KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Vážení přátelé, vážené dámy a pánové,

vážené soudružky a soudruzi,

dovolte mi, abych poděkoval za to, že se s vámi mohu setkat tady, pod Kunětickou horou. Musím říct, že se s vámi potkávám rád, protože mám rád všechny, kteří nevynechají příležitost na začátku podzimu nebo na konci léta přijít sem a říci něco od srdce a trochu se také pobavit s přáteli.

Kde je a kde není krize

Možná, že je krize. Tedy ne možná, ale určitě. Určitě je krize v mezilidských vztazích, určitě je krize ekonomická, určitě je krize hospodářská. A v České republice také politická a ústavní. Ale kde není krize - to je ve vztazích mezi občany a KSČM. To mě velmi potěšilo.

Měl jsem v úmyslu v letošním roce jen prezentovat výsledky voleb do Evropského parlamentu. Říkal jsem si, že pod Kunětickou horou, na Slavnosti Haló novin (19. 9. 2009), na všech velkých akcích budeme schopni říci, že Komunistická strana Čech a Moravy udělala poctivý kus práce pro získání vyšší autority ve společnosti. A přitom jsme v podstatě těsně před volbami do Poslanecké sněmovny, tedy těsně před zásadním rozhodnutím o další budoucnosti České republiky. Že je zásadní, o tom nepochybujme.

Dovolte mi říci, že tyto volby znamenají velký mezník, a to z jednoho prostého důvodu. Pravice cítí, že po 20 letech nesplněných slibů končí její etapa. A snaží se všemi prostředky zabránit tomu, aby přišla o moc. Zejména se o to snaží ti, kteří přišli po listopadu 1989 k moci, vzali s sebou své kamarády z "mokré čtvrti" a rozebírali (nejdříve 7 let a poté, po krátké přestávce, další roky - celých 19, respektive 20 let) tento stát. A protože už na to lidé přišli, tak se bojí, že nejen tzv. hlasatelé pravdy a lásky, ale také hlasatelé trhu bez přívlastků mohou skončit. Že lidé, kteří jim věřili, kteří říkali "Dobře, zkuste to, neměli jste možnost vládnout, tak nám ukažte, co umíte", přišli na to, že neumí nic. Kromě toho, že ze státu berou peníze jen pro sebe a na občany se vykašlali.

Chtějí obrat občany o právo rozhodovat

To zásadní rozhodnutí, které je v rukou občanů, nám chtějí vzít. Použili k tomu nemorálního člověka. Člověka, který zradil vlastní politickou stranu, zradil sliby občanům, přeběhl do jiného tábora a nyní se bojí o to, že oněch sedm měsíců ještě nebude moci přihrávat pravici. Podvádět vás, občany České republiky, a říkat, že on má právo ještě sedm měsíců do června příštího roku o vás rozhodovat. Takové právo pan poslanec Melčák nemá!

Jestliže k tomu použili Ústavní soud a říkají, že bychom měli zcela jednoznačně respektovat jednotlivé ústavní instituce, já říkám ano. Ústavní instituce si zaslouží určitého respektu. Ale nejvyššího respektu si zaslouží lid České republiky, občané, kteří mají právo volit, a kteří mají právo rozhodnout o sobě. Ne 11 lidí na Ústavním soudu, kteří se rozhodli, že vám seberou možnost zvolit jinou politickou reprezentaci.

Není to nic proti Ústavnímu soudu. Je to jenom hlas lidí při respektu Ústavy České republiky využít svého práva, které mají v článku 2 Ústavy - " veškerá moc patří lidu". A jestliže po 20 let nedali možnost, abychom rozhodovali v referendu (obecné referendum stále nemáme), tak se musíme silně ozvat alespoň v těchto volbách. Aby počet těch, kteří budou podporovat zákon o referendu v Poslanecké sněmovně, se zvýšil na 120, abychom se nemuseli nikoho doprošovat a abychom takový zákon nejpozději v listopadu, v prosinci roku 2010 po senátních volbách byli schopni prosadit i ústavní většinou v Senátu. Protože, věřte mi, jak chodím mezi lidmi po ulicích a zvu je k volbám, cítím, jak velké napětí je mezi lidmi. Jak velká nespokojenost vládne s tím, co se v České republice děje.

Byli jsme svědky zmanipulované kuponové privatizace. Ve dvou vlnách se rozdělil majetek, který vytvářeli naši předkové, který jste vytvářeli vlastníma rukama vy, který vytvářeli ti, kteří poctivě pracovali. A náhle ti, kteří měli lepší informace, byli ve vyšších funkcích, si tento majetek v hodnotě téměř tří bilionů korun rozdělili. Aniž by mysleli na vás. Na budoucnost našeho národa, na budoucnost nás všech, jak tady žijeme. Onen přesun z majetku lidu k majetku soukromých kapes byl tak razantní a tak hnusný, že takový těžko najdete kdekoli ve světě.

Československo byl silný stát

Byl ekonomickou základnou státu už za Rakouska-Uherska. Byl silný i před 2. světovou válkou. Ale nejvíce zesílil po 2. světové válce, kdy z necelých 700 miliard tehdejších korun zvýšil hodnotu národního jmění na tři biliony korun. Tyto tři biliony korun byly rozkradeny, rozdány, rozprodány a dnes jsme v situaci, kdy stát je zadlužen bilionem korun, občané České republiky mají dluhy také téměř v hodnotě jednoho bilionu korun, ale ti, kteří 20 let tady vládli, si říkají: Ještě jsou velké úspory, ještě lidé mají peníze, ještě máme z čeho brát. Ještě můžeme pomocí exekutorů lidem sebrat jejich majetek, přivlastnit si ho. A můžeme také ještě rozprodat ČEZ, Lesy České republiky, můžeme na dráhy, můžeme ještě taky prodat Budvar, a ty zbytky národního majetku, které tady jsou. Je jen na nás, jestli jim to dovolíme! Jestli ve volbách v letošním roce řekne občan České republiky "A dost!", "My chceme správu věcí veřejných navrátit těm, kteří to dělají jako službu lidu, a ne jako službu vlastní kapse". Je potřeba toto rozhodnutí udělat a volit Komunistickou stranu Čech a Moravy.

Jednání u prezidenta

Dovolte mi, abych vám řekl osobní výpověď o tom, jak probíhalo jednání u prezidenta republiky. Přišli jsme před 11. hodinou na Pražský hrad všichni předsedové politických stran - až na jednoho. Často dostávám otázku, jestli je TOP 09 parlamentní stranou. Ano, TOP 09 je parlamentní stranou, protože její recyklovaní politici jsou poslanci parlamentu. Pravda, vstupovali tam za jinou politickou stranu, ale dnes jsou tam za TOP 09. Příkladem je sám Karel Schwarzenberg. V české politice začínal v ODA. Do Senátu vstoupil za Unii svobody, do vlády za Stranu zelených a do Poslanecké sněmovny, pokud mu to umožníte, vstoupí za TOP 09. Je čtyřikrát recyklovaný. Použitelný vícekrát než jen jednou, protože jinak bychom ho museli odhodit.

Moje protikandidátka v jižních Čechách (Vlasta Parkanová - pozn.) začínala ve Federálním shromáždění za OF. Pak přešla do ODA, plynule, protože v jižních Čechách jsme věděli, co je zač, později ve Středočeském kraji za KDU-ČSL a teď je také počtvrté recyklovaná do TOP 09. Protože přece pro radar se musí bojovat v jakémkoli politickém tričku, dokud to jen trochu jde, dokud je možné lidi balamutit. A já se ptám: Vy se ještě necháte obalamutit, nebo už ne?

Jsme před zásadním politickým rozhodnutím. Mohl bych uvádět mnoho příkladů. Jenom dodám, že ten, kdo přišel poslední, po fototermínu, v době, kdy už Václav Klaus měl svoje hodnocení situace po rozhodnutí Ústavního soudu, byl Karel Schwarzenberg jako předseda šesté politické parlamentní strany. Protože si myslí, že tady rozhoduje o všem a má být premiérem, jak se o něm vyjádřila TOP 09, tak se, pravda, omluvil za pozdní příchod a potom řekl, aniž by nechal domluvit Václava Klause - dovedete si představit, jak se pan prezident tvářil - že on by to viděl tak, že je potřeba respektovat Ústavní soud. A v této mé výpovědi nemůže chybět hodnocení, které tam padlo. Že buď budeme něco dělat jako politici, anebo budeme kapitulovat před Ústavním soudem. Já kapitulovat nechci. Jsem přesvědčen, že kapitulace před tímto rozhodnutím znamená rezignaci na parlamentní charakter České republiky.

Česká republika žije v podivné, ale pořád ještě parlamentní demokracii. Nemáme ani mediokracii, aby nám vládli novináři, a nemáme ani justicokracii, aby nám vládly soudy. Pravda, respektujeme rozhodnutí soudů, ale musíme také chtít, aby všechny ústavní orgány ctily nás, občany České republiky. Myslím si, že tu čest si zasloužíme. Protože na všechny ty, kteří žijí z veřejných prostředků, jsme vynaložili svoji vlastní práci. Vy jste ji vynaložili, vám brali daň ze mzdy, vy jste platili daně z příjmu fyzických osob, vy jste platili daně z příjmu právnických osob, pokud jste podnikatelé, a vy máte právo, aby vám stát sloužil. Ne, abyste vy sloužili státu.

Tomuto státu by měli sloužit vojáci, kteří jsou profesionálové v Armádě České republiky. Měli by sloužit tomuto státu a ne cizím zájmům v Afghánistánu, Iráku nebo na Balkáně. Jsem přesvědčen, že služba státu je něco jiného, než aby sloužilo úředníkům deset milionů lidí. To si nezasloužíme.

Kandidáti KSČM méně mluví, více dělají

Nebudu mluvit dlouho, protože by bylo dobré, aby tady mluvili kandidáti do Poslanecké sněmovny, abyste se s nimi mohli seznámit. Jak s těmi, kteří kandidují zde, vy nakonec například Soňu Markovou a Václava Snopka dobře znáte. Znáte určitě i další. Koho neznáte, to je například Jan Klán, který je třetím na kandidátce Středočeského kraje. Stanislav Grospič bude jeho dobrým učitelem a Jiřina Fialová mu bude krýt záda. Milana Špáse, toho bych vám měl představit, toho určitě neznáte (smích posluchačů) - dvojka na kandidátce Královéhradeckého kraje. Ne, on to udělá Milan sám.

Myslím, že ti, co jsou dnes tady, mě dobře nahradí. Já si nenechám sebrat práci Komunistické strany Čech a Moravy v Jihočeském kraji, ani práci vlastní. Dnes se leckteří pasou na tom, když říkají, jak máme kůrovce na Šumavě. Když mohli v roce 1999 hlasovat pro zákon, který KSČM předložila o šumavském národním parku - ať už je to Miloš Zeman, který se tam dnes producíruje ve vrtulníku, nebo Václav Klaus, který první podepsal tu petici - tak oba mohli v roce 1999 pro tento zákon hlasovat. Dnes jsme nemuseli mít Národní park Šumava v takovém stavu, v jakém je. Ale to je důkaz toho, že oni víc mluví, než dělají. To jde o věc, kterou chci ukázat na našich kandidátech. Tito kandidáti méně mluví, více dělají a na jejich slovo je spolehnutí. Když něco řeknou, tak to udělají ve prospěch občanů. Oni jsou ti, kteří by mohli jako politici sloužit zájmům České republiky. Oni jsou ti, kteří vás nezradí, kteří nepřeběhnou, kteří jsou schopni vyvést Českou republiku z krize.

Republika byla v plusu, nyní je v dluzích

Nevidím tu Jirku Dolejše ani žádného rozpočtáře. Tak to řeknu jednoduše. Když v roce 1989 takzvaně ležela moc na ulici a převzali ji ti dobrodruzi, kteří nám již 20 let vládnou, tak tento stát měl 4 miliardy korun dluhů a 4,5 miliardy aktiv. Byl tedy finančně aktivní. Ale oni nebyli schopni po 20 let řídit ekonomiku tak, aby přinesla zvýšení vaší životní úrovně. Aby přinesla prospěch všem občanům. Ano, jedno procento se má v České republice tak dobře, jako kdyby byli milionáři v Americe, Německu, nebo kdekoli na světě. Toto jedno procento se ale má dobře proto, že 90 % lidí se má mnohem hůř. A těch zbylých 9 procent se má pořád stejně. Tento stát je tak zařízen. Nejhorší situace nastala právě za vlády ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Protože došlo k tomu, že lidé s nejnižšími a středními příjmy byli daňově okradeni, znevýhodněni a byla jim sebrána možnost podílet se na rozhodování o věcech veřejných. Protože ztratili ekonomickou svobodu. Nemohou říci svůj názor, protože by ztratili práci, protože by proti nim vystoupily bojůvky té či oné strany. Tu například Dělnické strany, která vypaluje baráky, tu ODS, která je schopna přelepovat plakáty a strašit lidi tím nebo oním. Ano, do takové situace jsme se dostali.

Chci říci zcela jasně: Pokud chceme změnit v roce 2009 situaci v České republice, prosím vás všechny za oněch 396 kandidátů - pomozte nám ve volební kampani. Staňme se všichni agitátory. Potom může KSČM zvýšit svůj výsledek, může dosáhnout toho, že bude schopna svou politickou silou změnit situaci v České republice.