KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Asi nebude od věci, když se našim čtenářům trochu představíte...

Narodila jsem se v poslední den druhé světové války 8. 5. 1945 jako nejmladší ze tří dětí, tatínek zemřel, když mi byly čtyři roky. Žily jsme s maminkou ve městě, kde dosud bydlím a od roku 1998 pracuji v jeho zastupitelstvu a radě. Ve dvou volebních obdobích i jako místostarostka. Po maturitě v 18 letech jsem nastoupila do zaměstnání a 46 let pracovala v různých profesích jako učitelka, vychovatelka, historik, poznala jsem práci textilní dělnice, prodavačky, telefonistky i uklízečky. A při zaměstnání vystudovala dvě vysoké školy, učitelství na pedagogické, muzeologii na filozofické fakultě. V září 1989 jsem složila rigorózní zkoušku. Po převratu jsem zakusila, co je to být nezaměstnaná. Jsem rozvedená, žiji s rodinou své dcery a pracuji jako osoba samostatně výdělečně činná, částečně také jako asistentka poslankyně.

Jste velkou bojovnicí proti fašismu. Co vás k tomu vede?

Rodinná tradice. Můj tatínek byl v době první republiky významným představitelem české menšiny v pohraničí, což bylo důvodem k jeho zatčení 1. září 1939 v tzv. akci Albrecht I, kterou nacisté uskutečnili v den svého útoku na Polsko a zahájení druhé světové války. Zajistili tzv. politická rukojmí českého národa, z nichž někteří byli po čase propuštěni - toto štěstí měl i můj tatínek, který prošel Dachau a Buchenwald; po návratu se zapojil do domácího odboje, i když byl do konce války pod dohledem gestapa. Od roku 1986 jsem členkou dnešního Českého svazu bojovníků za svobodu a v současné době pracuji jako předsedkyně jeho historicko-dokumentační komise při ústředním výboru. Zabývám se historií druhé světové války a napsala jsem několik knih, stala jsem se členkou Klubu autorů literatury faktu. Studium historie, které je poznáváním vzájemných vztahů mezi příčinou události a jejím následkem, ukazuje nezbytnost soustavného boje proti fašismu, který má otevřené dveře především v době hospodářské krize. Minulost je pro mne ponaučením a usnadňuje mi orientaci v současnosti - jak to výstižně vyjádřil Thomas Jefferson: Historie tím, že lidi zpravuje o minulosti, umožňuje jim soudit přítomnost.

Proč jít do politiky?

Poslanec by neměl reprezentovat jen voliče svého kraje, protože zákony se přijímají pro celý stát. Největší problém vidím v tom, že upadá vzájemná úcta mezi lidmi a vzrůstá mnohdy až nenávist ke starším lidem. To bylo hlavním důvodem, proč jsem šla znovu kandidovat. Domnívám se, že život patří všem a měl by být uspořádán spravedlivě pro všechny generace. Neměly by být přijímány zákony, které jsou výhodnější pro mladé a nevýhodné pro staré. Všichni jsme občané tohoto státu a máme mít zákony, které nebudou odlišovat, že jsme muži a ženy, bohatí a chudí, mladí a staří. Chci odstranit jakoukoli diskriminaci. Dále chci prosadit, aby se zisk, který má stát, nepromrhal na rozbujelou byrokracii, na vojenské hrátky v zahraničí, ale aby byl spravedlivě rozdělen mezi všechny generace. To znamená dětem zabezpečit dostupné školství, rodiče na mateřské dovolené by měli dostávat vyšší rodičovský příspěvek a minimální mzda by měla být 14 000 korun. Je potřeba také upravit důchody, některé jsou totiž na úrovni prvorepublikových žebračenek. Nemáme úctu ke stáří, k práci těch lidí, kteří již společnosti svůj díl odevzdali. Chci hájit zájmy mladých i starých.

Ve svém programu před volbami máte bod ke zvýšení přídavků na děti, dostupné vzdělání všem. Můžete to rozvést?

Péče o děti je naší přirozeností - nejen žen, ale celého lidského společenství. Děti jsou budoucnost. Proto jim patří maximální péče a zajištění po stránce ekonomické. Nechceme, aby naše děti byly nevzdělanými námezdními otroky, kteří žijí v nevědomosti a jsou snadno manipulovatelní. Nechceme, aby vzdělání bylo dosažitelné jen pro ty, kteří na to mají, ale aby bylo přístupné všem podle jejich schopností. Začíná nový školní rok a rodiče musejí sáhnout hlouběji do peněženky - pomůcky pro žáka základní školy stejně tak jako knihy a učebnice pro studenta jsou pro mnohé z nás významnou částkou rodinného rozpočtu. Mnohde přispějí prarodiče, kteří se vždy dokáží uskrovnit, jde-li o vnoučata a navíc o jejich vzdělání. Protože my už víme, že slovy Aristotela Vzdělání je nejlepší cestovné pro stáří . Investice do vzdělání musí být i z hlediska společnosti prioritou - naším bohatstvím dnes nejsou stroje, textil, sklo a zemědělské produkty, ale vzdělaní lidé. Musíme jim ovšem vytvořit takové podmínky pro život, aby natrvalo neodcházeli za prací do zahraničí a aby své vědomosti a schopnosti investovali do rozvoje naší země. K tomu je naprosto nezbytné, abychom navázali na tradiční kvalitu a obnovili vysokou úroveň našeho školství.

Také chcete prosadit rodičovský příspěvek (mateřskou) 14 000 Kč do čtyř let věku dítěte a minimální mzdu 14 000 Kč a nezvyšovat hranici k odchodu do důchodu...

V prvních letech života se rozvíjí základní rysy osobnosti a toto období je často rozhodující pro další vývoj dítěte. Důležitou roli hraje rodina a především maminka, která uspokojuje citové potřeby dítěte, učí je řeči a sociálním vztahům, rozvíjí jeho schopnosti a nadání. K tomu je třeba rodiči pečujícímu o dítě poskytnout základní ekonomické zázemí - alespoň ve výši minimální mzdy. Volební program KSČM má záměr vyplácet tento rodičovský příspěvek do tří let věku dítěte. Je to jediný bod programu, kde se odlišuji - domnívám se, že by příspěvek měl být vyplácen do čtyř let, protože malý počet mateřských škol a na venkově často i jejich nedostupnost vedou k tomu, že děti musí být svěřovány do péče příbuzným či sousedkám, aby maminka mohla do práce, což je schůdnější u dětí od čtyř let. Tato péče se společnosti vrátí. A ta pak musí vracet lidem dluh za celoživotní práci a zabezpečit je v důchodovém věku, který je již dnes zvýšen na hranici únosnosti. A přitom v předdůchodovém věku je největší riziko přijít o práci - mnohdy bývá řešením odchod do předčasného důchodu, jehož částka je však snížena a toto se nezmění ani po dosažení důchodového věku. Při předčasném odchodu do důchodu by se neměl důchod krátit a jeho minimální výše 10 000 Kč by byla projevem úcty těm, kteří po celý život pracovali, a zárukou jejich důstojného stáří. Ve vztahu k rostoucím životním nákladům je samozřejmě nezbytností valorizace důchodů, přídavků na děti a rodičovského příspěvku.

Má KSČM podle vás zkušené a poctivé lidi, kteří jsou schopni realizovat nabízený program?

KSČM dokazuje na komunální a krajské úrovni, ale i v Parlamentu ČR, že má schopné lidi a odborníky, kteří umí uplatňovat své zkušenosti a vědomosti ve prospěch občanů. Jako bezpartijní se na práci KSČM spolupodílím od roku 2000 a poznala jsem její členy jako lidi poctivé, kteří se neúčastnili vyprodávání a rozkrádání národního bohatství, nejsou spojeni s korupcí. Máme řadu schopných lidí v produktivním věku, jejichž kvalifikace a zkušenosti jsou prověřené komunální politikou. Znám mnoho pracovitých a obětavých členů strany, kteří i přes svůj důchodový věk umí hory přenášet. Pokud nám voliči dají příležitost, dokážeme náš program realizovat.