KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Mohl byste charakterizovat hlavní úkol KSČM v Jihočeském kraji v sociální oblasti?

Hlavní snažení KSČM, komunisty v Jihočeském kraji nevyjímaje, je zaměřeno na obranu a zajišťování lidské důstojnosti tak, aby nedocházelo k ponižování člověka. To je základ naší práce. Jde zejména o otázku rovnosti lidí, která má samozřejmě své projevy v sociálně ekonomickém prostředí, roli tu hrají zdravotní dispozice a podmínky pro rozvoj člověka, jeho vzdělání atd. Z toho vycházíme i v práci v kraji. Současná ekonomická situace kapitalismu navíc jednoznačně prohlubuje nerovnost mezi lidmi, což se projevuje obecně i konkrétně na úrovni našeho kraje. Jsou území, která jsou na tom ekonomicky vcelku dobře, jsou tam zajímavé možnosti z hlediska vzdělávání i práce. A pak jsou místa ekonomicky slabá, kde je problém najít práci.

Současná statistika ukazuje, že se v ČR zvýšila nezaměstnanost o nějakou tu desetinku, u nás nezaměstnanost v červenci stagnovala na 4,6 procenta, bez práce bylo 20 790 lidí. Už dávno neplatí, že lidé z příhraničí si najdou práci na druhé straně hranice. Týká se to úzké vybrané skupiny řemesel a služeb. Podle statistik ze sedmi okresů kraje nezaměstnanost klesla pouze na Českokrumlovsku, ve zbývajících šesti buď setrvala na stejné úrovni, nebo mírně vzrostla. Nejvyšší podíl nezaměstnaných evidovaly úřady v okrese Český Krumlov - 6,3 procenta, nejnižší nezaměstnanost byla opět na Prachaticku - 3,1 procenta. Problémy se však ukazují už i v některých částech okresu Tábor, nejinak tomu je na Jindřichohradecku, zejména na Dačicku a Slavonicku.

Jak vám pomáhá v této situaci to, že letos si připomínáme 600. výročí upálení mistra Jana Husa a do vašeho kraje se soustředila řada významných připomínkových akcí, protože soustřeďuje místa spojená nejen s Husem, ale i s Janem Žižkou a husitstvím všeobecně?

Kraj využívá všechny možnosti, které má. Soustřeďujeme se na zvýraznění osobitých rysů kraje, a tím i zvýšení turistického zájmu o kraj. KSČM byla vždy těsně spjata s dílem a odkazem Jana Husa, každoročně si to připomínáme nejen na výročí jeho upálení, ale i při jiných příležitostech. Samozřejmě jsme letos využili kulatého výročí, a to nejen tradičními akcemi třeba na Pintovce, ale i jinak. Kraj uvolnil dva miliony korun pro společenské a zájmové organizace a různé spolky, aby si mohly připomenout výročí v různých podobách. Zájem byl velký a většina akcí měla a má velký úspěch.

 

Také se můžeme pochlubit přeshraniční spoluprací s bavorskou stranou.

Zpracovali jsme společný projekt, směřovali jsme ho spíš k postavě Jana Žižky, do Trocnova. Jde o částku pěti milionů korun, směřující do úpravy památníku i okolního prostoru a v září zde otevřeme výstavu. V této souvislosti jsme využili i evropské fondy.

Hodně investujete i do spolupráce s mnohem vzdálenějšími zeměmi, než je Německo. Je to tak?

Cestovní ruch v kraji bezesporu hraje svou roli v rozšiřování pracovních příležitostí. Stále hledáme nové možnosti. Jedna z aktivit se týká rozšíření českobudějovického letiště, kam letos investujeme na 400 milionů korun, a ještě budeme dalších asi 200 milionů investovat k jeho modernizaci tak, aby splňovalo parametry mezinárodního letiště. I s vědomím toho, že nám to nepřinese hned nějaké velké zisky, ale vzniknou tu další pracovní místa.

Naše aktivity směřují i do vzdálenějšího zahraničí. Máme podepsané smlouvy o spolupráci se Sverdlovskou oblastí – Jekatěrinburgem, v Rusku. Z této oblasti by se létalo k nám na letiště, je o to velký zájem. Byť investice nebude hned návratná, je to šance do budoucna. Další spolupráce se týká Číny, máme podepsané smlouvy s provincií Henan, kde 30členná delegace našeho kraje byla v listopadu. I já jsem se jednání v politické části zúčastnil. Dohodli jsme možnosti spolupráce pro podnikatele, spolupráci ve zdravotnictví, ve školství a dalších oblastech.

Kdy čekáte první výsledky?

Už jsou tu. Osobně si nejvíc cením spolupráce s naší veřejnou Vysokou školou technickou a ekonomickou v Českých Budějovicích. My jsme navštívili vysokou školu v čínské provincii, která má 60 tisíc posluchačů. Ta naše je skromnější, ale už tu byli zástupci čínské školy, dochází k výměně profesorů, zřizuje se u nás čínský obor zaměřený ekonomicky i jazykově. Čínská strana při návštěvě prezidenta Miloše Zemana avizovala, že se v roce 2016 uvolní vízová povinnost, to vítáme.

Počátkem května jsem se zúčastnil například jednání o aktivitě s pracovním názvem 16+1. Jde o spolupráci regionů z 16 středoevropských zemí a provinciemi Číny. Při tomto jednání byly uzavřeny kontrakty Číny s evropskými zeměmi za 900 milionů dolarů. Z ČR se to týká hlavně Moravy. V příštím roce předloží čínské straně své projekty i jihočeský region. Jde hlavně o hospodářskou spolupráci. Tuto akci neorganizoval kraj, iniciativa vzešla z čínské strany. Očekáváme, že i tato spolupráce přinese nová pracovní místa.

Váš kraj zahrnuje značné venkovské lokality. Právě tam lidé bojují o práci. Soustřeďujete se nějak právě na venkov?

My jsme ve volbách slíbili, když jsme dávali dohromady program pro krajské volby, že budeme věnovat pozornost venkovu. Nezaměstnanost má velké sociální dopady, chceme zastavit vylidňování venkova a přispět k tomu, aby se na vesnici kvalita života zlepšovala, ne zhoršovala. Podařilo se nám dosáhnout našeho cíle, přesvědčit našeho koaličního partnera, i když to nebylo jednoduché – a už přes 100 milionů korun dáváme do programu obnovy venkova, do kterého se mohou přihlásit obce o velikosti do dvou tisíc obyvatel. V kraji máme několik rozvojových programů. Dále jsme se rozhodli změnit schéma grantových programů, vyškrtali jsme velké procento těch, které už nepřinášely zásadní efekt, mj. se nově vytvořily programy pro podporu ekonomicky slabých území jako je např. Prachaticko, část Českokrumlovska. Kraj podporuje investiční akce a poprvé vyčlenil 10 milionů korun pro obce zatížené úroky z úvěrů dříve přijatých.

Jak je na tom Jihočeský kraj s investicemi v dalších, pro lidi důležitých oblastech?

Kraj zvýšil o 20 procent finanční prostředky z vlastních zdrojů na investice do školství. Více jak sto miliony korun ročně podporujeme investice do zdravotnictví. To je u nás ekonomicky na solidní úrovni, z osmi nemocnic není žádná ve ztrátě. Jsme největším zaměstnavatelem v kraji. Od minulých voleb jsme prosadili, aby se již třikrát upravily platy ve zdravotnictví, hlavně s důrazem na střední zdravotní personál, i když to stále není ideální.

Podpořili jsme program chráněného bydlení ve třech lokalitách, snad nám to v Praze schválí. Při Komisi pro zdravotnictví a sociální péči vznikla pracovní skupina pro zástupce handicapovaných. Uvolnili jsme také osm milionů korun na investici do bezbariérového přístupu zejména do škol.

Pro výstavbu domů pro seniory má kraj dlouhodobě zřízený fond pro rozvoj sociálních oblastí, bez dotačních zdrojů. Bez jakékoli podpory jsme vybudovali nový moderní Domov důchodců v Bechyni téměř za 200 milionů korun, který letos zahájil provoz a je plně využitý.

Jaké jsou u vás největší problémy v sociální oblasti, na co hlavně komunisté poukazují?

Propočítali jsme si, že k tomu, aby byly v sociální oblasti pokryty všechny oprávněné činnosti, potřeboval by kraj zhruba 750 mil. Kč. To je realita. Ovšem od vlády se to vždy uhádá na 300-400 milionů, a zbytek dofinancováváme ze svých prostředků, ale nůžky se stále rozevírají. Vlády stále slibují posílení této oblasti, ale uvidíme, co provede ta současná. Zatím jde pouze o nepatrné změny. Největší problém je, že se do této oblasti dostává méně peněz, nebo se jen udržuje úroveň, což je špatné.

Využil bych myšlenku Karla Čapka, který řekl v jiné souvislosti, že prostí lidé si po roce 1918 vytvořili stát pro svoji potřebu, a myslel tím sociální potřebu, která je hlavní. Dnes vidíme, že z rozpočtu státu i krajů je problém tuto linii držet a přispívat ze společného koláče těm nejpotřebnějším. Na to stát někdy zapomíná, sociální oblast se stává popelkou, což je špatně. Pak jde o to, aby se postižení lidé dočkali pozornosti, kterou si zaslouží. Aby třeba dostali chráněné bydlení, které si zaslouží, což ale však nejednou naráží na velké problémy i okolí.

Náš kraj je rozlehlý, má přes 650 obcí. Problémem pro mnohé je i dopravní obslužnost. Kraj za dva roky investoval do obslužnosti přes 200 milionů korun více než v minulosti, už jsme se v tomto volebním období dostali na 1,1 mld. Kč. Jsme rádi, že tím trochu pomůžeme k tomu, aby lidé mohli levněji cestovat. V září budeme projednávat v zastupitelstvu integrovaný systém dopravy. Jde o to, aby se ještě víc zlevnila a zjednodušila doprava pro občany - na jeden lístek budou moci cestovat ve značné části kraje linkami MHD, autobusem a vlakem.

Marie KUDRNOVSKÁ