Není pochyb o tom, že hlavními hrdiny „koronavirové krize“ jsou zdravotníci. Opakovaně se jim oprávněně děkuje a tleská. Neméně důležité ale je, že ministerstvo zdravotnictví letos schválilo zdravotníkům odměny za nasazení v době epidemie. Do systému se i díky dlouhodobému tlaku KSČM proto dostalo navíc 11, 5 miliard korun. To ale stačit nebude, protože se české nemocnice dlouhodobě potýkají s podfinancováním a chybí peníze nejen na zvýšení platů a mezd, ale také na léky, zdravotnický materiál, rozvoj nemocnic a pokrytí inflace. Statisticky se odměňování zdravotníků průměrně navyšuje, ale často za cenu neúměrných přesčasů a zhoršování pracovních podmínek. To způsobuje odchod zdravotnických pracovníků i mimo zdravotnictví. Stále také trvá rozdíl mezi platem sester ve státních nemocnicích a mzdou v krajích nebo u jiných zřizovatelů, ten je až 7000 korun. Tím se prohlubuje nedostatek lékařů a sester v nemocnicích zřizovaných kraji.
Nový ministr zdravotnictví připustil, že personálně se zdravotnictví dostává do problémů a nápor bude, vzhledem k současnému vývoji, narůstat. V některých fakultních nemocnicích je až 220 zaměstnanců v karanténě nebo izolaci, což vede k zavírání oddělení. K 26. září bylo podle dat České lékařské komory aktuálně nemocných 1700 lékařů, sester a dalších zdravotníků. Od 19. září, za který má komora data, přibylo stovky nových případů. Nemocnice tak budou nuceny zřejmě oslovit bývalé zaměstnance a také mediky. V šestých ročnících lékařských fakult by mohlo být k dispozici 1000 až 1200 lidí a teoreticky je možné využít i páté nebo nižší ročníky. Pomoci by mohli i dobrovolníci Českého červeného kříže. Nemocnice budou muset aktualizovat své pandemické plány, rozdělit provozy na infekční a neinfekční část a možná i omezit, stejně jako na jaře, plánované neakutní operace, dlouhodobá vyšetření a další zbytnou péči. R. Prymula ale není pouze ministrem covid-19, ale také ministrem odpovědným za celé zdravotnictví.
Aktuálně je ministerstvo povinno vydat do konce října úhradovou vyhlášku. Ta vychází z dohod mezi zdravotními pojišťovnami a zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče. Veřejné zdravotní pojištění bude příští rok hospodařit s 381,5 miliardami korun a návrh počítá s tím, že bude vybráno až o miliardu méně než pojišťovny vydají. Započtené ale nejsou náklady na testování podezřelých na nákazu covidem-19 a úhradu případné vakcíny. Podle odhadů půjde o dalších šest až sedm miliard korun, které budou pojišťovny čerpat z rezerv. Návrh úhradové vyhlášky také vůbec nepočítá s navýšením odměn pro zdravotníky. Odbory jednají o 15 procentním navýšení a je třeba je v tomto úsilí podpořit. Bez lidí se totiž skutečně zdravotní péče poskytovat nedá.
