KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Ekonom Sedláček ironicky odmítl můj názor, že propad naší ekonomiky v letošním roce bude minimálně jednoprocentní a tvrdil, že sice tempo naší ekonomiky proti loňsku zpomalí, ale v každém případě bude v kladných číslech.

Po několika týdnech se však ukázalo, že optimismus lidovců (Miroslav Kalousek ještě v prosinci hovořil dokonce o růstu DPH mezi 2,5 až 3 procenty) byl přílišný. A to přesto, že nejen komunisté, ale i profesor Švejnar, kandidát na prezidenta za koalici ČSSD-zelení, už tehdy hovořil o tom, že dopad bude tvrdší . Koncem ledna nám dokonce velký propad předpověděl i Mezinárodní měnový fond a uvedl, že v eurozóně půjde o dvouprocentní propad. I naši ekonomové už dnes přiznávají, že s dalším propadem je nutné počítat. Pokud jde o Českou republiku, svědčí o tom likvidace téměř celé sklářské a porcelánové výroby, prudký pokles výroby automobilů, ale i třeba propouštění v textilkách, jako jsou Hartmann-Rico či Slezan, v klavírenském podniku Petroff, v hutních provozech nejen na Ostravsku, v potravinářských gigantech či u výrobců plastických hmot a stavebních firem. Půjde tak o desetitisíce zaměstnanců, kteří nejen nebudou mít práci, ale ani naději nějakou získat, protože nejde o lokální záležitost, ale o celoplošný problém. Podle úvěrové pojišťovny Euler Hermes i nás čeká vlna bankrotů, což bude mít velmi těžký dopad na ekonomiku i život statisíců našich obyvatel. Proto se ztotožňuji s názorem vedení ČMKOS, jenž vyjádřil ve svém stanovisku předseda odborové ústředny Milan Štěch, že ani manažeři, ani vláda nejsou na tuto krizi připraveni. Svědčí o tom ostatně tápání jejích ekonomických expertů sdružených ve sboru NERV a návrhy některých ministrů jak propady krize řešit. Nedivím se, že u lidí vzniká pocit bezmoci, nejistoty, křivdy a nespravedlnosti násobené některými zveřejněnými návrhy členů vládní ekonomické komise, kteří se vlastně tíhu krize pokoušejí přenést na bedra pracujících.

Komunisté si klíčové problémy stanovili již na prosincovém zasedání svého ústředního výboru, jimiž se v současné době zabývá naše odborné zázemí. Nechtějí jít cestou, kterou se dala ČSSD stanovením nějaké slátaniny líbivých tezí, které by nic neřešily.

Nejsem zdaleka jediný, kdo tvrdí, že ani jeden koncept, tedy nápady členů NERV či vedení ČSSD, nemohou účinně krizi čelit, že je nutné přijmout zásadní opatření, aby se zvýšila zaměstnanost a zmírnily těžké dopady na celé skupiny obyvatel. Připomenu například bývalého předsedu ČSSD Miloše Zemana, ekonoma Františka Čubu nebo další ekonomické experty. Odmítáme řešení těch, kteří krizi přímo či nepřímo zavinili. Jsme pro solidární řešení, které by do řešení problémů vtáhlo co největší počet našich obyvatel. Cílem je, aby dopad nebyl pouze na pracující většině, ale daňovými a dalšími opatřeními se na nich podílely i podnikatelské a manažerské vrstvy, aby pomoc nezaměstnaným byla daleko účinnější než dosud, a to například zavedením pojištění pro případ nezaměstnanosti, aby krachující podniky mohly být za výhodných podmínek prodány či pronajaty samotným zaměstnancům atd. O těchto a dalších řešeních bude jednat březnové zasedání ústředního výboru naší strany a bude následně předloženo veřejnosti.