KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Předčasné sněmovní volby jsou za námi, ale levice je nevyhrála. Kdo je jejich faktický vítěz?

Občané jsou svým způsobem vítězem, protože se předčasné volby konaly a ČR neupadla do úplného marasmu, ze kterého by se nemohla dostat. To, že se konaly předčasné volby, bylo nejen přáním KSČM a levicových stran, ale bylo to i přání většiny občanů. A to se podařilo splnit. Výsledek voleb ukazuje, že lidé chtějí razantní změny a hledají pro ně jak osvědčené politické strany, což se ukázalo na nárůstu voličů KSČM, tak stále hledají nové politické subjekty, od kterých si slibují, že budou lépe připraveny řešit situaci.

V ČR se však nikdy nepotvrdilo, že nový subjekt je připraven řešit novou situaci. Bylo by dobré, kdyby to byla výjimka potvrzující pravidlo, a některý z nových subjektů se skutečně držel svého volebního programu a nezrazoval voliče. Jestli to tak bude, se teprve uvidí. Je předčasné hodnotit, jestli levice bude nebo nebude mít šanci plnit svůj program. Nevíme, jak se zachovají ANO 2011 a Úsvit.

Po letech bude ve sněmovně větší počet stran - bude jich sedm. ANO a Úsvit jsou nováčky, KDU-ČSL se vrací po třech letech. Co to pro sněmovnu jako celek znamená?

Znamená to složitější vyjednávání a také komplikovanější hledání průniků programů. Na druhé straně to nemůže zabránit tomu, aby sněmovna plnila svou roli. Jistě se najde programová shoda na řadě zákonů, které jsou nutné pro ČR. A záleží na tom, jestli si bývalé strany koalice, TOP 09 a ODS, uvědomí, že to byly ony, kdo přivedl ČR do této krize, a budou chtít škodit, nebo budou ochotné spolupracovat na změně. My jsme navrhli jednání všech se všemi, aby neplatilo, že někdo s někým nemluví. Strany bývalé koalice na to zatím neslyší.

Co vás ve volbách nejvíc překvapilo? Zisk Babišova hnutí, málo hlasů pro ČSSD? Proč levice, třebaže KSČM posílila, získala tak málo?

Největší překvapení je skutečně zisk hnutí ANO. Jestliže strany na jedno použití měly v minulosti okolo šesti procent - ať už jde o ODA, Unii svobody, Stranu zelených, Věci veřejné překročily 10procentní hranici, tak nové hnutí ANO atakuje hranici 20 procent. To už ukazuje, že nespokojenost s těmi, kdo nesli odpovědnost v uplynulých 23 letech za stát, je velká. Že se to netýká KSČM, je zřejmé - jako jediné parlamentní straně nám přibyly hlasy.

Předvolební průzkumy však ukazovaly, že ČSSD a KSČM mohou dát dohromady většinu...

Výsledek má dvě základní příčiny. Ta vnitřní je uvnitř ČSSD. Když si na sebe kandidáti podávají žaloby, nemohou očekávat, že jim lidé uvěří, že budou jednotnou politickou stranou. Druhá příčina je vnější - průzkumy veřejného mínění byly velmi manipulativní.

KSČM posílila o sedm mandátů...

Pro KSČM je poučením, že v případě konání jakýchkoli mimořádných voleb je potřeba velmi zvážit, kdo je za daný stav odpovědný. Ve volbách 1998, při volbách 2010 (byly řádné, ale původně měly být mimořádné už v roce 2009, což však Ústavní soud zrušil), tak nyní se ukázalo, že jakmile odcházející pravicovou vládu nahradí někdo jiný, lidé brzy zapomenou na aféry, které vedly k pádu takové vlády. To bude muset KSČM velmi výrazně hodnotit. Aby kroky, které vedou k případnému vyvolání mimořádných voleb, k případné změně, naplánovala tak, že ten, kdo je odpovědný za vládnutí proti lidem, byl pořád na očích.

Oproti roku 2010 se však podařilo přesvědčit občany, že KSČM je alternativou, skutečně důslednou levicovou stranou, že nezrazuje svůj program. Ukazuje se to na nárůstu našich voličů. Proti volbám 2010 o 100 tisíc, proti krajským volbám 2012 o 150 tisíc, což je výrazný posun nahoru. A oněch sedm mandátů, které jsme z toho získali, také znamená větší váhu KSČM v Poslanecké sněmovně.

Překvapilo vás kroužkování na kandidátkách KSČM? Mnozí kandidáti se díky voličům prokroužkovali do sněmovny z nevolitelného místa.

Mě to nepřekvapilo. Budu rozhodnutí krajských orgánů projednávat na plénu ústředního výboru. S personální komisí jsem na jaře objížděl kraje a požadoval odpovědný přístup k sestavování kandidátních listin, nyní se ukazuje, že pro jejich sestavování měla personální komise ÚV KSČM větší cit, než některé krajské výbory.

K volbám jen 59 % voličů. Kdo zůstal doma a proč?

Myslím si, že doma zůstali ti nespokojení. Pravice výrazně mobilizovala, což se ukázalo na počtu voličů v Praze, jediném kraji, kde vyhrála strana bývalé koalice TOP 09. Ukazuje to také na výrazný rozdíl v životní úrovni v hlavním městě a zbytku republiky. To však nepřispívá ke stabilnímu politickému prostředí a k pochopení problémů jiných. Je vidět, že v Praze nejsou úplně vnímány problémy, které trápí severní Čechy nebo severní Moravu. Takže doma zůstali nespokojení, a dali tak šanci stranám exkoalice zůstat ve sněmovně.

Bezprostředně po volbách se zdá, že téměř všichni chtějí do opozice. Ale kdo bude vládnout?

Uvidíme, jak se nakonec zachová hnutí ANO 2011. Zda hned druhý den po volbách začne měnit svá stanoviska. Zatím to vypadá tak, že by byla jednobarevná vláda ČSSD, jako vítěze voleb, závislá na podpoře jiných stran, které nebyly v minulé vládní koalici, tj. ODS a TOP 09.

Co musí nová vláda nabídnout, aby ji KSČM podpořila?

Priority jsou jasně programové. My jsme o nich začali s ČSSD jednat vzhledem k tomu, co se odehrávalo, už v úterý před volbami. Začali jsme jednat o tom, jak postupovat po volbách např. v otázce tzv. církevních restitucí. To je jeden bod, který by vláda měla zahrnout do svého programu. Druhá pro nás podstatná věc je otázka obecného referenda, které by mohlo být nyní přijato. Za důležité považujeme jednání o změně pozice kontrolního výboru sněmovny tak, aby vláda i sněmovna měly větší nástroje ke kontrole veřejných financí, než které připustila pravicová koalice. K podpoře takové vlády, je pro nás podstatná změna daňového systému, abychom vybředli z ekonomického marasmu, do kterého nás pravice přivedla. Ve volebním programu si KSČM stanovila jen šest priorit a jejich plnění je pro nás podstatné i pro případnou podporu vládě.

O tom jste v sobotu večer hovořili se zástupci ČSSD v Lidovém domě?

Ano, ale v obecné rovině, protože pro důvěru jednobarevné vlády nestačí samotná podpora KSČM. My počkáme na to, až proběhne první kolo jednání ČSSD s ostatními politickými partnery, a pak se k našemu jednání v přespříštím týdnu vrátíme.

Jaká bude nová sněmovna? Začne vyjednávání, pochopila jsem dobře, že trojice Filip, Vostrá, Kováčik bude vyjednávacím týmem? A pak tu bude tým Dolejš, Opálka, Braný k hledání programových průniků stran?

Bude komise pro vyjednávání, sestavená z předsedy ÚV KSČM, předsedy poslaneckého klubu a k tomu bude podle formátu druhé jednající strany přítomen buď místopředseda strany, člen stínové vlády, nebo odborný mluvčí pro určitou oblast, abychom jednání vedli efektivně a věcně. Abychom se na to mohli připravit, musí zpracovávat jednotlivá témata programová komise ve složení - místopředseda ÚV KSČM pro odborné zázemí Jiří Dolejš, místopředseda stínové vlády Miroslav Opálka a za rozpočtáře člen Výkonného výboru ÚV KSČM Petr Braný.

Na vyjednávání je zhruba měsíc. Jaká by měla být role prezidenta republiky v tomto procesu?

Dopředu jsem deklaroval, že by bylo vhodné, aby v určitém momentu do jednání vstoupil prezident republiky. Aby mu politické strany - zejména vítěz voleb, předložily varianty ustavení orgánů sněmovny, řekly své názory na to, jak rychle může proběhnout ustavující schůze a jak komplikované bude jmenování vlády. Jde o to, že jakmile bude zvolen předseda sněmovny, vláda Jiřího Rusnoka, která je v demisi, může rovnou odejít, a může nastoupit vláda nová. Takže podle toho, jak se podaří vyjednat ustavení orgánů ve sněmovně, bychom měli už v první polovině listopadu požádat prezidenta o společné setkání, na kterém budeme deklarovat vůli, jak kromě orgánů sněmovny ustavit i vládu.

Do sněmovny se probojovalo 82 bývalých poslanců, zbytek jsou nováčci. ANO 2011 a Úsvit, a trochu i KDU-ČSL - nemají zkušenosti z poslanecké práce - Pavel Bělobrádek to přiznal. Nebude to sněmovnu brzdit? Vzpomeňme na véčkaře.

I v nových subjektech jsou bývalí poslanci, ale uvidíme. Myslím si ovšem, že pokud se podaří jednání mezi poslaneckými kluby, zapracování nových poslanců a nových politických stran může být poměrně rychlé. Každý začátek sebou nese určitý pomalejší proces, ale nemyslím si, že by to přineslo např. nějaké zdržení v projednávání státního rozpočtu.

KSČM skončila ve volební soutěži třetí. Až se bude jednat o rozložení sil v orgánech sněmovny, kolik a jaké vedení výborů budete nárokovat? Předpokládám, že jedno místopředsednické křeslo ve vedení sněmovny připadne KSČM...

Budeme postupovat podle principu poměrného zastoupení, takže budeme nárokovat jedno místo ve vedení sněmovny, nabízíme variantu předseda plus čtyři nebo pět místopředsedů. V obou variantách by jeden z našich poslanců mohl být zvolen místopředsedou, protože ČSSD deklarovala, že bude pro poměrné zastoupení, a ani jiné strany to nevyloučily. Předpokládám, ze KSČM navrhne alespoň tři předsedy výborů, budeme usilovat o vedení některé ze stálých komisí a alespoň jedné stálé delegace do meziparlamentních orgánů.

Bude mezi třemi výbor kontrolní, o který KSČM v minulosti dlouhodobě usilovala, a její zástupce stál od prvopočátku v jeho čele?

Jako nevládní strana budeme usilovat i o kontrolní výbor, KSČM byla nejen iniciátorem, ale i organizátorem jeho vzniku a myslím si, že prokázala schopnost tento výbor vést.

Předpokládejme tedy, že ČR bude mít menšinovou vládu ČSSD. Kdo by pak měl stát v čele sněmovny? Někdo z opozice? Myslí KSČM i na tento post?

To, zda bude vítězná strana obsazovat jak funkci předsedy vlády, tak předsedy sněmovny, bude předmětem jednání ve druhém kole mezi ČSSD a ostatními partnery, minimálně mezi ČSSD, ANO 2011 a KSČM.

Nedrží zatím Andrej Babiš všechny pod krkem? Bez něj se vyjednávání sotva někam pohnou.

Vzhledem ke sporu o církevní restituce je evidentní, že skládání koalic s KDU-ČSL je komplikované, což posiluje postavení druhé nejsilnější strany, resp. hnutí ANO. To Andrej Babiš jistě bude umět využít při vyjednávání. Bude záležet na tom, zda dodrží slovo, tj. že nebude usilovat o vládní posty a bude podporovat menšinovou vládu ČSSD, respektuje-li výsledek voleb. Anebo do té vlády vstoupí. Pak musí hledat toho třetího, který by takovou vládu trpěl.

S výsledky voleb je spokojeno 48 %, nespokojeno 43 % občanů. Na otázku, zda si myslí, že výsledky voleb vyřeší krizi, však v průzkumu 43 % lidí odpovědělo, že ji spíše nevyřeší a 37 % jich tvrdí, že volby krizi určitě nevyřeší. Není veřejnost příliš pesimistická?

Jen část voličů našla cestu ke KSČM. My jsme také závěr kampaně dělali s čokoládovými čerty. Tak jak se o Mikuláši straší malé děti čertem, tak občany ČR straší pravice komunistickou stranou. Ale podle mě je KSČM pro lidi stejně dobře přijatelná jako čerti pro děti. Je to strana, která působí v ČR jako státotvorný, přesněji stabilizující prvek. Strašení je nesmyslné. Skepse však vyplývá z toho, že ti lidé, kteří nenašli cestu ke KSČM, hledali nové subjekty, si říkají - co když nás zase zradí? A výsledek nově zvolených subjektů je tak velký, že pokud by zradily, skutečně se nevyřeší vůbec nic.

Co tedy vlastně předčasné volby vyřešily?

V každém případě potvrdily, že směr, který tu byl uplatňován nejméně posledních sedm let, je pro občany zcela nepřijatelný. Výsledek voleb, kdy ani ne pětina voličů dala důvěru stranám bývalé koalice, ukazuje, že 80 % voličů se postavilo proti nim. Odmítli experimentování, které předváděly TOP 09 a ODS.

Ptám se proto, že v povolební skepsi zazněly i názory, že v květnu můžeme mít společně s evropskými také nové volby do sněmovny.

Pokud se nové subjekty zachovají neodpovědně vůči státu, tak to tak skutečně může být. Opravdu na nich záleží, protože KSČM a ČSSD jsou připraveny na změnu politiky ČR, na změny v ekonomických opatřeních. Opravdu záleží jen na tom, nakolik to bude možné.

Jakou udělal těčku Vojtěch Filip za rozhovorem pro Haló noviny, si přečtěte v úterním tištěném vydání našeho deníku.

Marie KUDRNOVSKÁ
FOTO - Miloš SKÁCEL