KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Jak vnímáte dnešní politickou situaci v ČR?

Politickou situaci posledních 20 let vnímám jako dlouhodobě trvající velmi negativní společenský vývoj. Současnost vnímám jako morální selhání společnosti, která není schopna se tomuto negativnímu vývoji bránit, přestože většina občanů se současným stavem nesouhlasí, dokonce na něho doplácí a přeje si změnu.

Podal jste v minulosti trestní oznámení nejen na privatizační mafii, ale i na spolupracující policisty a státní zástupce. Jakým způsobem to ovlivnilo váš život?

Můj život to příliš neovlivnilo. Střetl jsem se s něčím, co negativně ovlivnilo život nás všech. Mě osobně získané zkušenosti posílily díky poznání souvislostí. Poznal jsem, jak se u nás prováděla privatizace státních podniků, tedy rozkrádání státního majetku. Poznal jsem, jak bylo možné získat státní podnik mnohasetmilionové hodnoty zdarma, tedy bez jediné vlastní koruny. Měl jsem možnost sledovat práci Policie ČR, nejdříve vyšetřovatele, dozorujícího státního zástupce a později celé soustavy trestněprávních orgánů. Zpočátku jsem důvěřoval vyšetřování, později jsem pochopil, že něco není zcela v pořádku.

 

Opakovaně jsem podal trestní oznámení na vyšetřující policisty, na dozorujícího státního zástupce pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a napomáhání trestné činnosti velkého rozsahu. Žádným z trestních oznámení se Policie ČR nezabývala, ačkoliv jí to přikazuje trestní řád. Státní zastupitelství nereagovalo na stížnost pro průtahy v řízení. Poznal jsem konkrétní případ privatizace jednoho státního podniku, který pro ČR znamenal ztrátu čtvrt miliardy Kč a vzestup kariéry vyšetřovatele, který se z poručíka vypracoval na podplukovníka GIBS. GIBS nebo ÚOOZ jsou úřady Policie ČR, které jsou plné podplukovníků a plukovníků s vysokými měsíčními odměnami, kteří nemají v některých případech zájem řešit závažnou kriminální, trestnou činnost velkého rozsahu. V tomto případě je to možná právě proto, že se na trestné činnosti podílí sami policisté.

Nakonec jsem dospěl k závěru, že na rozkrádání státu spolupracovali policisté, státní zástupci, celý náš trestněprávní systém. Proto dnes vím, že stát zcela selhal a neplní svou funkci. Otevřeně říkám, že žijeme v neprávním státu a jsem schopen to prokázat. Navrhoval jsem Policii ČR, že jsem ochoten vypovídat a předložit o tom důkazy. Ze strany Policie ČR nebyl nikdy zájem. To jen moje přesvědčení potvrdilo. Potvrzuje to také fakt, že na internetu a sociálních sítích je mnoho komunit, které o současném stavu justice komunikují jako o justiční mafii.

Jaké vize jste vkládal do Holešovické výzvy? Splnily se, alespoň částečně?

Uvědomoval jsem si celou dobu od roku 1997, že je nutné na rozkrádání státu upozornit. Proto jsem založil a vedl krátký čas občanské hnutí, které v roce 2001 podalo návrh na vypracování zákona, který by neumožnil tunelování, převádění zadlužené firmy a její přepisování v obchodním rejstříku na nového majitele, tzv. bílého koně. Můj návrh jsem v současné době vložil do systému www.podnety.cz. Naším návrhem se poslanci tenkrát vůbec nezabývali, ale ani dnes je celý systém občanských připomínek, podnětů k řešení, nezajímá. ČSSD v té době vyhlásila akci Čisté ruce se špinavýma rukama. Proto jsme se shodli v prosinci 2011 na tom, že je nutné s tím něco udělat. Otázka zněla: Jak? Navrhl jsem čtyři základní body na jednu stranu papíru A4, které obsahovaly jednak stručnou analýzu - stát je rozkraden a zadlužen, dále způsob – bez anarchie a demagogie. Jak - odvolání vlády, nové volby. Cíle - obecné referendum, odvolatelnost, trestní odpovědnost politiků, prokázání původu majetku, ukončení zadlužování státu a posluhování cizím zájmům.

Vyžadovalo to jediné, aby se spojily všechny občanské iniciativy případně i s odboráři, kteří byli se svými stávkami do té doby neúspěšní a dokonce byli některými politiky označováni za lůzu. Uvědomovali jsme si, že nespolupráce ČSSD s KSČM na základě bohumínského sjezdu jen nahrává těm, kteří měli zájem na rozkrádání státu. Levice nebyla schopna odhlasovat nedůvěru vládě, a to ani přesto, že ve vládě byla populistická politická strana Věci veřejné a zdálo by se, že levicové strany podpoří.

Proto jsem připravil v lednu 2012 v Praze konferenci, kde jsem předpokládal, že se sejdou zástupci všech občanských iniciativ. Doufal jsem, že i zástupci odborářů, a že se společně dohodneme na postupu, jak přinutit vládu k odstoupení a parlament k vyhlášení nových předčasných voleb. Občanské iniciativy, jako ProAlt a další, zaujaly pozorovací taktiku a čekaly na výsledek. Holešovskou výzvu kopírovaly v roce 2012 odbory, které připravily hnutí STOP vládě, se kterým se jim podařilo svolat v Praze dvě velké demonstrace, které zřejmě měly vliv na to, že se konaly předčasné volby. Jednalo se o koordinovaný postup lidí, kteří byli ochotni se organizovat, měli prostředky i organizační zkušenosti.

Holešovskou výzvu mezitím ovládli lidé bez práce, také bez domova, kteří se domnívali, že mají motivaci a oprávnění větší než já, k organizování občanských nepokojů. Co jim chybělo, byla kvalifikace, schopnost organizovat se a nepodléhat primitivnímu antikomunismu. Nebyli ochotni spolupracovat se zakladateli a autory Holešovské výzvy, radikalizovali se a tím Holešovskou výzvu zničili. Oni totiž zapomněli na to, že mají levicové požadavky, ale prosazovali za každou cenu antikomunismus. Nevěděli, jestli představují pravici, nebo levici. Proti pravici bojovali tím, že požadovali předčasné volby a odvolání pravicové vlády, ale s levicí nechtěli spolupracovat. Zcela logicky museli zůstat osamoceni. Síla Holešovské výzvy byla v myšlence a ta nakonec byla naplněna. Předčasných voleb jsme dosáhli. Velmi bych si ještě přál, abychom zavedli celostátní i regionální systém občanských připomínek a návrhů jejich řešení tak, jak je prezentuje občanské sdružení www.podnety.cz.

Myslíte si, že Česká republika plní svou úlohu, která je jí dána Ústavou ČR?

Nejsem právník, ale jak jsem již uvedl, domnívám se, že ČR je již delší dobu neprávním státem, že u nás rozhodují více oligarchové a jejich, dříve naše, peníze. Stát selhává proto, že tu nefunguje Policie ČR a soustava státních zastupitelství a v konečném důsledku má moc justiční mafie ovládaná oligarchy. Když jedete přes náměstí, kde kontrolují policisté parkování vozidel, nebo vidíte policejní vůz na silnici, jak jeho posádka provádí silniční kontrolu, tak to je to, co nemám na mysli, tady policie funguje.

Víme však, že v případě Mostecké uhelné se u nás nevyšetřilo nic, že více se tomuto případu věnovala švýcarská policie. Už 15 let slyšíme stále stejná jména lobbistů, slyšíme a čteme o podivných machinacích s penězi a o podezřelém financování politických stran, o korupci, o zneužívání státních peněz ve výběrových řízeních, o předražených státních zakázkách, ale nikdy jsme se nedozvěděli, kdo přišel neoprávněně k milionovým, až miliardovým ziskům, aniž by musel tvrdě pracovat a jak byl potrestán nebo musel nahradit škodu. Lidé, kteří se dostali před dvaceti lety do funkcí ve státních úřadech, na ministerstva, do Poslanecké sněmovny, jsou v úřadech stále, a dokonce je jich snad dvakrát více než v minulosti. Poslanci si vzájemně neublíží. Vystudují souběžně s výkonem poslanecké funkce vysokou právnickou nebo jinou školu. Postaví si, nebo koupí dům nad jejich platové možnosti, ale prokazovat majetek nemusí, protože je nikdo k přijetí takového zákona nedonutí. Máme poslance, kteří nikdy nepracovali a sedí v parlamentu už tři, čtyři volební období. Poslanci nemají žádnou odpovědnost, nezodpovídají za obrovský státní dluh, který stále narůstá. Jenom proto dokáže zastávat poslanec současně funkci hejtmana nebo primátora a ještě být předsedou v poslaneckém výboru.

Nevím, k čemu máme ministerstva, když prakticky nemají koho řídit a nemají pravomoci zasahovat. Například ministr obchodu a průmyslu řídí koho, když všechny podniky a obchody máme soukromé. Koho řídí ministr zemědělství, když zemědělství je soukromé a téměř všechny potraviny pochybné kvality dovážíme? Zničili jsme asi 30 vlastních cukrovarů a dnes cukr dovážíme. Evropská unie nám diktuje kvóty, například, kolik smí zemědělci nadojit mléka. Tak k čemu potřebujeme ministerstvo zemědělství, když původní kravíny a prasečáky jsou plné německého odpadu nebo ojetých pneumatik, a nikdo to neřeší?

Náš stát nefunguje, jeho činnosti nikdo nekontroluje, nikdo není schopen rozhodnout. V případě vyšetřování trestních oznámení se zdlouhavě nejdříve řeší kompetence, potom se následně řeší, jestli se při vyšetřování dopustil pochybení vyšetřovatel, nebo dozorující státní zástupce, přitom každý zastává opačný názor a neexistuje nikdo, kdo by věc rozhodl. Když podáte stížnost, tak kontrolní odbory ministerstva spravedlnosti a ministra vnitra nemají kompetence zasahovat do pravomocí policie nebo státního zástupce. Je to tak, jak se to právě někomu hodí. A jak jsem uvedl, odpovědnost nemá ani ministr, ani předseda vlády, které dokonce nikdo o skutečném stavu neinformuje.

Poslanci řeší, jestli mohou dostávat v Poslanecké sněmovně alkohol. O životě nás občanů, o čem to skutečně je, ještě nikdy neslyšeli a nic podobného nemají zájem vědět. A už vůbec ne řešit. Každý z nich řeší nejdříve vlastní prospěch, jak si udržet židli, a teprve potom někde vzadu na posledním místě si uvědomuje, že musí o něčem hlasovat. Jak? To je přece jedno. Když nebude hlasovat on, bude hlasovat někdo jiný. Když to dnes nevyjde, tak to vyjde příště.

Najdou se v ČR ještě slušní podnikatelé, kteří jsou prospěšní státu? Odpověď Václava Prince na tuto otázku si přečtete ve čtvrtečním tištěném vydání Haló novin.

Radovan RYBÁK