Chomsky se opřel do disidentů v tehdejší ČSSR
Disidenti v socialistických státech východní Evropy byli podle amerického filozofa Noama Chomského protežováni západními velmocemi a jejich utrpení nebylo ve srovnání například s odpůrci režimů v Latinské Americe nijak výjimečné. Americký filozof, lingvista a logik Noam Chomsky, který bývá považován za nejvýznamnějšího žijícího jazykovědce a zakladatele moderní jazykovědy, to ve čtvrtek řekl na tiskové konferenci v Olomouci. »Východoevropští disidenti si v sobě utvrdili pocit, že oni byli ti jediní utlačovaní na celém světě. Latinskoamerické disidenty dnes v podstatě nikdo nezná, přestože se jednalo například o arcibiskupa, který byl zavražděn v okamžiku, když sloužil mši,« uvedl Chomsky. »Tato teze není nová. Chomsky například v knize Deterring Democracy říká, že v Latinské Americe své odpůrce režim střílel. Režimy, které byly podporovány Spojenými státy v Latinské Americe své odpůrce střílely, zatímco režimy v sovětském bloku své odpůrce ponižovaly a nejvýše zavírali,« uvedl europoslanec Miloslav Ransdorf (KSČM). Podle jeho slov rozhodně nešlo o srovnatelný přístup. »Víte, Chomsky hovořil také o tom, že přechod k novému uspořádání se děl způsobem, že se rozhodlo o tom, že se předá moc. V Latinské Americe by něco takového nebylo možné, tam by armáda všechno rozstřílela,« uzavřel Ransdorf. Útlak disidentů ve východní Evropě byl malý? Intelektuálové a disidenti v zemích východní Evropy měli podle Chomského privilegované postavení. »Žádní jiní intelektuálové nebyli velmocemi tak podporováni, přestože jejich (disidentů ve východní Evropě) pozice nebyla nijak výjimečná a ani to jejich utrpení nebylo nijak výjimečné. Přesto začali mít pocit, že svým způsobem výjimeční jsou,« zmínil na tiskové konferenci Chomsky. Útlak v socialistických státech východní Evropy podle něj nebyl tak velký jako v jiných částech světa, které byly v »americké doméně«. »Přicházeli tam o život statisíce lidí rukou teroristů, kteří byli dílem vycvičení v Rusku a kteří vraždili v Latinské Americe, na Filipínách nebo v jihovýchodní Asii,« podotkl Chomsky. Chomsky svůj názor na východoevropské intelektuály a disidenty dokreslil projevem československého disidenta a později prezidenta Václava Havla v americkém Kongresu v roce 1990. Havel v Kongresu vystoupil se svým projevem krátce poté, co v Salvadoru armáda na místní univerzitě podle Chomského zavraždila šest předních latinskoamerických intelektuálů. Administrativa amerického prezidenta Ronalda Reagana v salvadorské občanské válce podporovala armádu a krajně pravicovou vládu. Sovětský svaz stál naopak na straně povstalců. »Vzápětí na to přijel Havel do Spojených států, kde měl projev před Kongresem, za který sklidil obrovským úspěch a aplaus. Vlastně tam chválil Spojené státy jako obránce svobody,« uvedl Chomsky. S jeho názorem ostře nesouhlasí Havlův spolubojovník proti komunismu Alexander Vondra. »Absolutně nechápu, jak antisemitské a protikapitalistické postoje tohoto nešťastníka může u nás brát někdo s respektem. V době, kdy tu lidé jako Havel seděli za svobodu v komunistickém vězení, on z bostonských kaváren obhajoval genocidu Pol Pota v Kambodži,« uvedl Vondra. »Bude-li svět kecům takových lidí znovu obdivně naslouchat, skončí to znovu v koncentráku nebo v gulagu,« dodal bývalý ministr zahraničí a obrany. Chomsky nesouhlasí se školným Placení školného podle něj snižuje kvalitu vysokých škol a škodí také studentům, kteří se kvůli vzdělání zadluží na značnou část života a přizpůsobují tomu své chování. Současná vláda nemá zavedení školného v plánu. Školné má podle Chomského za následek, že na některé univerzity se dostane pouze privilegovaná vrstva studentů. »Pak to (školné) má velký vliv na disciplínu absolventů, protože všichni vycházejí z univerzit s dluhy. To zajišťuje, že budou po zbytek svého života pasivní a disciplinovaní, aby tento dluh mohli splatit,« upozornil Chomsky. »Souhlasím. Školné škodí studentům, kteří po vystudování vysoké školy vstupují do života, chtějí si zakládat rodinu a jsou zadlužení,« uvedla dnes poslankyně Marta Semelová (KSČM). Podle jejích slov školné škodí i samotným školám. »Protože student si zaplatí a očekává, že škola mu poskytne to, co si zaplatil, tedy vysokoškolský diplom,« uvedla Semelová s tím, že právo na vzdělání by měl mít každý podle toho, co má v hlavě a podle potřeb společnosti, a ne podle toho, kolik peněz má v peněžence. Po zavedení školného se univerzity snaží přizpůsobit tržnímu systému, což podle Chomského výrazně snižuje jejich kvalitu. »Jako extrémní příklad uvedu Anglii. Jeden kritický analytik řekl, že v Británii chce vláda (zvýšením školného) udělat z prvotřídních univerzit komerční podniky třetí třídy. To je dopad placeného vzdělání,« podotkl Chomsky. Chomsky je emeritním profesorem lingvistiky na Massachusettském technologickém institutu (MIT). Levicově orientovaný aktivista je znám kritickým postojem k americkému kapitalismu, globalizaci a jejím dopadům, k válečným konfliktům, k zahraniční politice USA, Izraele a dalších vlád. Jeden z nejvlivnějších intelektuálů současnosti je hlavní osobností lingvistické konference, kterou pořádá Univerzita Palackého. V Česku je poprvé. Navštívil i Prahu, kde v pondělí obdržel nejvyšší vyznamenání Akademie věd ČR. Radovan Rybák, (čtk)
Audio: Noam Chomsky
