Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jeden z našich prvořadých úkolů

27. 3. 2014

 

 

Je to možná v současné rozbouřené době neobvyklé připomenout velmi originální osobnost naší historie, ale učiním tak. Před více než tři čtvrtě stoletím tehdejší ministr školství, profesor Zdeněk Nejedlý, vyslovil myšlenku, že každý komunista musí odložit své osobní zájmy a ambice a vnímat komunistickou stranu jako celek. Měl pravdu, jak ukázaly následující události. Pokud se komunisté semkli, tak dokázali v každém období vítězně vybojovat nemálo složitých politických bitev, jež byly v zájmu většiny obyvatel.

 

 

 

Mohu jako příklad uvést nejen Mosteckou stávku, ale i boj proti fašismu, dále znárodnění klíčového průmyslu, milionářskou daň, zemědělské zákony, akci »milion hodin republice«, ale mnoho dalších věcí až po federalizaci Československa a upevnění postavení naší země jako suverénní a ekonomicky silné a v zahraničí respektované.

Dnes jsme sice v jiné situaci, ale i nyní je Komunistická strana Čech a Moravy jedinou silou, která bojuje za ty, kteří současným kapitalismem nejvíce trpí a kteří na svých bedrech nesou největší zátěže dluhů způsobené neodpovědnou vládní politikou. Ostatně i tzv. sankce proti Rusku se nedotknou především těch nejbohatších, ale pracující většiny, těch, jejichž mzdy nebo podpory či důchody jsou hluboko pod statistickým průměrem. Abychom v následujících politických zápasech, zejména ve volbách do Evropského parlamentu, podzimních volbách do třetiny Senátu, voleb komunálních, ale i dalších neparlamentních soubojích byli úspěšní, je potřeba opět odložit své individuální spory, přestat s osobními či místními rozmíškami, zapomenout také na osobní či místní ambice a plně se vrhnout v zájmu celé strany do boje o získání co největšího počtu voličů, sympatizantů, všech, kteří vezmou za svůj náš program, a přistoupit odpovědně k agitační práci mezi voliči. 

Nerad vzpomínám na rok 2002, kdy nejednota způsobila, že v senátních volbách ve Znojmě, kde tradičně získáváme vysoké procento hlasů tím, že jsme postavili vlastního kandidáta a další kandidoval jako nezávislý, neprošel ani jeden a jen jsme uvolnili cestu jiným, a zvítězil nekomunistický kandidát. Věřím, že toto varování za své vezme většina stranických orgánů a organizací, každý člen naší strany. V jednotě je skutečně síla a je jedinou cestou, jak uspět. Nedivme se, že leckde v zájmu pravice, či různých populistů, by nejednoty bylo proti nám využito a že právě oni tu nejednotu budou vítat a dokonce i podporovat. Tomu je třeba zabránit, to je také jeden z našich prvořadých úkolů v současné době.

Vojtěch FILIP, předseda ÚV KSČM