časová, místní a finanční dostupnost plnohodnotného vyžití – např. z finančního hlediska by mohly být nabízeny slevové karty a slevy pro seniory, rodiny s dětmi či vstupné zdarma.

Kulturu je potřeba financovat z vícezdrojového financování, grantové systémy nahrazovat víceletými a podporovat dotační programy. Velmi důležité je mzdové narovnání u zaměstnanců, na které bývá zapomínáno. Velký důraz musí být kladen na podporu kulturního dědictví – opravu památek (i drobných), podporu programu oživování památek, systematické získávání zdrojů na obnovu z EU v rámci období 2014-2020, podporu systémového řešení depozitářů, sbírek a jejich evidence, podporu digitalizace a zpřístupnění, zapojení galerií a muzeí do programů energetických úspor s cílem snížit provozní náklady, provázanost s regionální problematikou a tradičními regionálními produkty, s cestovním ruchem (přes ministerstvo pro místní rozvoj, Czechturismem, na kombinovanou podporu portálů s mobilními aplikacemi), zapojení škol a dalších odborníků a na archeologii.

KSČM klade také velký důraz na prosazování čistoty a ochrany českého jazyka v médiích a při výuce na všech stupních škol (zákon o českém jazyce), na vyváženost zpravodajství a památkovou péči (zákon o památkové péči).

Jaké tedy má KSČM, pokud jde o kulturu, své programové cíle, s nimiž půjde také do podzimních komunálních voleb?

Základními prioritami volebních programů KSČM pro komunální volby musí být přímá i nepřímá podpora rozvoje kulturních aktivit a místních tradic v městech a obcích, podpora zachovávání a rozšiřování kulturních zařízení, např. knihoven, jejich komunitní funkce a volnočasových kulturních center. V obcích a městech, které vlastní nemovité kulturní památky, je třeba finančně podporovat jejich údržbu a potřebné rekonstrukce. Důležité je také občanům nabídnout včasnou informovanost o chystaných kulturních akcích.

Tvůrcům živé kultury (amatérské i profesionální) je potřeba poskytnout místo, čas a finance na jejich tvůrčí činnost. Je potřeba proto podporovat divadla, festivaly, ale i jednotlivé směry kultury (tradiční lidovou kulturu či alternativní kulturu).

Jaroslav KOJZAR