Jde o to, aby se poctivost vyplácela
Celostátní seminář o problematice živnostenského a malého podnikání uspořádala v sobotu v Praze komise hospodářské strategie ÚV KSČM. »Podnikatel je důležitý pro kvalitu hospodářského života v zemi, stojí na něm určitá infrastruktura v regionech, a ti mírně větší, kteří dokonce i někoho zaměstnávají, jsou důležití i pro zaměstnanost,« charakterizoval vztah KSČM k živnostníkům poslanec Jiří Dolejš, místopředseda stínové vlády KSČM pro hospodářskou politiku. Jak uvedl, strana se podnikatelům věnuje, přestože to možná někoho překvapuje. Za uměle vytvořený označil rozpor mezi živnostníkem a zaměstnancem, přestože jsou v odlišném postavení. »Ti nejmenší podnikatelé, kteří mají rodinnou firmu, mnohdy žijí z ruky do úst a mají do budoucna větší nejistoty, než někteří zaměstnanci. Bylo by velmi nešťastné tyto dvě kategorie lidí práce stavět v politice proti sobě,« připomněl Dolejš. Pokud jde o stabilitu veřejných financí, nevidí KSČM v osobách samostatně výdělečně činných (OSVČ) hlavního viníka rozpočtové nerovnováhy. V devadesátých letech začínala podnikat i řada členů strany, dnes jich jsou přibližně dva tisíce. Je to malé procento hlavně z důvodu vyšší věkové struktury členů, ve voličském elektorátu je však podíl OSVČ významný a je třeba se mu věnovat. Dolejš zdůraznil, že ze strany koaliční vlády přichází řada koncepcí a legislativních i praktických návrhů, na něž je nutné reagovat. Jde např. o registrační pokladny, úpravu paušálů, odvodů sociálního a zdravotního pojištění aj. Podnikání z donucení »Sdělovací prostředky se starají o to, aby se lidé báli. A lidé se skutečně bojí, což se promítá do jejich očekávání a plánování budoucnosti,« uvedla v souvislosti s přetrvávající krizí ve svém referátu Milena Povolná, vedoucí sekce živnostenského a malého podnikání komise hospodářské strategie ÚV KSČM. Kritizovala mimo jiné nesrozumitelnost a obrovský rozsah předpisů a zákonů, v nichž by se podle úřadů měl drobný podnikatel orientovat. To je také překážkou při získávání úvěrů a dotací. Uvedla řadu statistických údajů, které dokazují, že mnoho lidí se stává OSVČ z donucení – zatímco v době konjunktury živnostníků ubývá a roste počet zaměstnanců, v krizi je trend opačný – lidé, kteří ztratili zaměstnání, se snaží uživit alespoň vlastním podnikáním, nebo vstupují do švarcsystému. Ladislav Ludvík upozornil mimo jiné na skutečnost, že ve sféře živnostenského a malého podnikání jsou mzdy o 11,9 procenta nižší než celostátní průměr podnikatelské sféry. Náměty v kontextu VIII. sjezdu »Nejpraktičtěji se sjezdová východiska promítají do volebních programů,« řekl Dolejš na úvod odpolední části semináře. Připomněl význam volebního programu do Poslanecké sněmovny a zdůraznil důležitost krajských a komunálních volebních programů. »Velká města, municipality, zejména pokud jde o plánování regionálního rozvoje a realizaci operačních programů a dalších titulů, mají svůj význam. Nyní se ovšem programy teprve rodí.« Jde o to, aby se vyplácela poctivost, řekl Dolejš o programových prioritách KSČM ve vztahu k drobnému podnikání. Měly by být lépe nastavené veřejné zakázky, dále zmínil zákon o střetu zájmů, zákon o státní službě a zákon o majetkovém přiznání. Za nezbytné podmínky, jak obstát v tržních podmínkách, označil rovné podmínky a konkurenceschopnost. Monopoly a řetězce nepomáhají snadnému podnikání, připomněl. Narovnat je nutné také přístup k veřejným penězům a daňový systém, podstatnější změny lze ale očekávat až v roce 2016, neboť nesourodá vládní koalice těžko hledá shodu, řekl Dolejš.
