Jak může EU pomoci v krizi?
V době hospodářské krize se obrací pozornost na schopnost Evropské unie přinášet něco pozitivního občanům. Zesíleno je to skutečností mezinárodního rozměru krize. Zvládnutí hospodářské krize bude mít vliv na soudržnost EU i stabilitu evropské měny.
Otestována bude schopnost koordinovat hospodářskou politiku členských zemí EU a kvalita politiky Evropské centrální banky. České předsednictví EU je ale zatím v zahraničí kritizováno, že je, co se týče ekonomické krize, značně pasivní a postrádá kvalitní vůdcovství.
Minulý týden se v Bruselu konala porada parlamentních výborů pro rozpočet, měnové a finanční vztahy (Annual Econ Meeting). Věnovala se udržitelnému růstu, zaměstnanosti a také evropské reakci na finanční krizi. Průběh tohoto setkání potvrdil rozbíhavost přístupů a obtížnost úkolu koordinovat postup jak na evropské, tak na širší globální úrovni. Jednotná hospodářská politika EU totiž neexistuje (bez ohledu na výsledek ratifikace Lisabonské smlouvy) a většina nástrojů hospodářské politiky se nachází v rukou členských států.
Na bruselském mítinku vystoupil ministr financí předsedající země Miroslav Kalousek. Odmítl názory, že politika může vyřešit trvale udržitelný růst revolucí v regulaci hospodářského vývoje. Dotkl se tak i úvah o novém Brettonwoodu, který zmínila předsedkyně hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu Berésová. Ministr Kalousek současně varoval před nepřiměřeným zadlužováním a před protekcionismem. Riziko protekcionismu má také řešit neformální summit EU, který se má na popud ČR 1. 3. sejít v Bruselu.
Evropská rada se koncem loňského roku shodla na Plánu evropské hospodářské obnovy . Obsahuje jak doporučení ke stimulaci ekonomiky EU, tak problém důvěryhodnosti rámců jako je Pakt o stabilitě a růstu nebo Lisabonská strategie zaměřující opatření na priority směrem ke strukturálním reformám, pružnosti práce, výzkumu a inovacím, infrastruktuře a energetickému propojení. Mezi návrhy na stimulaci rozvoje ekonomiky EU patří doporučení Evropské komise použít rozpočtová opatření na straně příjmů i výdajů, a to jak na vnitrostátní úrovni (šlo by navíc o cca 170 mld. eur), tak na úrovni EU (navíc cca 30 mld. eur) v objemu minimálně 1,5 % HDP. Schopnost jednotlivých členských států EU k rozpočtovým zásahům je samozřejmě různá, stejně jako se liší míra jejich zasažení hospodářskou krizí (např. Maďarsko se ocitlo na prahu státního bankrotu). Protože klesá zájem trhů o vládní dluhopisy, zvažuje se vydání dluhopisů unijních. ECB, která již pomohla ze svých rezerv s likviditou Maďarsku a Lotyšsku, se však tomuto řešení vyhýbá.
K tomuto plánu Evropské komise na rozpočtovou stimulaci navrhuje Evropská odborová konfederace nesnižovat v krizi dál daňovou kvótu a investovat až 2 % HDP, a to především do lidí. Přepracována má být s ohledem na priority struktura operačních programů. Dalším prorůstovým impulzem mají být zesílené intervence Evropské investiční banky v příštích dvou letech. Například je připraveno navýšení balíčku na pomoc EIB malým a středním podnikům o 10 mld eur. Předpokládá se proto posílení jejího kapitálového základu o 60 mld. eur.
Už revize Paktu stability a růstu v roce 2005 otevřela cestu k volnějšímu uplatňování tzv. maastrichtských kriterií (referenční hodnota 3 % podílu veřejného schodku na HDP) s ohledem na cyklické výkyvy a spíše dlouhodobou udržitelnost stavu rozpočtů. Umožňuje to v krizi zvýšit krátkodobě rozpočtové schodky za podmínky zajištění návratnosti takto získaných prostředků. V EU je v průměru očekáván až 4,5 % podíl na HDP. V tomto smyslu také budou vyhodnocovány nové konvergenční programy jednotlivých zemí.
V rozbouřených vodách krize potřebujeme silnou EU. Potřebujeme, ale také, aby evropský lék na krizi byl účinný a také sociálně citlivý. Nelze řešit jen problémy bank a velkých automobilek, je třeba myslet i na občany EU. Ovlivnit to můžeme i v nadcházejících evropských volbách.
zdroj: Haló noviny
