KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Prosazovat návrhy na udržení a obnovení základních sociálních práv občanů a podmínek pro důstojný život

Činnost a záměry vlády pravicové trojkoalice prokazují správnost, oprávněnost a potřebnost výzvy posledního zasedání ÚV KSČM k vytvoření nového spojenectví práce a solidarity všech občanů, kteří se živí poctivou prací, v zájmu společné obrany jejich základních životních a sociálních jistot.

Vláda se plně zaměřuje pouze na podporu zisků podnikatelů a vlastníků kapitálu na úkor sociálně slabší většiny občanů. Za dva roky trvání ekonomické krize neučinila nic pro konkrétní obnovu ekonomického růstu a zvýšení zaměstnanosti. Nečinila nic a ani nic nepřipravuje. Stále bezohledněji likviduje základní sociální práva. Ignoruje právo na spravedlivou odměnu za práci. Stále více lidí nemá práci. Mzdy se snižují. Prosazuje snížení mzdových prostředků o 10 procent ve veřejné sféře, snižují se mzdy i v soukromé sféře. Současně se prohlubuje propast mezi nízkými a vysokými platy. Ty vysoké rostou nadále nejrychleji. Omezuje se sociální pomoc potřebným, zejména rodinám s dětmi. V důsledku totální neschopnosti vlády a ministerstva zdravotnictví je stále více ohrožena zdravotní péče obyvatelstva. Připravovaná reforma zdravotnictví zajistí dobrou péči pouze za poplatky, tedy pro bohaté. Největší loupeží 21. století má být připravovaná reforma důchodového systému.

Jde o »korýtka«

Vládní trojkoalice zcela otevřeně slouží pouze podnikatelům a finančníkům. Jak bylo uvedeno, zhoršuje sociální situaci většině obyvatelstva, které se živí svou prací. To se v těchto dnech plně projevuje i na komunální úrovni, kde se do boje o »koryta« zapojila i sociální demokracie. Dá se konstatovat, že každý den přináší fakta o tom, že se nehledají opatření pro zvýšení efektivnosti ekonomiky ani pro zlepšení situace většiny pracujících.

Například v úterý tento týden sdělovací prostředky přinesly informaci o tom, jak ministerstvo zahraničí připravuje výstavbu a rekonstrukce svých budov za stovky milionů korun. Nové vyslanectví ve Washingtonu má stát téměř 600 milionů Kč. Totéž rekonstrukce sídla ministerstva v Praze. To se děje v době, kdy se ignoruje neřešení základních mzdových podmínek lékařů. Navíc pár miliard by se dalo ušetřit i v samotném zdravotnictví lepší prací v oblasti nákupu léků, přístrojů a podobně. Zdravotnictví hrozí velké problémy. Vláda nereaguje.

Vláda má jiné starosti. V úterý bylo sděleno, jak vládní koalice posílila svůj vliv v polostátní energetické společnosti ČEZ. V nové dozorčí radě budou mít tři členy ODS (včetně předsedy), tři TOP 09. VV a ČSSD budou mít po jednom. Předseda (Říman) má měsíčně 105 tisíc, místopředseda (Janota) 84 tisíc, členové 53 tisíc. Kromě toho mají nárok na služební vůz, kapitálové životní pojištění i právo na podíl na tantiémách (ročně na každého více než milion korun). Podobných »korýtek« se v těchto dnech rozděluje na státní i komunální úrovni stovky a tisíce. V 90 procentech nemají členové správních a dozorčích rad odborně s prací příslušných společností nic společného. To však není podstatné. Jde o miliardy ročně.

Podobných příkladů je nekonečné množství. Vzpomeňme pouze korupční zakázky na ministerstvu obrany. Je tedy proti čemu protestovat a je toho mnoho, co by se skutečně mělo reformovat, tedy zlepšit, zracionalizovat tak, aby to lépe sloužilo celé společnosti.

Co dělat a s čím začít

Do vytváření nového spojenectví práce a solidarity je třeba se zapojit neprodleně. Připojit se k protestům odborů a občanských iniciativ proti opatřením koaliční vlády. Současně je však nutné připravovat opatření k zásadním změnám současného stavu. Dlouhodobým úkolem je vytvoření a postupná realizace koncepce obnovení růstu a prosperity českého průmyslu a zemědělství. Urychleně je třeba pracovat na koncepci spravedlivé odměny za práci. To se bezprostředně týká poloviny obyvatelstva, prakticky každého občana v produktivním věku. Cílem je zajistit společenskou dohodu na minimální mzdě (dnešní nezabezpečuje základní životní potřeby) a proporce mezi jednotlivými profesemi. Dnes jsou rozdíly minimálních a maximálních příjmů až sto i vícenásobné. To zřejmě spravedlivé není. Nestačil by například dvacetinásobný rozdíl?

Mezi jeden z předpokladů pro zavedení základních pravidel do tržního hospodářství patří stanovení »přiměřeného zisku«. Je to 5, 10, 20 procent? Dnes je to někdy i několik set procent. Například u tržního nájemného. Je nutno kvantifikovat lichvu. Je u nás trestná, ale nikde není stanoveno, jak je velká, od jaké hranice jde o lichvu. Uvedené problémy patří k základům tržního hospodářství. Absence jejich řešení vede k obrovským finančním bublinám, které přivedly svět do současné ekonomické a finanční krize.