Filip: Korupce jako systém
Ve zprávách těch či oněch médií bývá nyní pravidelně upoutávka na to, že máme dvacet let po pádu komunismu a můžeme tedy prožívat dvacetiletí svobody. Nebudu komentovat, že tady žádný komunismus nebyl, ale jde mi o otázku svobody.
O jakou svobodu také jde, nám totiž autoři pořadů zatím nesdělili a ani nesdělují. Jednou z těch tak zvaných svobod je taková míra korupce, na niž dokonce upozornily v jedné z nedávných analýz evropské orgány. A nejde jen o korupci ekonomickou, ale žel i politickou, často dokonce vzájemně propojenou. Pokud by se podařilo všechny korupční aféry prokázat, pak by dokonce nabyla až obludných forem. Nejotřesnější jsou ovšem případy korupce státních úředníků, kteří obchodují nejen s výhodami získávání zakázek, ale i s informacemi, jež mohou vést k˙osobnímu obohacení či ekonomickému efektu. V˙této souvislosti bych upozornil na jednu z prvých kauz, jež jako kauza byla odhalena, tedy kauza agenta polistopadové tajné policie Václava Wallise, jenž za sto tisíc korun byl ochoten prodat pirátovi z˙Prahy Viktoru Koženému řadu důvěrných informací. Tak tomu bylo již v˙roce 1992. Kožený zřejmě častěji používající systém podplácení se ovšem stal pro nové mocné velmi nebezpečným. Proto se nedivím přiznání tehdejšího náměstka ministra financí Dušana Třísky, že Kožený musel odejít . Z˙té doby je známa i tzv. rumová aféra, jež jako chobotnice byla propojena do vysokých ministerských míst, či aféra s˙lehkými topnými oleji, které pro jistotu učinil konec svým zásahem do vyšetřovacích týmů osobně tehdejší ministr vnitra Jan Ruml. Tak se podařilo zabránit odhalení případných vazeb mezi státními orgány a lidmi porušujícími zákony státu. Nemohu si pomoci, ale ani udělení několika stovek občanství příslušníkům po válce podle dekretů prezidenta dr. Beneše vystěhovaných šlechtických rodů za přispění pánů Rumla a Bratinky, jež spustilo řízení o jejich restituční nároky, nemohlo být z˙tohoto hlediska čisté. Abych se však nevracel k dávné minulosti, kdy ještě vládl porevoluční sametový zmatek, chtěl bych poukázat na případy korupce z˙nejnovější doby. Případ Čunek byl velmi medializován, a ač nikdy poctivě nevyřešen, bylo po dohodě státních zástupců a dalších soudních funkcionářů, dokonce za spoluúčasti nejvyšší státní zástupkyně JUDr. Renáty Vesecké, jeho projednávání zastaveno. Je dostatečně známa i korupční aféra bývalého předsedy a krajského volebního lídra ODS v˙Brně Milana Venclíka, jenž měl převzít od protežovaného jihomoravského stavebního podnikatele Veselého osm set dvacet tisíc korun. Ani tato korupční aféra nebyla dovedena do konce. Mediálně jsou známy i korupční skandály ministerstva obrany, kde údajně šlo při přidělování stavebních zakázek o čtvrtmilionové úplatky pro vedoucí pracovníky ministerstva. Podle prohlášení nejmenovaného plukovníka, jež zveřejnil list MF Dnes, v˙jednom z˙případů dostal přímo rozkaz vybrat ze soutěže o zakázky konkrétní firmu, jež poté jen v Praze získala všechny stavební práce. Obdobně tomu bylo v dalších místech, kde armáda vybírala své dodavatele.
Vyjmenoval jsem jen několik mediálně známých příkladů. Jen listováním novin se může čtenář přesvědčit, že korupce u nás není opravdu náhodná. Ještě horší je však korupce v˙politice. Za příklad nám může sloužit případ poslanců ČSSD Melčáka, Pohanky či Wolfa. Podle lobbisty Mirka Topolánka Marka Dalíka za jejich přechodem na koaliční stranu, a tím vlastně umožnění prosazení všech nepopulárních a antisociálních rozhodnutí Topolánkovy vlády, nebyly peníze. Co však jiného? Informace o některých problémových místech v˙životě všech tří poslanců? I takovou tvář může mít mnohdy korupce a mnohdy je ještě účinnější, jak ukázaly minulé měsíce vlády Mirka Topolánka, než přímé peněžní dary. Měl jsem nedávno k˙dispozici údaje z˙průzkumu veřejného mínění na téma: co lidem nejvíce vadí na současnosti? Na jednom z˙předních míst se objevilo slovo korupce. Bez změny systému nelze počítat s˙jejím odstraněním. Tím se ovšem vládnoucí garnitury, vládnoucí u nás posledních dvacet let, chlubit nebudou. Slibovaly demokracii a zavedly vládu peněz bez morálky a hranic.
zdroj: Haló noviny
