Husův vliv na češtinu byl zásadní
Letos si připomínáme 600. výročí od upálení mistra Jana Husa. Jak se díváte na tuto osobnost a její odkaz směrem k dnešku?
Jelikož učím ve středním odborném učilišti ve věznici v Jiřicích český jazyk a literaturu, v obou těchto předmětech o Janu Husovi mluvíme a čteme si jeho díla. Nejde jen o jeho reformu češtiny, ale žáci jsou pravidelně překvapení, jak aktuální jeho myšlenky jsou. Například jeho kázání a spis O církvi by se daly aplikovat i na dnešní dobu. Některé věci se prostě nemění.
Jak moc zásadní měl Jan Hus vliv na vývoj českého jazyka a jak by bez jeho reforem naše řeč dnes asi vypadala?
Jazyk se vyvíjí a přizpůsobuje společenským změnám i životnímu rytmu, reformátorů češtiny bylo mnoho, ovšem on byl jedním z nejzásadnějších, protože složitý jazyk razantně zjednodušil. Stačí si přečíst texty vzniklé před ním a po něm, posun je znatelný. Ale nemyslím si, že by bez jeho zásahu dnešní čeština vypadala jinak. Asi by totéž udělal někdo jiný.
Jak hodnotíte jazykovou vzdělanost a jazykové povědomí dnešních mladých lidí?
Učím nejen ve vězení, ale také na jedné pražské střední odborné škole, takže se s úrovní češtiny dnešních mladých lidí pravidelně setkávám. Záleží na typu školy, kterou absolvovali, a také na místě, odkud pocházejí. I v tom jsou rozdíly. Ale to není nic nového, vždycky záleží na učitelích, jak dovedou žáky pro svůj předmět získat. Nicméně nesdílím všeobecné zoufání nad úrovní dnešní češtiny. Mladí lidé třeba ze sebe nesypou vyjmenovaná slova, ale upřímně řečeno to zase není tak důležité, když si to kdykoliv mohou vyhledat například ve svém chytrém telefonu nebo si zapnou opravy chyb v počítači.
V poslední době dochází k přejímání řady výrazů z cizích jazyků, hlavně angličtiny. Je to podle vás přirozený vývoj související s rozšiřováním slovní zásoby českého jazyka, nebo to hodnotíte jako něco špatného?
Je to přirozené a bylo tomu tak odjakživa. Ostatně léta se my Češi chlubíme, že jsme dali světu slovo robot. Není to ovšem jediné slovo, které si z češtiny někdo vypůjčil, právě tak najdeme v našem rodném jazyce výrazy odjinud. Dnes je to hodně anglických výrazů, což souvisí s počítačovou terminologií, ale budoucnost může přinést zase jiný fenomén.
Mnozí hovoří o dnešní době jako o zrychlené či hektické. Projevuje se to nějak i na naší mateřštině?
Projevuje se to zásadně. Už málo píšeme dlouhosáhlé dopisy s množstvím slov, ale omezili jsme se na textové zprávy v mobilním telefonu nebo v počítači. Jsme úsporní ve výrazech a snažíme se o stručnost. Sami ji máme rádi a vadí nám, když musíme číst nějaké litanie.
A jaký má vliv na mateřský jazyk tolik rozšířená komunikace na sociálních sítích, na chatech či ICQ?
I když se tam objevuje hodně zjednodušený způsob komunikace, přece jenom to svým způsobem kultivuje, protože málokdo chce vypadat jako pologramotný a o svých sděleních přemýšlí. Mnohokrát jsem zaznamenala, že se tam lidé upozorňují na gramatické chyby.
Jak hodnotíte styl a výrazivo současných publicistů, ať už pracujících v tištěných či jiných médiích?
Nelze to paušalizovat, protože jsou publicisté dobří, jsou i vynikající, a jsou i ti, kteří nestojí profesionálně za moc, ale mají zase jiné přednosti. Třeba nemají zábrany, což je vítané u bulvárních novinářů. Média se velmi změnila, není taková pestrost žánrů, jako bývala kdysi, ale zato je velká pestrost titulů, rozhlasových a televizních stanic, internetových serverů… Je výběr, každý si může najít informaci šitou na míru. Kdo touží po kvalitě, najde si ji, protože existuje.
A jak jsou na tom jazykově naši politici a jak lidé pracující ve veřejných službách?
Jsou dobří a inteligentní politici s morálním kreditem, jsou politici, kteří by se jinak asi neuživili, jsou další, kteří hledají jenom zdroj příjmu a také možnost si něco »přivydělat« navíc, jsou i zločinci, kteří si do politiky přišli zlegalizovat své pochybné obchody. Ale není vina jenom na jejich straně, můžeme si za to všichni, tedy my voliči, protože jsme takovým lidem dali zelenou. Špatně jsme je odhadli. A v tom vidím větší problém než v jejich jazykovém projevu. Většinou ti největší »zločinci« dovedou mluvit jako svatý Jan Zlatoústý.
Cizinci často hodnotí češtinu jako složitý jazyk na naučení. Je to tak, a pokud ano, tak proč?
Čeština rozhodně není jednoduchá, ale zase není nepřekonatelně složitá. Existují gramaticky složitější jazyky. Její úskalí je – zejména pro cizince – v jejím bohatství. Je to krásný jazyk, který nabízí obrovskou škálu výrazů pro pojmenování různých stupňů duševního rozpoložení, dá se s ní nádherně kouzlit. Musíme stále děkovat našim obrozencům, že nám ji zachránili, že jí poskytli resuscitaci a my s ní dnes můžeme mluvit. Vždyť chybělo málo a mohli jsme tady všichni mluvit německy.
Petr KOJZAR
