Boj s fašismem
Světová média upozorňují na pravicový výsledek místních voleb ve Francii. »Nebezpečí extremismu v Evropě«, volají poplašeně. Měli bychom si proto uvědomit, jaká je skutečnost a jak proti ní bojovat.
Situace ve Francii není ničím výjimečným. Pravice volebně ožívá v mnoha zemích EU, zapojuje se do vlád, vypracovává si vlastní »institucionalizaci«. Jobbik v Maďarsku, dobře organizovaný, děsící cikánské a židovské komunity, třetí po volbách z 6. dubna. Opravdoví Finové ve Finsku, rasističtí a xenofobní, dosáhli 19 % hlasů v zákonodárných volbách coby třetí nejvíce volená strana roku 2011. Zlatý úsvit v Řecku, poté, co za trestuhodné spoluúčasti vlády zorganizoval milice proti přistěhovalcům a stál za násilnými útoky proti komunistickým radikálům, získal v červnu 2012 sedm procent hlasů.
Nizozemská Strana za svobodu, xenofobní, populistická a islamofobní, měla vládní dohodu s pravicí do roku 2012 a ve volbách získala 15,4 % hlasů. Ve Švédsku, v zemi, kde bylo v roce 2012 spácháno 5520 zločinů motivovaných rasovou nenávistí, jak uvedla Švédská národní rada pro prevenci zločinů, je strana Švédští demokraté na třetí příčce před volbami, jež budou koncem letošního roku, v nichž by podle průzkumů získala 10,8 % hlasů. V Dánsku Lidová strana, která výměnou za parlamentní podporu konzervativních vlád v letech 2001-11 (včetně Anderse Rasmussena, současného generálního tajemníka NATO) dokázala schválit protiimigrační zákon, byla třetí v místních volbách roku 2013.
V Estonsku ministr obrany vyhlásil podporu členům Aliance bojovníků za svobodu Estonska, nacistické organizaci (složené z veteránů SS), na jejich výročním setkání. V Lotyšsku, Litvě a Polsku mají tamní vlády síly nebo seskupení, jež zahrnují ultrapravicovou ideologii do ústavní moci. V Rakousku Svobodní dosáhli v loňských volbách téměř 21 %. Strana, která vydržela ve vládě coby uskupení... Ve Velké Británii daly sdělovací prostředky velký význam UKIP, xenofobní a nenávistné vůči rumunským přistěhovalcům, ale v průzkumech stoupající vzhůru.
To je stručný a neúplný rámec EU. Ale místo vyjadřování obav je nutné pojmenovat příčiny a ty, kteří jsou za ně zodpovědní. Regresivní civilizační politika EU je spolu s pokusy rozbít národní suverenitu hlavním důvodem, protože v sobě drží ze společenského pohledu reakcionářské živly, nacionalisty a vnucuje četným zemím mocenské zájmy a xenofobii, což je dost zjevné v otevřených i nevyslovených projevech rozdělení Evropy na »bohatý, pracovitý a organizovaný sever« a »chudý, líný a nezodpovědný jih«.
Ale měli bychom se podívat hlouběji. Hollande i další jako on, kteří teď vyzývají k republikové unii proti ultrapravici, jsou titíž, kteří podporují fašistické a nacistické síly na Ukrajině, ti samí, kteří podporují rasistickou politiku Izraele nebo reakcionářské náboženské síly uprostřed Sýrie. A tato reflexe nás vede ke dvěma dalším: první, posun Evropy doprava uvnitř stranického spektra. Pravice hájí a provozuje stále pravicovější politiku, následována sociální demokracií, s toutéž politikou, jež se dotýká její základní podstaty, viditelné ve Francii a ve »Svaté alianci«, která rozhoduje o směřování Evropy. Druhá je, že silné komunistické strany, zasazené do středu mas - nesoucí skutečně přelomovou alternativu vůči politice pravice a Evropské unie, s osvědčenou politikou a dědictvím antifašistické jednoty - a třídního a masového odborového hnutí, by měly zastavit nástup fašismu. A to je naše historická zodpovědnost!
Angelo ALVES
mezinárodní oddělení PCP, 4. 4. 2014 pro Avante!
Překlad Vladimír SEDLÁČEK
