KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Národní galerie (NG) dosud nevydala žádné umělecké dílo, o něž žádají instituce katolické církve. Zopakovala, že se schyluje k navrácení děl Vyšebrodský cyklus, Puchnerův oltář a dvou obrazů Petra Paula Rubense. Naopak církevní žadatelé zatím podle galerie neprokázali, že by měli nárok na vrácení významných děl Madona Roudnická a Madona z Veveří.

Galerie eviduje v současnosti 34 žádostí, je možné, že ještě nějaké přibudou, pokud byly podány například na ministerstvo kultury. Církevní instituce nárokují vydání 519 soch, obrazů, grafických listů, kreseb nebo předmětů uměleckých řemesel. Galerie však zjistila, že podstatnou část artefaktů jim stát už dal.

»Nadpoloviční většina se ve sbírkách Národní galerie vůbec nenachází, neboť byla dotyčným žadatelům fyzicky předána v rámci první vlny církevních restitucí před 20 lety, to znamená nejvíce v roce 1993 a 1994, a ty oprávněné osoby o ně požádaly podruhé,« řekl Vít Vlnas, pověřený vedením Národní galerie v Praze (NG). »Přestože většina děl má sakrální námět, některé mají tematiku obecnou,« upřesnil Haló novinám. »Mnohé požadované exponáty samozřejmě průběžně procházely náročnými restaurátorskými pracemi, ovšem tyto náklady nebudou ze strany případných restituentů vráceny.«

Národní galerie zdůrazňuje, že při posuzování žádostí postupuje striktně podle zákona a vydá jen umělecká díla, na něž je nárok žadatelů nesporný. Církev žádá například o Madonu z Veveří, kterou by chtěla farnost Veverská Bitýška, zdá se ale, že nárok nebude mít. »Předběžně můžu říct, že ani žadatel nedoložil, ani Národní galerie nedohledala žádné doklady, které by svědčily o tom, že v rozhodném období dílo patřilo římskokatolické církvi,« konstatoval Vlnas. Vše nasvědčuje tomu, že dílo stát získal již v roce 1925. Dílo datováno před rokem 1350 je připisováno malíři z okruhu Mistru vyšebrodského oltáře.

Dalším významným dílem, o které žádá farnost Roudnice nad Labem, je takzvaná Roudnická Madona, práce Mistra Třeboňského oltáře z doby po roce 1380. O obraz ale nepožádal patrný původní majitel - kapucínský řád, ale farní úřad v Roudnici nad Labem, který ovšem nedoložil právní kontinuitu s kapucíny. Jak v případě Madony z Veveří, tak u Roudnické madony, bude galerie žádat o další dokumenty k doložení majetkových práv.

O vydání děl se podle NG rozhoduje do půl roku od podání žádostí, pokud se strany nedohodnou jinak. Tak tomu bylo i v případě žádostí o vydání devíti obrazů Mistra Vyšebrodského cyklu, čtyř desek takzvané Puchnerovy archy a dvou pláten Petra Paula Rubense, které NG obdržela jako vůbec první žádosti na začátku loňského května. Jde o obraz Umučení sv. Tomáše přibližně z roku 1637 a o zobrazení sv. Augustina.

Církve a náboženské společnosti musí dle zákona nárokovanou věc v žádosti řádně identifikovat a prokázat, že ji vlastnily v rozhodném období, například předložením kupní smlouvy, darovací smlouvy či inventárního seznamu, a prokázat, že tato movitá věc funkčně souvisela s jejich nemovitostí, například předložením dobové fotografie.