KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Vláda včera schválila návrh protikrizových opatření, která chce předložit ke schválení sněmovně jako jeden balík. Není to neprozřetelné? Vždyť opozice by některé její kroky podpořila. Nebo ne?

Některá opatření jsou přijatelná, jiná v žádném případě. Hlasování najednou tak vlastně znemožňuje opozici, aby dotvářela onen balíček opatření. Z toho vyplývá, že vláda zjevně s opozicí nepočítá. To za prvé.

A za druhé?

Máme smutnou zkušenost s tzv. balíčky, v nichž je propleteno vše páté přes deváté, z roku 2007. Tehdejší vládní předloha byla prakticky neprojednatelná, a vytvářely se i legislativní zmatky.

Premiér Mirek Topolánek prý tak trochu se schválením protikrizových kroků spojuje i osud své vlády. Těžko říci, co jeho tak trochu znamená. Považujete protikrizová opatření za natolik důležitá, že by na jejich schválení měl záviset osud vlády?

Vláda, která neumí čelit tomu nejdůležitějšímu, tj. krizi, ztrácí své opodstatnění. Chce-li se držet u moci i v případě, že ve sněmovně neuspěje se svými představami, nemůžeme už mluvit o vládě, ale o "spolku korytářů".

Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) a řada dalších členů vlády opakuje, že cílem opatření je podpora zaměstnanosti a nezatížení veřejných financí...

V tomto případě řeší kvadraturu kruhu a ministr Kalousek se začíná blížit prezidentu Klausovi. Čím méně dělá, tím méně škodí. Protože především objem či rozsah opatření neodpovídá hloubce krize. Jde vlastně o dílčí opatření, která by mohla fungovat za normálních, nikoli však protikrizových podmínek. Ale opatření protikrizového charakteru se za podstatnějšího uvolnění prostředků nedají zvládnout.

Zmínil jste prezidenta Václava Klause, který se vyjádřil ve smyslu, že krize je jako chřipka - léčená trvá týden a neléčená sedm dní. Tedy že pomine i bez vládního pumpování peněz. Není na tom kus pravdy?

Kdyby to byla běžná výchylka, ekonomika by se určitě dokázala nějak zhojit. Ale dnes už je vysoká shoda na tom, že bude světová ekonomika zasažena daleko hlouběji, a tudíž se sama bez významných velkých ztrát z toho nedostane. Protikrizový zásah je potřebný, ale současně tu vzniká druhé riziko: různí dravci berou krizi jako příležitost k podnikání.

Co tím konkrétně myslíte?

Zkrátka, žraloci budou požírat malé ryby a za veřejné peníze bude chtít leckdo podnikat. Proto je nezbytná odpovědnost státu v oblasti komplexního, nikoli parciálního lobbistického přístupu a ujasnění si určitých strategických perspektiv. Nikdo jiný než stát nemůže přijít s komplexním řešením.

Úhelným kamenem opatření má být snížení sociálního pojištění, které platí firmy za zaměstnance. A také zrychlení odpisů pro firmy. Připadá mi, že stát chce zase podporovat živnostníky, firmičky, firmy a podniky, tj. ty bohatší. Ztrácí se mi tu člověk-zaměstnanec. Vám ne?

Tak bych to asi neřekl.

Budu ráda, když mi to vyvrátíte...

Malé firmičky rozhodně nejsou ty, které na krizi vydělají. Navíc sektor malého a středního podnikání vytváří dnes v ČR 60 procent veškeré zaměstnanosti. Takže pomoc v této oblasti je opravdu důležitá. Ale pokud vytáhnu 18 miliard korun ze sociálního pojištění, bude to znát. Snížení sociálního pojištění je jednou z nejpodstatnějších výhrad, které k vládnímu balíčku - kromě toho, že je dílčí a nedostatečný - má KSČM. Ještě nás tam bude dráždit smluvní volnost při uzavírání částečných pracovních úvazků. Do balíku opatření se sice nedostal švarcsystém, ale o sníženou ochranu práce vláda usiluje nadále. To jsou dvě naše hlavní systémové výhrady. Myslím, že v tom se shodneme i s ČSSD.

Vláda však tvrdí, že snížením sociálního pojištění zachrání 50 až 70 tisíc pracovních míst. Není to přehnané? Neříká však, co to udělá například s penězi na důchody, na sociální dávky.

Vláda de facto nevyplatí žádné peníze, pouze přiškrtí příjmy ze sociálních systémů. Tím odsouvá problém v čase a buď bude v budoucnu vytvářet velké nerovnováhy nebo se bude zesilovat přenesení odpovědnosti z pojišťování systémů na jednotlivce. Z tohoto pohledu se nedá argumentovat tím, že zachraňuje tento sektor, ona se totiž za něj pouze zbavuje odpovědnosti.

Jde mi o to, zda nebudou v systému chybět peníze na valorizaci důchodů či podpory v nezaměstnanosti?

Tady nejde o aktuální stav pro účty k určitému řekněme únorovému datu. Na příslušných účtech pochopitelně peníze jsou. Pokud jde o valorizační schémata, pro letošní rok se předpokládá nižší inflace. Ale pojišťovací systémy jsou poměrně objemné a pokud dlouhodobě jejich příjmy podvážeme, mohly by se do potíží rychle dostat. Vláda místo toho, aby zvážila větší podporu na straně výdajů, z hlediska krize na příští rok připravila návrat progrese daní, a zlepšila příjmovou základnu státního rozpočtu, tak jen přerozděluje onu zátěž a vlastně nic neřeší.

Vláda počítá s určitým propadem ekonomiky, ale ekonomové už nyní hovoří o propadu mnohem větším. Nemůže se stát, že ve chvíli, kdy budou o opatřeních rozhodovat poslanci, bude skutečná situace už zcela jiná?

To je velmi pravděpodobné. Vláda zatím záporné hodnoty vývoje HDP (hrubého domácího produktu - pozn. red.) bere pouze jako krizový scénář. Pokud by došlo k naplnění prognózy minus dvě procenta HDP, dostáváme se k významnějším výpadkům peněz. A podpora ekonomiky i přifouknutí sociálního polštáře by se musely udělat daleko masivněji. Tudíž toto opatření s datem předjaří 2009 je opět pouze jakýmsi chytáním tygra za ocas, půlkrokem, který by udržel zbytky politického kreditu vlády. Není však připravován s ohledem na věci příští. To je, že krize by měla minimálně pokračovat i v příštím roce.

Premiér Topolánek má seznámit sněmovnu s návrhem vlády na řešení krize zítra, v březnu má vláda předložit poslancům protikrizová zákonná opatření. Kdy KSČM oficiálně představí svou představu řešení?

Zítra k informaci Mirka Topolánka určitě vystoupíme. Ale je to pouze informace, o vládních opatřeních se rozhodovat ještě nebude. Sněmovna však může dát vládě nějaký úkol, popřípadě jí některé věci vytknout. Jde o formulaci usnesení k předkládané informaci. Pokud jde o debatu o protikrizovém balíčku, která nás čeká na jaře, zásadní spor se asi povede o to, zda má být ještě dopracován, zda by neměla být tato otázka spojena s důvěrou vlády. A pak - zda se onen balíček má skutečně projednávat jako jeden materiál a hlasovat o něm souborně. Nebo zda pozitivní věci, jako jsou zrychlené odpisy, kapitalizace společností, které se věnují garancím úvěrů a zahraničnímu obchodu atd., by se neměly oddělit. Ve vládních představách jsou věci s krátkodobou a také dlouhodobějí účinností. O věcech krátkodobého charakteru by se mělo hlasovat jednotlivě, protože dlouhodobého přístupu k dopadům krize, je třeba dělat některé kroky urychleně. Pokud na to vláda nebude slyšet, pak odpovědnost padá pouze na ni.

Sociální demokraté hodlají urychleně předložit návrhy zákonů k řešení krize, chystá se k obdobné iniciativě KSČM?

Co vše bychom měli předložit ve formě vlastní poslanecké iniciativy bude předmětem nejbližších jednání poslaneckého klubu i stranických orgánů. Klub zasedá dnes, Výkonný výbor ÚV KSČM v pátek. Zde by mělo padnout rozhodnutí, kdy a s čím půjdeme sami do boje, kde se v opozici budeme snažit o dohodu a kde nabídneme náměty k širší diskusi napříč politickým spektrem. Zejména dlouhodobější systémová opatření je třeba prodiskutovat v širším spektru, aby se mohla opřít o pevnější mandát.

autor: Marie Kudrnovská
zdroj: Haló noviny