Odbory nesouhlasí s plány ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na snížení podpory v nezaměstnanosti. Podpora je už nyní v evropském srovnání nízká a pobírá ji jen asi třetina všech uchazečů o zaměstnání. Jurečka o omezení podpory v nezaměstnanosti mluvil se zástupci Národní ekonomické rady vlády (NERV), konkrétní změny ale neoznámil.
»Jsme zásadně proti,« řekl Naší pravdě předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska Stanislav Grospič. »Česká republika je v hluboké krizi, je obrovská inflace a navíc řada podniků avizuje, že vzhledem k růstu cen vstupů bude muset přikročit k propouštění. Ostatní státy EU se připravují na další eskalaci krize. V této situaci vůbec nemá logiku, aby se podpora v nezaměstnanosti snižovala a operovalo se tím, že nyní je nezaměstnanost nějakých 3,5 procenta. Úspory státního rozpočtu se musejí hledat jinde, a vláda hlavně musí řešit hrozbu likvidace výrobních odvětví a propouštění.«
Jiří Vaňásek z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) upozornil, že k 30. září pobíralo podporu v nezaměstnanosti zhruba 74 500 lidí, což je 29 procent všech uchazečů o zaměstnání. Průměrně se podpora vyplácí tři měsíce, tedy jen část doby, po kterou je na ni nárok, řekl. »Průměrně uchazeči o zaměstnání pobírají 9950 korun měsíčně, tedy se rozhodně nejedná o ‘štědrý systém’, jak uvedl pan ministr Jurečka. Maximální částku 21 488 korun pobíralo pouze 3513 uchazečů o zaměstnání naopak minimální částku 4500 korun 16 616 uchazečů o zaměstnání,« uvedl Vaňásek.
Co s dlouhodobě nezaměstnanými?
Podle něho lze v principu podpořit snahu o rychlejší nástup lidí do zaměstnání. »Ale je třeba se zaměřit na cílovou skupinu dlouhodobě nezaměstnaných, jichž je v evidenci úřadu práce asi 90 000. Tito lidé však jsou v evidenci déle než 12 měsíců a podporu v nezaměstnanosti již nepobírají,« řekl Vaňásek. Také on kritizoval načasování úprav v době hospodářské recese. »ČMKOS nemůže souhlasit s takovýmto návrhem, a to zejména v době, kdy jsou vážné obavy, že může docházet k propouštění zaměstnanců. Z řady studií vyplývá, že 25 procent zaměstnavatelů je připraveno propouštět a dvě třetiny nebudou dále nabírat nové zaměstnance,« uvedl.
Jurečka uvedl, že při nejnižší nezaměstnanosti v EU a velké poptávce na tuzemském pracovním trhu chce snížit podle něj poměrně štědrou podporu v nezaměstnanosti. »Abychom lidi motivovali si hledat práci velmi rychle. Pracujeme na tom návrhu a chci, abychom jej dokázali uvést v účinnost třeba v průběhu prvního pololetí příštího roku,« řekl.
NERV chce utáhnout šrouby
Jurečka po jednání vlády s NERV mluvil také o úpravě kurzarbeitu. Když se pomoc v době částečné práce aktivuje a bude finančně nákladná, měla by podle něj být i finančně návratná. Odbory podle Vaňáska nemají výhrady k nařízení vlády, které by řešilo spuštění kurzarbeitu v případu nedostatku plynu a zavedení sytému regulace jeho dodávek. Chybí jim ale opatření, které by řešilo kurzarbeit v případě, že firmy v důsledku zdražení energií nebudou moci nadále plnit své zakázky.
NERV vládě představil své návrhy na dlouhodobé zlepšení salda veřejných financí. Jsou mezi nimi plány na zvýšení daní, zvýšení věku pro odchod do důchodu či omezení některých státních podpor. Konečné rozhodnutí o návrzích bude na politickém rozhodnutí Fialovy vlády.
(red)
