KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Ve chvíli, kdy spolu hovoříme, jsou výsledky komunálních voleb už víceméně známé, známe i dvojce kandidátů, kteří se příští týden utkají o senátorské posty. V čem se tyto volby liší od těch předcházejících?

Jsme svědky postupné destrukce systému politických stran, který je pečlivě řízen finanční oligarchií. Při pevné struktuře, svobodné soutěži politických stran, by musela finanční oligarchie respektovat určité principy fungování státu, a oni přece jen chtějí stát ovládnout. V roce 2014 jsme také svědky velkého množství různých kandidujících subjektů, a to nejen v malých obcích, kde sdružení nezávislých už v minulosti byla běžná, ale i v okresních a krajských městech. A počet kandidujících v hl. m. Praze, Brně, Ostravě či Plzni ukazuje na to, že tentokrát se o místa v zastupitelstvech velkých měst ucházel mnohem větší počet kandidátů.

Čím to je?
I v ČR dochází k oligarchizaci politiky. Určité finanční, ekonomické skupiny chtějí vytvořit velký vliv na veřejné prostředky, aby je mohly využívat ke svému podnikání, a lidé to tak nevnímají. A dávají těmto podnikatelským subjektům, které se přeměňují na politické strany a politická hnutí, stále šanci. Přesto si KSČM v tomto souboji udržela své pořadí mezi politickými stranami a ve městech i v obcích získává významný počet zastupitelů, který odpovídá spíše podílu k postaveným kandidátům.

Jak hodnotíte účast občanů v komunálních volbách?

 

Překvapilo mě, že se dál snižuje účast ve volbách do zastupitelstev v obcích, protože ta by měla být občanům nejbližší. Přičítám to spíše skepsi, že těmito volbami se nemůže až tak mnoho změnit. Na druhou stranu, když vidím třeba účast ve volbách v některých městech, která jsme vedli, měli jsme tam starosty, místostarosty, a účast i náš výsledek byly dobré nebo dokonce vynikající, jsem rád, že naši zastupitelé a starostové nezklamali a mají důvěru.

KSČM byla pro mnohé možná překvapivě úspěšná ve volbách do pražského zastupitelstva. Dosud měla na magistrátu tři, nyní bude mít čtyři zastupitele...

Zvýšení počtu zastupitelů v Praze je samozřejmě výrazný úspěch KSČM, protože tři zastupitelé, kteří v Praze byli poslední volební období, byl nejmenší počet, jaký jsme kdy měli. Jakmile se začne počet zastupitelů zvyšovat, je to přece jen výhodné pro postup do budoucna, pro KSČM je to velmi pozitivní.

Překvapily vás výsledky hnutí ANO v komunálních volbách, kde toto hnutí vlastně mělo premiéru?

Hnutí ANO kandidovalo v minimu měst a obcí, soustředilo své finanční prostředky a politický vliv jen na ta města, kde se chtějí etablovat. Proto nemohli zopakovat výsledek z parlamentních voleb, ale svůj krok pravděpodobně budou hodnotit jako naplnění svého cíle, protože dosáhli výsledku v rozhodujících městech, i když budou mít méně zastupitelů, než má KSČM.

I v některých větších městech na severu Čech i Moravy komunisté uspěli výrazněji. Dá se uvažovat o koalicích?

Už nyní se rozbíhají jednání o tom, že uzavřeme koaliční smlouvy v řadě měst a obcí. Některé obce budeme určitě řídit i sami, protože jsme zde postavili kandidátku takovou, že máme buď 100, 50, 60 % hlasů. Výsledek zejména v Ústeckém a Moravskoslezském kraji mě potěšil.

V komunálních volbách se přesto asi nejvíc projevuje stárnutí a úbytek členské základny KSČM. Mladí v potřebném množství do strany nepřicházejí. KSČM postavila letos méně kandidátek než před čtyřmi lety, a za čtyři roky může být ještě hůř. Co musí strana udělat, aby se situace změnila?

To je velmi správná otázka. My jsme skutečně postavili proti roku 2010 o 1500 kandidátů méně, kandidovali jsme v 1605 obcích, což oproti roku 2010 znamená pokles o 208 obcí. Nemohli jsme tedy počítat, že obhájíme všechna místa v zastupitelstvech, když jsme do nich nekandidovali. Mě spíš mrzí to, že jsme mladé lidi nevyužili. V sobotu ráno mi volala dcera mé dobré známé, že nemá koho v Praze volit, protože v jejím obvodu může volit kandidáty KSČM jen do zastupitelstva hl. m. Prahy, nikoli do obvodního zastupitelstva. Ta mladá sama řekla, že kdyby dostala úkol jako členka strany, aby sestavila kandidátní listinu, tak by ji ve svých 26 letech ráda sestavila ze svých známých a přátel. Myslím si, že řada stranických funkcionářů nerozšiřuje okruh působnosti do občanských sdružení ani prostřednictvím členské základny.

My jsme to hodnotili už před čtyřmi lety, kdy jsme iniciovali vznik Spojenectví Práce a Solidarity, ale málokterý obvod nebo okres tu šanci využil a inicioval takové spojenectví s dalšími občanskými sdruženími, jinými politickými stranami, aby lépe mohly řešit konkrétní problémy ve městě nebo v okrese. Stejně tak nebylo splněno usnesení ÚV KSČM k přijímání nových členů strany. I když se zvýšil roční příliv nových mladých členů z pěti šesti set na osm až devět set za rok, je to málo. Úkol byl alespoň tři tisíce nových členů. Tolik je totiž základních organizací. Budeme samozřejmě hledat i další cesty, jak obnovovat členskou základnu.

V obci Obříství na Mělnicku se ocitla na kandidátce KSČM mladá dívka, která se o své kandidatuře dozvěděla až poté, co obdržela voličský lístek.

Když jsem to zjistil, požádal jsem předsedu krajského výboru a předsedu okresního výboru KSČM, aby věc řádně vyšetřili, promluvili s volebním zmocněncem v obci Obříství. Dostal jsem zprávu, že zmocněnec neověřil pravost podpisu. A nyní se tedy spolupracuje s orgánem činným v trestním řízení. Jde o to, že matka, která byla s dcerou na kandidátce KSČM, požádala dceru, aby našla nějakou svou kamarádku, která by ji na kandidátní listině nahradila. Matka sama odstoupila. Zmocněnec pak vzal dokument na vědomí, osobně s kandidátkou nehovořil. Už se jí za vše omluvil. Myslím si, že je to třeba řádně vyšetřit a učinit z toho nejen volební, ale i stranický závěr u okresní organizace.

V senátních volbách KSČM zcela propadla. Z 27 kandidátů neprošel do druhého kola ani jeden. Před dvěma lety měla KSČM skvěle našlápnuto, tucet kandidátů se dostalo do 2. kola, z toho čtyři z první pozice. Kandidovala tam i řada poslanců, lidi, kteří už dost dokázali a svému okolí byli svojí prací dobře známí...

Stejně jako nyní, jsme na tom byli před čtyřmi lety. Ač jsme tentokrát schválili kandidáty už v březnu, řada z nich podle mě podcenila nástup do kampaně. Někteří kampaň vedli až od září, což považuji za katastrofu, ti nemohli uspět. Na 3. místo se dostali kandidáti Eva Kašová, Pavel Hojda a Tomaš Gallik, kteří kampaň začali v červenci, v srpnu.

Lidé se hodně zajímají o neúspěch KSČM ve Znojmě, kde KSČM obhajovala pozicí Marty Bayerové senátorské křeslo. To musí hodně zamrzet, ne?

Pokud jde o onen neúspěch ve Znojmě, kde jsme obhajovali mandát, budeme to muset řešit s vedením krajského výboru a okresního výboru strany, protože se opakovala situace jako před 12 lety, kdy KSČM měla v tom obvodě ve skutečnosti dva kandidáty. Kandidátku, kterou schválil ústřední výbor, ale okresní výbor nebyl schopen respektovat toto usnesení. Budeme muset tuto situaci řešit do budoucna, protože výsledek voleb jasně napovídá tomu, že jakmile KSČM nemá jednotný tah na branku, nemůže uspět. Když sečteme hlasy pro kandidáty, členy KSČM, tak bychom na 2. kolo měli. Znojemsko je místo, kde strana může mít úspěch, pokud dodržuje základní principy činnosti strany.

Uvidíme, jak dopadne 2. kolo senátních voleb, ale jisté je, že Senát bude méně oranžový, ale vládní koalice jako celek asi volby vyhraje. Jak to zamíchá kartami velké politiky?

V každém případě dojde k oslabení pozice ČSSD vůči koaličním partnerům. Síla v Senátu dávala ČSSD šanci prosadit už ve vládním návrhu takové znění zákonů, které má oporu v Senátu. Dojde-li k vytvoření samostatného klubu ANO v Senátu, politické hnutí Andreje Babiše to bude chtít promítnout do případných změn koaliční smlouvy. To může ohrožovat i současné postupy vlády, které jsme mohli podporovat, i když to nebylo úplně v souladu s programem KSČM, alespoň to však vedlo k odstranění nejhorších negativních jevů, které vznikly za vlády Petra Nečase a Miroslava Kalouska. V tomhle ohledu může dojít i ve vládě k posunu více doprava, což by bylo v neprospěch občanů ČR a KSČM bude vážně zvažovat, koho ve 2. kole podpoří. Očekávám, že se mi představitelé jak vládních, tak ostatních stran ohlásí a budou jednat o naší případné podpoře některých kandidátů ve druhém kole volby.

Do Senátu není jednoduché se dostat, volí se podle většinového systému, hodně lidí ho neuznává. Ale máme ho. Co musí KSČM změnit, aby alespoň pro příště měla nějakou šanci?

Na prosincovém jednání ústředního výboru musíme přijmout novou strategii přístupu KSČM k volbám do Senátu.

To je absolutně nezbytné, dál ztrácet pozice v horní komoře parlamentu znamená oslabování pozice KSČM, která jako jediná z tradičních politických stran ve sněmovních volbách v roce 2014 posílila. My si udržíme svou roli mezi standardními stranami, tzn. ČSSD, KSČM a KDU-ČSL, které vytvářejí základ politického systému v ČR a mají vždy v obcích a městech dostatečné zastoupení, takže jim nehrozí vypadnutí z politického systému, jako to hrozí jiným stranám. Můžeme se podívat na pád ODS, na totální propad TOP 09 ve městech a obcích.

Jsem však přesvědčen o tom, že pokud máme udržet pozice, budeme muset centrální volební kampaň do Senátu udělat pro rok 2016 jinak.

Jak jinak?

Teď nebudu spekulovat, mám nějakou představu, ale nejdříve ji projednám ve vedení strany a pak na plénu ústředního výboru v prosinci.

Co vás na těchto volbách nejvíc překvapilo? Proč stále vznikají nová a nová uskupení? Proč jim lidé znovu a znovu uvěří?

Také mě to překvapuje, ale ono je to také dáno snížením volební účasti. Důvěra či nedůvěra k tradičnímu uspořádání se projevuje dvojím způsobem. Jednak hledáním někoho jiného, jakoby nového subjektu, a pak rezignací. To jsou dva vedle sebe stojící procesy, z pohledu teorie je to klasický příklad jednoty a boje protikladů. My proto musíme najít takovou cestu, která velmi zřetelně ukáže, že KSČM je skutečnou alternativou vývoje v ČR, skutečnou alternativou nové společnosti 21. století. Protože, jak už jsem řekl v úvodu, oligarchizace politiky, tzn. ovládnutí politických hnutí finančními skupinami, je nebezpečím pro občany. Jde o matení pojmů, o přelévání zájmů jednotlivých finančních a ekonomických skupin, což je přímo v rozporu s úplnými zájmy občanů. Občané mají velmi správnou představu, že politika je služba pro občany a tato politická hnutí a oligarchistické skupiny to berou jako převzetí veřejných prostředků pro své ekonomické, podnikatelské zájmy.

Marie KUDRNOVSKÁ