KSČM Frenštát pod Radhoštěm

K volbám do EP přišlo rekordně málo voličů, překvapilo však, že přišlo i málo voličů KSČM. Proč jedni i druzí zůstali povětšinou doma?

Nejdřív chci poděkovat voličům, kteří k volbám přišli, a také vyslovit lítost, že část voličů - a to i voličů KSČM, k volbám tentokrát nepřišla. Promarnili jsme tím šanci zabránit eskalaci vojenských i sociálních problémů v Evropě. Problémy místo toho, aby byly řešeny, budou spíš narůstat.

Ukazuje se, že při nízké účasti ztrácíme protestní hlasy, které bychom jinak mohli získat, a proto jsem řekl, že při tak nízké účasti to byl pro KSČM očekávaný a dobrý výsledek.

Celkově v ČR zvítězila pravice, proč se i těch málo voličů takto většinově rozhodlo?

 

Nejvíc nepřišli k volbám euroskeptičtí voliči, tedy velká část voličské základny KSČM. Část voličů preferovala alternativní strany - pirátů či zelených. Je neuvěřitelné, že doma zůstalo 82 % voličů. Předběhli nás jen Slováci.

Strany, které mají po čtyřech europoslancích, se začínají dohadovat o tom, kdo by měl být českým eurokomisařem. Kdo na to má větší právo?

To není věcí stran, ale vlády, první krok musí tedy udělat koalice. Uvnitř koalice je to spor mezi ANO a ČSSD, a dokonce KDU-ČSL navrhuje vlastního kandidáta.

TOP 09 by do toho také ráda mluvila…

TOP 09 není vládní strana, v první fázi nemá šanci někoho navrhovat. Navíc není v ČR nejsilnější opoziční stranou. Když KDU-ČSL říká, že dohromady s TOP 09 má v Evropské lidové straně sedm hlasů, můžeme reagovat, že sociální demokracie má v EP čtyři poslance, a pokud se shodneme na druhém kole volby, je to také sedm hlasů.

Tato argumentace je obecně nesmyslná. Jde jednak o rozdílné frakce. Ani není jasné, do které z frakcí bude vstupovat ANO, pravděpodobně to nebude frakce socialistů, a určitě ne naše frakce Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL) nebo frakce, do které patří ODS či do ní bude patřit Strana svobodných občanů. Tato argumentace je tedy lichá, nevychází z evropského politického systému.

Frakce, do které patří i KSČM, v těchto volbách posílila o sedm členů.

O sedm členů a ještě možná o další tři, čtyři….

Co to bude v praxi znamenat?

Tento výsledek ukazuje, že se levicová politika v evropských zemích skutečně začíná prosazovat. Vnímám velké posílení ve Španělsku i v Portugalsku. Nově také z Dánska, z KS Finska. To je dobrý signál, frakce GUE/NGL si může klást vyšší cíle v EP.

V jiných zemích zase posílily extrémně pravicové, nacionalistické strany. Proč k tomu dochází?

Evropa prošla a dál prochází krizí. Není pravdivé řečnění o světlých zítřcích, což u nás hlásá pravice zejména ústy Karla Schwarzenberga. Krize je naopak vleklá a bude mít pokračování. A nárůst sociálních rozdílů, růst lidí bez práce, nezaměstnanost lidí, kteří nezískají žádné pracovní návyky, to vše je podhoubím pro radikalismus, zejména pravicový. Historie se svým způsobem opakuje. Jde o to, zda se bude opakovat jako tragédie, tedy válka, nebo jako fraška. Po této etapě musí nastoupit skutečně reálná politika, kterou představuje jen politika komunistických a ostatních levicových stran.

Ve volbách, alespoň podle prvních hodnocení, zvítězily proevropské strany. Je to tak? Má tedy EU šanci? Za jakých podmínek?

Co je to proevropské strany? Myslím, že ono slovo »proevropské« bychom si měli analyzovat. Proevropské neznamená souhlas s politikou současného vedení Evropské unie, ale pochopení, že Evropa je jeden veliký celek. Souvisí to i s přístupem naší strany k evropské integraci. KSČM říkala a říká, že integrační proces je procesem objektivním. Boj proti němu je boj s větrnými mlýny. Jde tedy o to, za jakých podmínek se integrace uskutečňuje - jestli ve prospěch bank a nadnárodních korporací, nebo ve prospěch občanů. My si přejeme, aby Evropa byla silným kontinentem a jednotlivé národní státy vytvářely společenství, které bude jedním z pólů multipolárního světa. Emancipovaná a nezávislá na USA.

Pak to musí být Evropa pro občany. Tu jsme ochotni podporovat. Nebudeme však nikdy v rámci integrace podporovat vítězství bank a kapitálu nad občany. Takže respektujeme objektivní proces a chceme, aby byl ve prospěch občanů. Jednotlivé národní státy v mezinárodní globalizaci nejsou schopny přežít tlak nadnárodního kapitálu. Tomu se mezinárodní dělnické a komunistické hnutí nemůže bránit individuálně, ale společně.

V některých zemích neexistuje limit pro vstup do EP, německý ústavní soud zrušil tříprocentní hranici, kterou v SRN měli. V ČR si budou piráti i zelení (nezískali 5 %) stěžovat u Ústavního soudu. Senátorka Wagnerová v Senátu předložila návrh na snížení pětiprocentní hranice - pro volby do krajů by měla být tříprocentní, do EP a obecních zastupitelstev žádná, do sněmovny by zůstala na 5 %. Jak se na to díváte?

Můj názor na to je poměrně jednoduchý. Za prvé - žádná procentní hranice, pokud jde o komunální volby, není. Tam to souvisí s potřebou hlasů na jeden mandát. To záleží na velikosti obce, velikosti zastupitelstva. Jde-li o krajská zastupitelstva, snížení hranice na 3 % je realizovatelné, protože nejmenší zastupitelstva mají 45 mandátů. To znamená, že 3 % je při přepočtu jeden zastupitel, to je možné získat. Pak je však otázka, jaký vznikne zastupitelský klub. Jestli máme v úmyslu v ČR dále štěpit politickou scénu, je to na zvážení. Ve sněmovně je 200 poslanců, 5 % je deset poslanců, snížení pětiprocentní hranice pro volby do PS je možné, ale složitější by bylo sestavování koalic, pokud by se do sněmovny dostalo ještě více stran. To záleží na politické úvaze. KSČM to nijak nepřekáží.

A pokud jde o Evropský parlament?

Tam to nevidím reálně. To je přesně opačně, než jak k tomu přistupovali v SRN. Ti mají v EP 90 mandátů, počet poslanců, který tam může být zvolen v tříprocentní hranici, je jiný, než když je to 21 poslanců. Snížení pod pětiprocentní hranici v ČR neznamená dosažení ani jednoho mandátu. Takže při 21 poslancích a očekávání, že při přijetí dalšího státu do EU se počet poslanců jednotlivých zemí v EP opět sníží, je jakékoli zrušení zmíněné hranice nesmyslné. Může se zrušit, ale nebude to mít na nic žádný vliv.

Uvnitř KSČM došlo bezprostředně po vyhlášení výsledků voleb k jistým slovním přestřelkám. Je nutné vynášet případné spory na veřejnost?

O žádné přestřelce nevím, registrovali jsme jen některá neuvážená vyjádření v médiích. Je to spíše otázka na ty, kteří tak činili.

Neměli někteří kandidáti v kampani větší prostor v médiích než jiní? A to i mnozí, co nebyli na kandidátce v první pětce?

Na to, zda měli všichni kandidáti stejné podmínky, jsem byl několikrát dotazován. Odpovídám, že měli stejné podmínky. Jen někteří byli pracovitější a někteří méně pracovití. Pokud jde o média, tam je otázka, zda jsou ochotna nám pustit některé rozhovory, dát nám prostor. A zda si kandidáti zvolili témata, která média oslovila.

KSČM měla v čele kandidátky mladou, ale už politicky zkušenou Kateřinu Konečnou. Byla to ta správná sázka, jak jste říkal před volbami? Odpověď Vojtěcha Filipa si přečtěte v pátečním tištěném vydání Haló novin.

Marie KUDRNOVSKÁ