Cožpak se lidstvo nikdy nepoučí?
Tak zněla otázka předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky na sobotní pietní vzpomínce k 72. výročí vypálení Lidic na Kladensku nacisty. Porovnával zvěrstva páchaná za druhé světové války a současné v Ukrajině. Že jsou Lidice symbolem výjimečně brutálního zvěrstva spáchaného na nevinných lidech, které je třeba si připomínat, každoročně dokazují stovky lidí, kteří se pietní vzpomínky účastní. Letos bylo ke společnému hrobu položeno bezmála 90 věnců. Památce obětí se poklonily jako první přeživší lidické ženy a děti, následovali mimo jiné předsedové obou komor Parlamentu ČR Jan Hamáček a Milan Štěch, ministři pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (všichni ČSSD), obrany Martin Stropnický (ANO) a kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Za věncem KSČM šli místopředsedkyně ÚV KSČM Miloslava Vostrá, předseda ÚRK KSČM Zdeněk Levý a předsedkyně OV KSČM Kladno Eva Vlčková, nechyběli zástupci měst a krajů, veteránských organizací a téměř třiceti ambasád. Nebuďme lhostejní! Po téměř hodinovém kladení věnců u hrobu Lidických mužů následovala oficiální vystoupení. Milan Štěch při svém projevu odsoudil nedávný výrok bavorské státní ministryně pro sociální věci Emilie Müllerové, podle níž Benešovy dekrety nepatří do evropského právního státu. Podle něj dekrety do evropského právního státu naopak patří a je chyba, že se takový výrok lhostejně přechází. Štěch také označil za chybné dívat se na lidickou tragédii jako na něco, co se nemůže opakovat. »I po druhé světové válce se v různých částech světa odehrávají genocidy a zlo se v různých podobách vrací. Nebuďme lhostejní!« vyzval. Modlitbu za 340 lidických občanů, kteří se stali oběťmi nacistického vraždění, vedl kardinál Dominik Duka. Vodička vyzdvihl nesmazatelný význam lidického památníku zejména směrem k mladým lidem. »Odkaz Lidic se odráží i ve 42. ročníku soutěže dětských kreseb, které se letos letos zúčastnilo bezmála 28 000 chlapců a děvčat ze 77 zemí světa. Pochybuji, že někdo z nich někdy bude chtít žít za války. Připomenul, že se Památník Lidice téměř denně setkává se žádostí o prominutí vstupného pro školní zájezdy. Navrhl proto, aby ministerstva školství a kultury umožňovala vstup zdarma do všech památníků druhé světové války pro všechny školy a o tuto částku navýšila rozpočet lidického památníku. »Rovněž bychom uvítali, kdyby ministerstvo školství vydalo doporučení o zařazení návštěvy těchto památníků do osnov škol. Jde přece o naši budoucnost,« uzavřel Vodička. Další program Další program probíhal u sousoší lidických dětí, kde vystoupil japonský dětský sbor, a byla čtena jména dětských obětí. To už sem od hrobu Lidických mužů, kde byly za smutečního pochodu položeny rudé kytice, dorazil průvod členů a sympatizantů KSČM a Levicových klubů žen. Ženy pak položily bílé květiny u dětského sousoší. Tato část byla ukončena recitací tematické básně a krátkým projevem Aleny Grospičové. Zároveň se návštěvníci přesunuli do Lidické galerie, kde Duka slavnostně uvedl původní obraz Panny Marie Lidické k poctě lidického faráře, pátera Josefa Štemberky, od kladenského výtvarníka Zdirada Čecha. Štemberka byl před 72 lety popraven spolu s ostatními lidickými muži. Gestapo mu sice nabízelo volný odchod z obce, kněz to ale odmítl. Podle ředitele Památníku Lidice, Milouše Červencla, je obraz odrazem lidického neštěstí: »Panna Maria drží roušku, ale prázdnou, to dítě tam není. Je to symbol toho, že děti byly lidickým ženám vyrvány, popraveny, zavražděny anebo zavlečeny. A v tom je ta zvláštnost toho obrazu, který vychází z paladia, ale to dítě tam chybí.« Součástí pietní vzpomínky byl i osmý ročník celostátní přehlídky Světlo za Lidice, při které v průběhu dne vystupovaly dětské pěvecké sbory z celé republiky.
