KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Mandát poslance je práce na plný úvazek, tvrdí předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Že to platí pro všechny poslance KSČM, dokládají i průzkumy docházky zákonodárců na jednání sněmovny, z nichž komunističtí zákonodárci dlouhodobě vycházejí nejlépe.

»Vyplývá to především ze zodpovědnosti, kterou vůči poslaneckému mandátu komunističtí poslanci a poslankyně pociťují,« reagoval Kováčik po včerejším zveřejnění přehledu docházky jednotlivých poslanců od loňských předčasných voleb do konce června, který provedla společnost KohoVolit.eu. »Pokud jde o jednotlivé strany, nejlépe si zatím vede KSČM. Ta vykazuje velmi dobrou docházku už řadu let. Naopak oproti předchozímu funkčnímu období si pohoršili členové ODS. Vzhledem k tomu, že tato strana přešla z vlády do opozice, mohla si řada jejích poslanců říct, že chodit na hlasování už vlastně nemá smysl,« konstatoval analytik Kamil Gregor.

Ministrem nebo poslancem

Mezi poslance s nejmenší účastí na hlasování patří především členové vlády, jako je Bohuslav Sobotka (ČSSD), Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) nebo Martin Stropnický (ANO). Z opozičních poslanců do sněmovny příliš nechodil Karel Schwarzenberg (TOP 09) nebo Jiří Pospíšil (ODS). »Nízkou docházku ministrů jsme pozorovali i v době Nečasovy vlády. Členové kabinetu se mnohdy soustředí spíše na řízení rezortu a na práci poslance jim už nezbývá čas. Přitom třeba na Slovensku tento problém vyřešili zavedením tzv. klouzavého mandátu – když se poslanec stane ministrem, nastupuje za něj v parlamentu náhradník. A pokud z vlády odejde, opět se do poslanecké lavice vrací,« uvedl Gregor. Podle Kováčika není zavedení klouzavého mandátu tím nejvhodnějším řešením. »Osobně nejsem zastáncem klouzavého mandátu, jsem zastáncem nekumulace funkcí. To znamená, že člověk má mít pouze jednu rozhodující funkci, takže se musí rozhodnout, či chce být ministrem nebo poslancem,« uvedl.

Docházka poslanců - žádná sláva

Z porovnání, které zveřejnilo sdružení KohoVolit.eu dále plyne, že v  Poslanecké sněmovně se účast na hlasování pohybuje dlouhodobě mezi 70-80 procenty. »To je sice méně než u našich sousedů na Slovensku, v Německu či Polsku, ale zato více než třeba v bývalém Federálním shromáždění před rozpadem Československa,« zhodnotil Gregor. Skutečnost, že ČR se ve srovnání poslanecké docházky ve 34 parlamentech umístila na 15. příčce, není podle Kováčika nic potěšující. »I když to je v první polovině, není to žádná sláva. Dlouhodobě říkám, že mandát poslance je práce na plný úvazek. Řada kolegů napříč sněmovnou má však těch úvazků až příliš a z toho plyne i slabší docházka na jednání sněmovny,« uvedl s tím, že nejde jen o úvazky ve státní správě, ale i v různých firmách a podobně.

Nejlepší docházku vykazují členové Evropského parlamentu a amerického Kongresu, naopak nejhorší zákonodárci z izraelského Knessetu. Sousední Slovensko se umístilo na třetí příčce.