Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bojím se, že z vládních slibů zbude jen pára

 

Rozhovor Haló novin s Vlastislavem Antolákem, senátním kandidátem KSČM v obvodě Zlín - Vsetín

Někteří voliči KSČM mají se Senátem trochu problém. Jak je přesvědčit, aby k podzimním volbám přišli?

V roce 1996 komunisté vytvořili takový slogan Do Senátu proti Senátu. Zpočátku to znělo dobře. Ale časem se, myslím, ukázalo, že to nebylo nejšťastnější, že Senát smysl má a musela to uznat i většina představitelů KSČM. Ano, i já byl zpočátku proti Senátu a dodnes si myslím, že druhá komora parlamentu je na naši malou republiku příliš velký luxus. Nicméně v minulém období se několikrát ukázalo, že Senát, když byl levicový, leccos proti pravicové vládě uhájil.

Když už tedy Senát je, koukejme, aby byl i s komunisty. To vůbec neznamená, že by Senát neměl být reformován. Osobně jsem pro snížení počtu členů Senátu, a ovšem i pro snížení počtu členů sněmovny. Možná je to odvážný nápad, ale lidé by, myslím, ocenili, kdyby s tímto programem komunisté přišli. Naopak jsem pro to, aby byly posíleny kontrolní pravomoci Senátu. Senát by měl být klíčovou kontrolní institucí.

Co potřebuje volební obvod, v němž kandidujete, nejvíce?

 

 

 

Zlín potřebuje vyrábět. Stát bohužel zkouší pomáhat v této oblasti jediným způsobem, tzv. průmyslovými zónami. Není to vždy šťastné. U nás v kraji máme tzv. Holešovskou zónu. Mohu vás ujistit, že je to černá můra nás všech. Sám jsem pro ni zvedl ruku. Pak jsem se dozvěděl, že se tam našly podzemní vody. Dlouho se to drželo pod pokličkou. Jednalo se o tom, že tam bude Hyundai. Opravdu nevíme, proč odešli, ale to je obří firma, která si umí získat informace, takže podle mého soudu se o té spodní vodě dozvěděli a pláchli. Tím celý projekt vybouchl. Dneska se tam lidé projíždějí na kolečkových bruslích. Přitom to mělo být průmyslové jádro Zlínského kraje. Mají tam sídlo asi dvě firmy, ale to je pouhý tyátr, protože tam zkrátka jen přestěhovali fabriku z Otrokovic. Takže s čísly zaměstnanosti slavná Holešovská zóna nepohnula ani trochu. Ovšem v Praze se uspořádalo několik vznešených konferencí o jejím využití, to ano.

Změní něco současná vláda?

Zaznamenal jsem, že pan Sobotka si jednou Holešovské zóny a problému zaměstnanosti ve Zlínském kraji všiml. Všiml si tehdy, když se mluvilo o tom, že by bývalý slušovický předseda JZD František Čuba mohl jít do vlády jako ministr zemědělství. Tehdy Sobotka přislíbil pomoc. Kraj si od té chvíle slibuje, že snad svůj slib splní. Jenže od doby vyslovení tohoto slibu uplynula už nějaká voda a já začínám mít nepříjemné pocity. Nerad bych se dočkal toho, že sliby pana Sobotky odplynou jako ta voda. Zatím stále slyšíme dokola jednu větu: »Získávají se investoři«.

Bohužel, tuhle větu už dobře známe z éry vlády pravice. Něco se však udělat musí, nezaměstnanost v kraji je stále vysoká, přes devět procent. Zlínská průmyslová základna se stále ještě nevzpamatovala. To samé ve Vsetíně, kde klekla Zbrojovka se šesti tisíci zaměstnavateli.

Mám velké obavy, aby z velkých vládních slibů nezůstala nakonec jen pára. Systém vlády mi někdy přijde pomatený. První rok vláda nedělá nic, protože věci se musí teprve připravit a vydiskutovat mezi koaličními partnery. Pak se rok něco dělá, ale dva roky před volbami už se všechny bolestivé a podstatné kroky raději odloží, protože už je před volbami a to je potřeba ukázat občanům vlídnější tvář…

Současnou vládu, jak cítím, nevnímáte dvakrát pozitivně.

Sto dnů hájení už je dávno pryč a myslím, že můžeme říct naplno, že tato vláda zatím nic nepředvedla. Je pravda, že mezinárodní situace je pro Sobotku nepříznivá, ale jako prozíravý politik s tím měl počítat. Velice se obávám, že Sobotkova vláda nesplní, co slíbila. Nezdá se mi, že by Bohuslav Sobotka byl silným premiérem. Myslím, že nedokáže uhlídat různé střety zájmů. Ostatně, ten největší, který bije do očí – podnikání pana Babiše - vyřešit nedokázal. Tím oslabil sám sebe a předurčil osud této vlády. Myslím, že vláda ani nemusí vydržet čtyři roky.

Pan Babiš, to je samozřejmě téma samo pro sebe. Před volbami jsem se zúčastnil velké diskuse pana Babiše v letním kině. Nutno říct, že mu všichni tleskali a cítil jsem, že dokázal zmást lidi. Přesvědčit je, že když vybudoval velkou firmu, tak přeci musí umět řídit. Až se lidé z tohoto opojného snu o »byznysmenech, kteří to umějí a nemusí krást« probudí, čeká je nejspíše kocovina.

Jako bývalý učitel a ředitel školy jistě sledujete zejména ministra školství Chládka.

Ano. Musím přiznat, že zpočátku ve mně vyvolal obrovský optimismus, jeho slova se mi líbila. Začal mluvit o veřejné ochraně učitelů, o platech učitelů a dalších zásadních změnách.

Musí podle mne především vyřešit problém mistrů odborného výcviku. Pominula se pedagogická minima, Chládek na to upozornil, začal hovořit o výjimce pro mistry odborného výcviku, možná by mohli dálkově studovat dvouleté bakalářské studium. To by bylo přijatelné. Bez toho nevzkřísíme učňovské školství, které dostalo těžké rány. Vše začalo tím, když se za ministryně Buzkové přijal tzv. boloňský protokol a všechno se soustředilo na to, aby se zvýšil počet vysokoškoláku. Dosáhlo se až 65 procent vysokoškoláků, což je naprostý nesmysl. Když mluvím s ředitelem zbrojovky v Uherském Brodu, říká mi: pane učiteli, vždyť mě tady budou za chvíli vysokoškoláci zametat, udělejte s tím něco!

Zamlouvá se mi i vztah ministra školství k mateřským školám, jeho záměr, aby poslední ročník mateřské školy byl povinný. Myslím však, že tady narazí. Znamenalo by to peníze navíc. Krom toho by nastala tvrdá diskuse, zda platit na hlavu, nebo na třídu. Uvidíme.

Kam by měl ministr napřít podle vás síly zejména?

Bude muset pravděpodobně rozlousknout ořech gymnázií. Začíná se mluvit o omezení osmiletých gymnázií, která vyluxovala vynikající žáky z devítiletek, a třídy základek se vyprázdnily, což nutně vede k oslabení kvality základních škol. Já jako učitel vím dobře, že přítomnost dvou tří premiantů tvoří kvalitu třídy. Oni táhnou zbytek nahoru. Když odejdou, celá kvalita vzdělávání poklesne. A to nemluvím o snaze nacpat do základních škol žáky ze škol, které kdysi byly nazývané zvláštní. Kombinace těchto dvou faktorů může základní školství v této zemi naprosto zdevastovat.

Navíc kvalita osmiletých gymnázií se nedá srovnávat s gymnázii v minulosti. Jestliže osmiletá gymnázia absorbovala třicet procent všech žáků, znamená to, že tam chodí i čtyřkaři. To je přeci nesmysl.

Tento úkol však nestojí jen před vládou, zřizovateli osmiletých gymnázií jsou kraje, oni musí mít odvahu do toho zasáhnout.

A co státní maturity, osvědčily se?

Bohužel, chtělo by to změnu. Vysokoškolští profesoři nám dnes natvrdo říkají: proboha, co nám to posíláte za materiál?! Maturita by měla být státní, povinná pro všechny typy středních škol, krom některých učňovských oborů s maturitou. Měla by tam být matematika, čeština, cizí jazyk a jeden volitelný předmět. Státní maturita by měla být maturita s vyšší kvalitou, která dá vysokým školám záruku, že absolvent je schopný studia na vysoké škole. Jiná věc je systém státních maturit. To, co vymýšlí CERMAT a spol., to je jedním slovem hrůza. Stojí to naprosto zbytečně desítky milionů.

Jan STERN