Bombardování Jugoslávie byl zločin proti lidskosti
Bombardování Srbska a Černé Hory před 20 lety letouny NATO bylo porušením mezinárodního práva. Velká kritika, vlastně hanba směřovala k Severoatlantické alianci od účastníků nedělní večerní akce před srbským velvyslanectvím v Praze. Akce, jejíž atmosféru dotvořily hořící svíce, začala ve 20 hodin symbolicky zvukem poplachových sirén. Právě v tento okamžik 24. 3. 1999 začalo NATO svou agresi vůči slovanské zemi. Předseda pořádající organizace Přátelé Srbů na Kosovu Václav Dvořák připomněl, že za 78 dní bombardování zahynulo 2500 občanů, z toho osm desítek dětí. Zničeno bylo 25 000 budov, 460 km dálnic, 14 letišť, 19 nemocnic a poliklinik, 18 mateřských škol a jeslí, 69 škol, 176 historických památek, 44 mostů, vystříleno bylo 420 000 projektilů, shozeno 37 000 zakázaných kazetových bomb... V dalších letech vzniknuvší samostatné Kosovo (2008) vytržením ze Srbska je »státem řízeným gangstery«,zdůraznil Dvořák. Ti, kteří stojí v čele, jsou váleční zločinci, ovšem mají silné ochránce v EU, USA a NATO. Na pietní akci promluvilo několik současných i bývalých poslanců. Jaroslav Foldyna (ČSSD), jenž přivítal účastníky také srbsky, srovnal roky 1938, resp. 1939, kdy Československu chtěli přijít na pomoc srbští dobrovolníci, s rokem 1999. Tehdy Česká republika zradila blízký slovanský národ a česká vláda, několik dnů po vstupu země do NATO, souhlasila s přelety bombardérů NATO směřujícími na Bělehrad. Vzdušná agrese byla v rozporu s článkem 1 Washingtonské deklarace (zakládací listiny NATO), a nikdo se za ni neomluvil, zdůraznil Foldyna. Dále připomněl jednu konkrétní oběť náletů, tehdy tříletou holčičku Milicu. »Dnes by jí bylo 23 let. Kdo se za její zavraždění omluvil? Nikdo!« zvolal emotivně. Podle něho ti, co bombardovali, »jsou agresivní, protože jim ujíždí vlak«, a šíří nepřátelství mezi národy. Odpůrcem »humanitárního bombardování« byl vždy, jak sám řekl, Václav Klaus ml., jenž protestoval proti agresi i před 20 lety. Dodnes nesouhlasí s tím, že válka měla, dle závěrů Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, jen jednoho viníka. Na stejném místě, před budovou Velvyslanectví Srbské republiky v Mostecké ulici, postával před 20 lety také tehdejší poslanec PS PČR a současný europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM). Tehdy předal na americké a německé ambasádě petici protestující proti tomuto agresivnímu kroku. Paradoxem je, že Tomáš G. Masaryk i Edvard Beneš využili srbských cestovních pasů, aby první z nich mohl prchnout z Rakouska-Uherska a druhý studovat ve Francii. »To nás zavazuje, abychom podporovali úsilí srbského národa o jeho územní integraci.« Ať žije československo-srbské bratrství! Jménem srbské menšiny v ČR vystoupil Milutin Iljič, podnikatel žijící v Praze. Poděkoval, že jsou i v ČR občané, kteří nepodléhají zmanipulovaným médiím. Zvolal, »ať žije československo-srbské bratrství!« Zvláštní nádech měla vystoupení dvou někdejších členů vlády Miloše Zemana, Ivana Davida a Jana Kavana. David byl jedním z trojice ministrů, kteří ve vládě při nočním zasedání hlasovali proti přeletům (dalšími byli Eduard Zeman a Vladimír Špidla). »Ty tři hlasy nestačily. Bylo to selhání, ne chyba,« řekl David s odkazem na aktuální výrok současného českého prezidenta. Připomněl celoživotního obhájce Srbů a důrazného kritika NATO, zesnulého profesora Rajka Dolečka. »EU měla na této válce podstatný podíl,«zdůraznil David. Někdejší ministr zahraničí Jan Kavan byl v jiné situaci. Právě jemu volal někdejší generální tajemník NATO Javier Solana a žádal rychlé odsouhlasení bombardování, k čemuž také na nočním jednání kabinetu 19. března 1999 došlo. Pod silným Solanovým tlakem prý už nic nezmohli. Kavan aspoň obratem s řeckým kolegou založili česko-řeckou mírovou iniciativu, jež měla svůj význam. Kavan potvrdil, že výrok o tzv. humanitárním bombardování, kterým hlasatel pravdy a lásky Václav Havel »vstoupil do dějin«, byl opravdu vyřčen – stalo se v rozhovoru s francouzským novinářem. Nic není ztraceno, dokud to nevzdáme Na akci, jež se protáhla na půl druha hodiny a navštívilo ji mnohem více občanů než obvykle, promluvili i někdejší poslankyně Jana Volfová, zástupce spolku Poláci za srbské Kosovo Marek Skawinski a Eva Novotná z OI Ne základnám, podle níž »politici učinili naši zemi součástí zločinecké organizace NATO« a dopustili se zločinu, za který musí být voláni k odpovědnosti. Ondřej Kazík z Českého mírového hnutí informoval, že v současné době probíhá i za účasti českého zástupce mezinárodní mírová konference v Bělehradě. Dříve, než na závěr zazněla srbská a česká hymna, promluvila spisovatelka Lenka Procházková. »Je neskutečné, kam se posunul obdivovatel Gándhího a přítel dalajlámy,« řekla v narážce na Václava Havla a odsoudila exministryni zahraničí USA Madeleine Albrightovou, jíž letos 12. března předal ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) záslužnou medaili. »Truchlit je lidská přirozenost, ale to už dnes nestačí. Jediné, o co se můžeme opřít, je odvaha. Nic není ztraceno, dokud to nevzdáme my, lidé!« (mh) FOTO – Haló noviny/Roman BLAŠKO
