Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čas na reformy vězeňství je pryč

Ilustrační FOTO - www.vscr.cz

 

Zuzka Bebarová Rujbrová: Pokud by aspoň část vězňů mohla získat kvalifikaci během výkonu trestu, měli by vyšší šanci zařadit se do společnosti.

Amnestie, kterou před dvěma lety nečekaně na Nový rok vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus, otevřela brány věznic šesti a půl tisíci vězňů a vězeňkyň. Podle Vězeňské služby se kvůli opakovanému páchání trestné činnosti již téměř čtvrtina z nich vrátila zpět za mříže. Ubytovací kapacity věznic, vazebních věznic a detenčních ústavů jsou nyní v průměru zaplněné z 93 procent.

Tresty prezident Klaus prominul krátce před tím, než mu skončil prezidentský mandát, zhruba 20 000 lidem, fakticky ale z věznic vyšlo jen 6471 z nich, protože řada odsouzených nestihla k výkonu trestu vůbec nastoupit. Podle mluvčí Vězeňské služby Hany Löffelmannové evidují statistiky k 22. prosinci již celkem 1498 staronových vězňů, kteří si svobodu nabytou amnestií nedokázali udržet.

»Podstatné je to, že při všech negativech, která Klausova amnestie znamenala, dala šanci Vězeňské službě a ministerstvu spravedlnosti přebudovat vězeňskou legislativu a vnitřní režim věznic, na což do té doby s ohledem na přeplněnost věznic nebyl čas,« komentovala pro Haló noviny předsedkyně sněmovního podvýboru pro vězeňství Zuzka Bebarová Rujbrová (KSČM), podle níž ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) tento čas promrhala, a navíc »jediný návrh, který mohl situaci zlepšit, vzala vláda zpět ze sněmovního projednávání«.

Před Klausovou amnestií počty vězňů průběžně rostly, v roce 2012 vyšplhaly na 23 337. Po amnestii pak průměrný počet vězněných poklesl na 16 388. Odborníci po amnestii odhadovali, že do dvou let se věznice opět zaplní. »Což se stalo,« odtušila poslankyně. »A nyní se opět blížíme k dvaceti tisícům vězňů, jenže čas na reformy pominul. Paní ministryně se místo toho věnovala mediálně vděčnému tématu - personálním změnám ve vedení Vězeňské služby.« Údaje na webových stránkách Vězeňské služby uvádějí, že počátkem letošního prosince bylo za mřížemi celkem 18 711 lidí.

Po amnestii zrušilo ministerstvo spravedlnosti kvůli úbytku vězňů věznici v Drahonicích. Vězeňská služba také zakonzervovala tři pobočky věznic, a to bývalé utečenecké tábory ve Velkých Přílepech u Prahy, Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku a Poštorné u Břeclavi. Změněná situace se však nyní promítá do dalšího opatření - ženská věznice ve Velkých Přílepech, jež vznikla jako pobočka ruzyňské vazební věznice, se v prvním čtvrtletí příštího roku kvůli nárůstu počtu odsouzených žen otevře znovu. Bezpečnostní sbor v budoucnu počítá i s využitím zbývajících objektů.

»Dokonce se uvažovalo o rozšíření kapacit věznic, které se měly stát rezervou pro uprchlické tábory,« poznamenala Bebarová Rujbrová, jež předpokládá, že se ani Česká republika nevyhne trendu Evropské unie přijímat uprchlíky. »Tedy soudím, že do budoucna budou tyto objekty potřebné i pro resort ministerstva vnitra jako uprchlické tábory.«

Podstatná je převýchova vězňů

Vězeňská služba už dříve varovala, že přeplněnost věznic je kvůli pokračujícímu nárůstu počtů vězněných reálnou hrozbou. Možnosti vedoucí ke snižování přeplněnosti vidí současné vedení sboru v efektivnější práci s vězni i ve zkvalitnění přípravy vězeňského personálu. Zaměřit se chce i na příčiny vysoké recidivy pachatelů. S tímto komunistická poslankyně souhlasí. Věznicím by mohlo výrazně ulehčit zavedení elektronického monitoringu pachatelů, tendr na tzv. náramky však dlouhodobě provázejí tlaky a ministerstvo spravedlnosti jej už několikrát odložilo. »I to je pravda, náramky jsou evergreenem, zejména jejich cena. Ale to podstatné vidím v zaměření se na převýchovu vězňů a vězeňkyň. Pokud by totiž aspoň část z nich měla během výkonu trestu možnost získat nějakou smysluplnou kvalifikaci, tito lidé by se navraceli do běžného života více připraveni a měli by vyšší šanci zařadit se do společnosti,« dodala poslankyně, jež neskrývá rozpaky nad tím, že se v současném vězeňství nerealizuje to, co bylo dříve běžné – například možnost, aby vězni absolvovali ve výkonu trestu učební obor. »Nyní se to děje ve velmi omezeném rozsahu, stejně tak jsou velmi omezené možnosti pracovat ve vězení. Ti, co při výkonu trestu nemají práci, opravdu sedí v pravém slova smyslu...« komentovala současný stav.

Podle údajů ministerstva se Klausova amnestie dotkla více než 111 000 odsouzených a obviněných, většinou se týkala podmíněných trestů. Zastaveno však bylo i trestní stíhání 265 obviněných, přičemž kritizovaná abolice se dotkla některých velkých hospodářských kauz.