KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Měníme novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2009, tedy zákona, který definoval veřejné finance na naprosto zavádějícím základě. Již na konci loňského roku při schvalování zákona o státním rozpočtu jsme upozornili, že nám chybí racionální jádro rozpočtové politiky, že tuto absenci nezakryjeme odvolávkami na světovou hospodářskou krizi, na kterou mimochodem česká vláda reagovala se značným zpožděním.

Zkrátka, pasivita v této oblasti nutně přinese své plody. A nereálná čísla, absence promyšlenějších rozpočtových kroků jsou důvodem, proč jsme dnes tady a proč musíme rozhodovat o tom, že lidé dostanou to, co jim po právu náleží.
Jak je možné, že jednotliví ministři a politici, kteří dali oporu nejdříve Topolánkově a nyní Fischerově vládě, naleznou dost činorodého šibalství, pokud jde o realizaci lukrativních vládních zakázek, a proč to nechají v případech, kdy jde o sociální kauzy, dojít tak daleko, že nám tyto věci v podstatě spadnou na hlavu?

Když v roce 2006 tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý předkládal sněmovně problém revolvingu České pojišťovny pro výplatu lednových důchodů, zaznělo tady, že to není nový problém, že je to standardní záležitost a že predikovatelnost důchodů je vcelku jasná. Víme, kolik máme starých lidí, víme, kolik jich vstupuje do důchodového věku, víme, jak jsou důchody nastavené. Není přece problém toto odhadnout a známe i tok peněz na důchodových účtech.

Stejně tak není nový problém sociálních služeb, které jsou dofinancovávány z územních rozpočtů. Už když jsme přešli na tento systém, jsme upozorňovali, že bude mít tendenci extendovat do neefektivní polohy, že služby poskytované touto cestou mohou být zneužívány a že nám bude chybět stále více peněz. V daleko dramatičtější míře to budeme muset řešit v návrhu rozpočtu na příští rok.

Tonoucími jsou občané

Také růst nezaměstnanosti nemohl být pro nikoho překvapením, protože čísla, která byla v návrhu rozpočtu na rok 2009, už tehdy, v prvním, druhém i třetím čtení, byla zjevně nereálná.

Jak to, že jsme to nechali dojít tak daleko, že jsme dokonce museli svolat mimořádnou schůzi, abychom ne pět minut, ale pár vteřin před dvanáctou zachránili ne vaši kůži, ale sociální situaci uživatelů peněz, o které dnes jde?

Proto mi dovolte, abych řekl, že dnes, byť hlasování půjde napříč politickým spektrem, je to vaše politická vizitka, je to politická vizitka těch, kteří stáli u zrodu vlád, ať již to byla Topolánkova nebo Fischerova, nedokázali je donutit k tomu, aby se chovaly racionálně. Pokud dnes sledujeme Titanik veřejných financí, tak bychom si urychleně měli říci, že jestliže tato potápějící se loď nemá dostatek záchranných člunů, tak bychom měli urychleně hledat, kde na obzoru se nachází ona slavná loď Carpathia, která zachránila část tonoucích pasažérů, protože čím dříve tuto loď najdeme, tím více pasažérů zachráníme. A poctivý kapitán zůstane na Titaniku do posledního okamžiku. Uvidíme, jestli jste poctiví kapitáni a jestli dáte přednost těm, kteří záchranu potřebují především. To jsou řadoví občané.