KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Není sporu o tom, že ekonomika zemí v prostoru bývalého Sovětského svazu svět a o samozřejmě i nás zajímá. Jak se píše v teorii, vzniká určitý paradox: pomocí nám neznámého (jiného podniku, jiné země) hodnotíme to, co je nám známé – náš podnik, naši zemi. Klademe si jednoduchou otázku: jaká je v současné době ekonomická výkonnost od Ruska až po Tádžikistán, jaké jsou rozdíly mezi nimi a jak se to všechno jeví i ve srovnání s nejbližším okolním světem.

Samozřejmě že největší zájem trvale vzbuzuje Rusko jako následnická země, země s největším počtem obyvatel, ohromnou rozlohou, jednou z největších ekonomik světa a silným hráčem mezinárodní politiky. Předmětem zpravodajství se často stává i Bělorusko. Proto je pohled na jeho ekonomickou výkonnost o to více aktuální. V poslední době je pozornost upřena zejména na Ukrajinu. Nedivme se, největší evropská země (nepočítáme-li Rusko), s počtem obyvatel téměř 50 milionů, země na strategickém rozhraní mezi Evropskou unií a Ruskem, svým rozměrem ohromný potenciální trh. Ale i o jiných zemích a v jiných souvislostech se zprávy vyskytují – zejména o Kazachstánu, Ázerbajdžánu, Gruzii. Do zcela jiné oblasti patří pobaltské státy jako členské země EU. Proto do tohoto přehledu nepatří.

Rozdíly jsou velké

Ekonomická výkonnost zemí se měří hrubým domácím produktem na obyvatele. A aby tyto údaje byly zcela srovnatelné, vychází se z parity kupní síly. Nikdo nebude pochybovat, že s růstem ekonomické výkonnosti země se zvyšuje životní úroveň obyvatelstva. Totéž platí pro rozdíly mezi zeměmi. Údaje o tom není složité nalézt na webových stránkách Mezinárodního měnového fondu (MMF), Světové banky (SB) aj.

Srovnatelnost v paritě kupní síly spočívá v tom, že za 100 mezinárodních dolarů (použitých v našem přehledu) si v každé zemi pořídíte stejné množství zboží a služeb, které odpovídají spotřebnímu koši.

Konkrétní údaje obsahuje tabulka. V případě Ruské federace její výkonnost na obyvatele odpovídá výkonnosti Polska a Maďarska. MMF ale ve svém seznamu u Ruska uvádí hodnotu nižší – 16 736 mezinárodních dolarů, ve všech ostatních případech jde o pořadí i hodnoty téměř totožné. Rozdíly mezi jednotlivými republikami jsou významné.

Srovnání se světem

A jak se to vše jeví ve srovnání s okolním světem? Pro evropskou část kritériem srovnatelnosti jsou hodnoty zemí EU. Vliv na průměr Unie mají především země jako Německo, Francie, Spojené království a Itálie, neboť jejich ekonomiky patří k největším. V roce 2011 HDP na obyvatele EU 27 činila 35,1 tisíce, v ČR 27,6 tis. mezinárodních dolarů. Podstatně nižší hodnoty než republiky v evropské části vykazují – s výjimkou Kazachstánu – republiky v asijské části. Poměřujme je i proto s jejich sousedy: Pákistán vykazuje hodnotu 2745, Indie 3627, ale Čína 8400 v mezinárodních dolarech.

Je zde ještě jeden důležitý pohled. Často čteme: tam a tam se scházejí země G8. Jindy zase dvacet ekonomicky nejvlivnějších zemí – G20. Neboť je tomu tak, že vliv země ve světě je dán velikostí její ekonomiky, ze které se odvíjí vše ostatní. Na to působí dva faktory: výkonnost na obyvatele a počet obyvatel. Současné pořadí prvních deseti zemí je toto:  USA, Čína, Indie, Japonsko, Německo, Rusko, Brazílie, Spojené království, Francie a Itálie. A jak to se vše změnilo v průběhu např. posledního čtvrtstoletí? Dobrat se toho je daleko pracnější, nestačí k tomu pouze jeden další údaj. Ponecháme to odborníkům na politiku a ekonomiku tohoto koutu světa.