Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kategorizace lidí je protiústavní

12. 8. 2011

Filip: Jestli chce vláda sáhnout ke změně volebního systému směrem k většinovému, KSČM učiní vše, aby vysvětlila občanům, že to znamená konec demokracie v ČR

Z chování a jednání současné vládní koalice ODS, TOP 09 a VV lze jednoznačně vyčíst, že se chce udržet u moci i po volbách. A to za jakoukoliv cenu.

Před novináři to včera prohlásil předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip. »Koalice chce zůstat u moci za cenu stíhání opozice, případně rušení politických stran včetně KSČM. Dosáhnout toho chce i jinou volební matematikou, přestože odložila diskusi o volebním kodexu a chce o něm jednat s ČSSD. Změna volebního systému v ČR už v parlamentu jednou prošla (na přelomu století za tzv. opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD) a Ústavní soud ji pak odmítl s tím, že byl porušen princip poměrného zastoupení. Pro obě komory parlamentu by v podstatě platil systém většinový. Jestli k tomu chce vláda sáhnout, KSČM učiní vše, aby vysvětlila občanům, jak je to nebezpečné a že to znamená konec demokracie v ČR,« zdůraznil Filip.

KSČM je stále na straně občanů. Filip kritizoval nejen neustálé ožebračování většiny lidí ze strany vládních rozhodnutí, ale také privilegium moci soudní. »Rozhodnutím Ústavního soudu ČR soudní moc potvrdila, že dochází k dalšímu oddělení současné moci od občanů tím, že jedna skupina lidí, tj. soudci, jsou vyčleněni z toho, co se týká všech občanů ČR, mají privilegia. Občané pak přestávají mít důvěru nejen v soudy, ale v ústavní instituce vůbec,« uvedl Filip. Poukázal v této souvislosti na kauzy Alexandra Vondry (ODS) ohledně firmy Promopro, či nejčerstvěji propírané kauzy okolo pandurů nebo situaci, která nastala např. v resortech školství či zdravotnictví. Nespokojenost s tím, co se odehrává v české společnosti, podle Filipa ještě vzroste s prohlášením předsedy vlády Petra Nečase (ODS), že hodlá hlasovat proti vydání exministra dopravy Víta Bárty (VV) k trestnímu stíhání. Filip potvrdil informaci předsedy poslanců KSČM Pavla Kováčika - klub KSČM je připraven hlasovat pro Bártovo vydání, aby se jako poslanec mohl před soudem očistit, pokud skutečně nic nespáchal. Bártu chce policie stíhat kvůli podezření z uplácení poslanců VV. Obvinila ho z toho bývalá šéfka klubu Kristýna Kočí a bývalý místopředseda strany Jaroslav Škárka. Ten sám čelí trestnímu stíhání, údajně část peněz z úplatku použil.

To vše se děje za situace, kdy poklesla koupěschopná poptávka obyvatel ČR. »Výdaje domácností se snížily o tři procenta, a připočteme-li inflaci, je jasné, že koupěschopná poptávka klesla pod úroveň, která by mohla zajistit alespoň udržení některých výrob či prodejů v ČR, když už ne jejich dynamiku,« uvedl předseda komunistů. K tomu, jak řekl, přistupuje další pronásledování obětí sociální reformy, zatímco ti, kdož mají peníze, »už nemusí vůbec nic«. Ti, kdo jsou odkázáni vládní politikou na dávky sociální podpory, příp. podpory v nezaměstnanosti, už nebudou chodit jen na úřady práce, ale i na poštu se hlásit, aby stát ušetřil jeden, deset nebo sto tisíc korun. »Uvidíme, kolik provoz Czech Pointů bude stát,« poznamenal Filip. Vůbec se mu nelíbí, že nezaměstnaní mají být rozděleni na několik kategorií – včetně dlouhodobě nezaměstnaných a studentů. »Nevím, jestli jsou to právě studenti, kdo může za to, že nemohou získat zaměstnání, a to zejména proto, že nemají žádnou praxi,« řekl. Kategorizace lidí, kterou provádí současná vláda, je podle Filipa protiústavním krokem, zavádějícím nerovnost práv občanů před zákonem.

Vládní úspory se církví netýkají

Vláda tvrdí, že musí co nejvíc šetřit. »Přitom si TOP 09 zavolá ministra kultury Jiřího Bessera, aby s ním pravděpodobně dohodla, jak se bude postupovat k tomu, že stát má vydat nejméně 59 miliard korun církvím,« sdělil Filip s tím, že tento požadavek nemůže odpovídat situaci v české společnosti. »Není doloženo, kolika penězi a jak zajišťoval stát od počátku 30. let provoz církví (úmluva mezi československou vládou a Svatým stolcem z roku 1928 – pozn. red.). Od té doby platí, že církev je placena ze státních prostředků, stát udržuje církevní objekty. Také to vychází z opatření, která na našem území platila od první pozemkové reformy 1919. Jestli se to má změnit, spočtěme ve státních rozpočtech od roku 1930, kolik stát vydal na provoz církví a jak zajistil jejich fungování do dneška,« zdůraznil Filip. Pokud se neprověří, jak byl zabezpečen chod církví, údržba památek, platy duchovních v celém období od přijetí modu vivendi (způsob soužití), nemůže klub KSČM pro něco takového hlasovat.

12. 8. 2011